Šéf produkce Oktagonu: Dřív to dělalo deset pankáčů. Jak se chystá show v Edenu?
Domácí MMA stáj Oktagon roste na evropské scéně zdaleka nejrychleji. Během devíti let se dostal z menší pražské haly Královka až na frankfurtský fotbalový stadion pro šedesát tisíc diváků. S prudkým vzestupem se neodmyslitelně pojí také významná proměna týmu. „To nejdůležitější obstarával tým deseti pankáčů. Všichni jsme dělali všechno,“ vypráví Michal Pavel, event-manažer, který v organizaci pracuje již od jejího prvního turnaje. Povídá také o bezpečnosti a sobotním turnaji s pořadovým číslem 72 v Edenu.
Pompézní pražský turnaj v Edenu si po loňském úspěchu vysloužil reprízu. Organizování je díky nabytým zkušenostem jednodušší, špatné počasí je ale stále takřka neřešitelným problémem. „Plán B není,“ podotýká Michal Pavel, vedoucí pořadatelského týmu. Přesto však zůstává neochvějně optimistický.
Co vše pojímá vaše role event-manažera
„Ta úloha je hrozně široká. Začíná u vytipovávání arén pro nadcházející turnaje. Musíme je celé projít, seznámit se s nimi. Klíčový je pro nás třeba dostatečný počet šaten nebo nosnost střechy. V Česku máme celou řadu hezkých hal, ovšem nosnost střech pro nějakou aparaturu je takřka nulová a v zimě se kvůli sněhu ještě snižuje. Řeším taky zázemí pro bojovníky, letenky, ubytování a podobně. Jednám se službou security, cateringem… Ta paleta práce je opravdu pestrá.“
Jak moc se ta role změnila od doby, co jste do Oktagonu nastoupil?
„Já se přidal ještě před prvním turnajem v roce 2016. Byl to punk. (usmívá se) Sice se tým postupně nabaloval, ale to nejdůležitější obstarával tým deseti pankáčů. Všichni jsme dělali všechno, což se v posledních letech zásadně změnilo. Oktagon má nyní řádově mnohem víc zaměstnanců a jednotlivé role jsou do velké míry specifikové, ať už se jedná o kameramany, střihače nebo produkční tým. Proměnila se i moje pozice. Tehdy jsem komunikoval s médii, řešil bezpečnost, občerstvení i vstupenky.“
Univerzál v týmu? Dnes vzácnost
I ta ústřední sestava ale zaznamenala velké změny. Dříve byli lidé plně ponoření do světa bojových sportů, teď jsou však na mnohdy vysokých pozicích tací, kteří před vstupem do Oktagonu neměli žádný vztah k MMA. Do jaké míry to mění organizaci zevnitř?
„Tito lidé jsou úzce specializovaní na své segmenty. Znají třeba trendy sociálních sítí, umělé inteligence nebo video produkce. Nemusí vědět, kdo je jaký zápasník, s kým kdy bojoval a podobně. Mít v týmu univerzála, tedy člověka, který rozumí jak MMA, tak nějaké konkrétní produkční roli, není v dnešní době pravidlem, ale spíše vzácností.“
Je to dobře?
„Jak firma roste a stává se z ní korporát, sehnat nebo vybudovat člověka, který má hluboké znalosti o MMA, je opravdu unikátní. Nemyslím však, že by to bylo na škodu. Měli by kouknout na žebříčky či zápasy… Jako ve škole – nemusíte vše znát, důležité je vědět, kde ty informace najít.“
V sobotu vypukne očekávaná akce v Edenu. Co vše teď v rámci organizování probíhá?
„Řeším věci, které už jen stačí potvrzovat. Něco začínat by byla chyba. Rozhodně máme jednodušší práci než loni, kdy jsme byli v Edenu poprvé a různě na nás vykukovaly problémy, s nimiž jsme se do té doby nesetkali. Kdyby to letos nebylo snazší, tak jsme asi špatní manažeři. (usmívá se) Teď jsme v cílové rovince.“
Jeden z významných faktorů, který se pojí s každým turnajem pod otevřeným nebem, je počasí. Máte plán B, pokud dojde na déšť?
„Předpovědi vypadají naštěstí dobře. Nicméně, jak jste řekl, je to akce pod otevřeným nebem a lidé by k tomu tak měli přistupovat. Nad klecí střecha je, takže zápasy déšť nenaruší. Budeme psát ještě info pro diváky, aby si popřípadě vzali pláštěnku, nikoli deštník.“
Přesun je tedy nemožný.
„Nedovedu si představit, kam bychom se přesouvali. To je ale devíza Ondry Novotného (spolumajitele Oktagonu), který je vždy o dva tři kroky napřed a dokáže se poprat s různými krizemi, což ukázal například během covidu.“
Jak na pořádání akcí během pandemie vzpomínáte?
„Bylo to silný. Já a Pavel Touš jsme jedno odpoledne dostali za úkol do druhého dne vypracovat směrnici, která by splňovala kupící se nařízení Ministerstva zdravotnictví, abychom mohli fungovat a pořádat v brněnském Bobby Centru turnaje. Byl to obrovský kus práce. Řešili jsme úplné detaily, například soupeřící týmy nemohly používat stejný výtah. Naprosto nepřenositelná zkušenost.“
Vraťme se k Edenu. MMA sice nemá chuligány jako velké fotbalové kluby, přesto, obáváte se někdy bezpečnostních hrozeb na turnajích? A do jaké míry spolupracujete s policií?
„Něco se může strhnout i při koncertu Marka Ztraceného, kde je podobná masa lidí, která může přijít posilněná čímkoliv. Nikdy na sto procent ničemu nezabráníte, obzvlášť když jste závislí na lidském faktoru. S policií komunikujeme a snažíme se s předstihem vyhodnocovat různá rizika. V Edenu nasazujeme stovky členů security. Naše turnaje nicméně vnímám jako top akce. Diváci se přichází bavit, nikoli dělat problémy.“
