Dobrý rodák Procházka! Řekl, za co mu nadávala máma, přiletěl vrtulníkem
Mistrovský pás z UFC je definitivně doma, šampion Jiří Procházka po několika dnech oslav svého triumfu dorazil do rodných Hostěradic. A ve velkém stylu. Po duelu místního fotbalového klubu přišlo na řadu dlouho očekávané (a nakonec ne tak moc tajné) překvapení. Na trávník, kde se hraje okresní přebor, dosedl malý červený vrtulník a z něj vystoupil momentálně asi nejslavnější místní rodák...
Prvního českého šampiona UFC vítalo kolem tisícovky nadšených spoluobčanů, ale třeba i jeho dědeček. „Nádherný, já jsem šťastnej...“ rozplýval se Procházka do mikrofonu. „Konečně si to začínám uvědomovat, ten zápas byl nahoru dolů, ale dotáhli jsme to do vítěznýho konce,“ zdůraznil.
A protože v obci o 1 600 obyvatelích se všichni znají, došlo i na osobnější otázky. „Co ti řekla mamka?“ vyzvídal moderátor. „Volal jsem si s ní hnedka cestou na hotel...“ popisoval Procházka. „Tak mi nadávala, že jsem se nechal tolik mlátit,“ smál se český bojovník a s ním i početné publikum.
„Nebyl jsem úplně v nejlepším rozpoložení, takže jsem asi potřeboval víc dostat a otočit to,“ vracel se k duelu s Gloverem Teixeirou, který se v Hostěradicích sledoval ve velkém. Český samuraj prozradil, že mu při nástupu do klece neběželo v hlavě nic.
„Překvapilo mě, že jsem necítil žádný hec. Úplně nula, zero. Ten okamžik jsem viděl tolikrát v hlavě, takže jsem byl jako doma,“ přiznal. „Věděl jsem, že ať už se stane cokoliv, tak to budu nějak zvládat, i když budu dostávat petelice do hlavy. Akorát jsem to nemusel takhle protahovat,“ rozesmál znovu osazenstvo.
Vedle velkého přivítání v Brně už prý Procházka absolvoval oslavu s přáteli a bratrancem v nedalekém kempu. „Ten jsme ovládli, docela to tam padalo,“ naznačil, že se nemusí chvíli nějak zásadně hlídat. K snídani pak byly párky v rohlíku. „Teď budu jíst cokoliv, co dům dá,“ smál se. A maminka už má určitě navařeno.
„Děkuju moc za přivítání, cením si toho, děkuju všem, co fandili. Věřím tomu, že mi ta energie pomáhala. Nešlo mi to tam úplně nahodit, ale zvládlo se to. Po cestě vítězství půjdeme dál!“ slíbil Procházka Hostěradickým. Těm se pak ještě dlouho podepisoval a bylo vidět, že je rád mezi svými.
