Co pro vás vlastně znamená MMA a úspěchy v něm?
„Chtěl jsem se vždy živit sportem a dělat, co mě baví. A to se mi povedlo, celý život si za tím jdu a jsem rád, že jsem toho docílil. Na začátku kariéry jsem si tohle nedovedl ani představit.“

Začínal jste nejdříve s judem. Pak však přišlo MMA, což byla větší šance se prosadit, že?
„Judu jsem se věnoval od šesti sedmi let. A zhruba od sedmnácti jsem začal přecházet k MMA. Chvíli jsem dělal zároveň oba sporty, pak už jsem zůstal jen u MMA. Od té doby, co je Oktagon, tak investují hodně peněz do proma, je to reklama pro všechny zápasníky. Staví to na našich příbězích, což zajímá širokou veřejnost. Fanoušky nezajímají dva cizí zápasníci, chtějí vidět ty, kteří jsou jim blízko k srdci. Vytvoří si k nim vztah.“

Jaké vzpomínáte na vaše začátky, úplně první zápasy?
„Byly hodně těžké. Ten úplně první si už nepamatuju, spíš jsem vnímal to všechno okolo, světla a další věci. Lidi, jak buráceli. Ještě jich nebylo tolik jako dneska. Ale i když jich tam bylo třeba tisíc, tak pro mě jako zápasníka z juda to bylo úplně něco jiného, nového. Teď jsou vyprodané arény, jsem rád, že jsem ušel dlouhou cestu od úplných začátků až doteď.“

Je to velký adrenalin před souboji, nebo se naopak těšíte, až vlezete do klece a začne to?
„Já se do Oktagonu nikdy netěším, chci to mít naopak už za sebou. Před zápasy si vždy říkám, je to jen pětadvacet minut mého života, dám do toho úplně všechno, ale už chci mít po zápase. Na ten se netěším nikdy. Mě baví celá ta kariéra, baví mě zápasit, ale když přijde konkrétní souboj, chci mít co nejdřív ruku nahoře, chci být vítěz. Na to se těším, než že bych se těšil na ten zápas. Je to hlavně stres, nervy, není na tom nic moc hezkého.“

Hodně lidí kouká jen na zápasy, které navíc někdy trvají krátce. Už ale nevědí, kolik stovek hodin dřiny absolvujete v přípravě. Nemrzí vás to?
„Je to už můj životní styl, nic jiného neznám. Jsem na to zvyklej, zápasím přes deset let. Nic jiného než tréninky neznám, beru to jako rutinu. A ještě když do toho Oktagon šlápnul, promuje mě, tak mě to baví víc. A dává mi to vítr do plachet.“

Jste jednou z největších hvězd MMA scény, ne-li největší. Jak se vám čtou titulky jako král Oktagonu?
„Největší ještě nejsem, to je pořád Karlos Vémola. Ale doženu ho. (usmívá se) Sleduju ho už od doby, kdy byl ještě v UFC. Potom udělal boom, když přišel do Česka. Je tváří tohoto sportu a udělal pro něj strašně moc.“

Teď už máte hlavně i lepší podmínky, můžete se soustředit jen na sport.
„Jsem spokojenej. Žiju jako profesionální sportovec, nechodím do práce, občas si udělám soukromé tréninky pro lidi, kteří mají zájem, pokecám s nimi. Dělám to proto, že mě to baví. Hodně mám ze spolupráce na Instagramu, od sponzorů, dostávám odměny za zápasy.“

Na instagramovém účtu, kde máte přes 100 tisíc followerů, jste dost aktivní. Třeba loni v květnu po drsném vítězném zápase s Brazilcem Leandrem „Apollo“ Silvou jste postoval fotky, jak jste pořádně pomlácenej.
„Po zápase s Apollem jsem byl rozmlácenej asi nejvíc za celou kariéru. Ale radost překonala všechnu bolest, byl jsem spokojenej, šťastnej, tak jsem se podělil o modřiny i s fanouškama. (usmívá se) Těší mě, že lidi mají o mě zájem. Třeba se jenom setkat nebo si zatrénovat. Hodně mi na sociálních sítích píšou, jestli mám čas na soukromé tréninky. Pokaždé to bohužel nejde, musím se soustředit hlavně na sebe a svoje výkony. Ale jsem rád, že lidi chtějí trénovat, makat. Je jich čím dál víc, náš sport je známej.“

Těší výhra víc, když je vybojovaná po takové tvrdé bitvě?
„Je to tak, takového vítězství si cením nejvíc, byl to vybojovanej zápas. Fakt jsem si sáhl na své fyzické dno, nikdy jsem nebyl vyčerpanější. On mě tam málem ukončil ve čtvrtém kole, kdy jsem měl už hvězdičky před očima, málem jsem usínal. Ale kousnul jsem se, jsem rád, že ten duel vyhrál několik anket jako zápas roku. Je to souboj, kterého si nejvíc vážím.“

Trenér Pavel Bechtold vás hodně chválil. Že jste šampion a přitom zároveň zůstáváte pořád obyčejným klukem.
„To musí, když je to můj trenér! (usmívá se) S Pavlem a Markem (Lončákem) se znám už dlouho, od roku 2013. Jsem s nimi spokojený, zvykl jsem si na ně. Je to už taková moje rodina, mám je rád. Nehodlám na tom do konce kariéry už nic měnit.“

Máte před sebou třeba ještě větší sportovní výzvy?
„Uvidíme, co bude. Mám vždy cíle vyhrát ten nejbližší zápas, který mě čeká. Co bude po něm, to se teprve uvidí. UFC? Záleželo by, jaké by mi nabídli podmínky. V Oktagonu se mám dobře. Musel bych si sednout s trenéry a manažery, jestli by to bylo pro mě výhodné. Nebylo by to automatické, že bych podepsal s UFC.“

Proč je Růžovým panterem

„Vždycky jsem nosil rád růžovou. Když mi bylo čtrnáct patnáct, mládež se dělila na šampoňáky, hiphopery či metalisty. A já jsem byl vždy šampoňák, žehlil jsem si i vlasy. Úplně se tím teď už nechlubím, ale tehdy to tak bylo (usmívá se). Oblíbená růžová barva mi ale zůstala, nosil jsem růžová trička… Říkal jsem si, budu odlišnej, a přenesl jsem to i do MMA. V jednom článku mě pak označili jako Růžového pantera. To se mi líbilo, říkal jsem si, že takovou přezdívku bych si mohl nechat. Kdysi jsem byl Holátko, protože mi ještě nerostly vousy. Teď už naštěstí rostou (usmívá se). Je důležité se odlišovat od ostatních, nějak vyčnívat. Marketingově je to dobré, zůstal jsem u toho. Tři zápasy dozadu jsem si začal i barvit vlasy. Začalo to postupně, růžovými teniskami, bandážemi, až k barvení hlavy. A zůstanu u toho do konce kariéry.“

Oktagon 32

Už tuto sobotu čeká Davida Kozmu další velká bitva a už pátá obhajoba titulu šampiona velterové váhy organizace Oktagon MMA. V hlavním zápase se utká s ostříleným zápasníkem Petrem „Monster“ Knížetem. „Je to další obhajoba, bude to v Ostravě. O to víc budu chtít vyhrát, že je to právě tam. Pocházím z Karviné, budu tam mít celou rodinu, kamarády, všechny blízké. Dám do toho úplně všechno. I proto, že jsem s Petrem už jednou prohrál (v roce 2017). Budu chtít odčinit, co jsem předtím pokazil. Ten zápas jsem nezvládl hlavně v hlavě. Ted si myslím, že jsem se psychicky hodně posunul. A doufám, že to ukážu v zápase a Petra porazím,“ hlásí Kozma.

Oktagon

1. dubna 2022 • 21:38

Cesta na Oktagon: ocelový „MMA Jágr“ i bitva (ne)přátel. Kryso, řádí Baba Jaga

Oktagon

7. prosince 2021 • 21:11

Triumfátor Kozma: Do reparátu s Knížetem chci jít s čistou hlavou