Zaváhání ho stálo světový pás a duel ve sportovním svatostánku Madison Square Garden. „Prohra? Ne, poučení.“ Tak vzpomíná na KO, které mu v listopadu zasadil Alex Pereira.

Samuraj učinil krok zpět na duchovní cestě a rozproudil v sobě tentýž oheň, který ho dostal na trůn UFC. V přípravě na rivala ze Srbska vsadil Jiří Procházka na jednoduchost. „Trénink, jídlo, spánek,“ popsal jednatřicetiletý bijec režim posledních měsíců.

Na misi do New Yorku odjížděl jako favorit na opětovný zisk nejcennějšího pásu. Další triumf však Procházkovi zhatil soupeřův brutální hák. První dny po návratu domů čelil bijec salvě otázek: Jak vnímá porážku, co chybělo…?

„Stav úplné bdělosti během výkonu. Na té nejprestižnější světové scéně se sebemenší chvíle nepozornosti trestá. Poučení do dalších tréninků a zápasů. Už se na ten proces těším. Cílený fokus mi v přípravě na Pereiru chyběl,“ reagoval v pořadu DVTV. „Prohru jsem potřeboval.“

Do klíčového duelu se srbským rivalem Aleksandarem Rakičem zbývalo více než čtrnáct dní, když samuraj svolal tiskovou konferenci před odletem. Před novináře nastoupil s trenéry po boku, triu svítily na tvářích široké úsměvy. Slova o jedné z nejlepších příprav v kariéře se nesla s naprostou jistotou. „Vím, co chci. Vím, že tam jedu vyhrát, a to mě činí naprosto klidným,“ uvedl bijec.

„Potřeboval jsem se odpíchnout od pomyslného dna. Díky bohu za lidi, které mám okolo sebe, protože občas potřebuju narovnat, dostat facku a ukázat, kde je cesta,“ vyprávěl Procházka o náročném období po listopadové porážce.

„Hledal jsem a pořád hledám lepší verzi sebe sama. Každý den. Hnalo mě to ale tak moc, že jsem začal vymýšlet kraviny. Před zápasem s Rakičem jsem vsadil na jednoduchost – jenom bomby. Opakování nadrilovaných zbraní a rutina.“

Sportovec, nebo rváč?

Před bitvou v MSG působil Procházka jinak, víc jako filosof a sportovec než bojovník a rváč, který ničil soupeře a uchvacoval davy v Japonsku. „Musí to být půl na půl. Sportovní duch vás žene k lepším výkonům a srdce válečníka je odhodlané nechat vše i v sebekrvavější řeži. Neustále v tom hledám balanc,“ vysvětloval samuraj.

„Nechci říct, že jsem zvolil špatnou cestu. V přípravě na střet s Pereirou jsem se, jak všichni vědí, ponořil do duchovna a filosofie, ale dostal jsem se na této cestě moc daleko. Když v těchto rovinách proniknete za nějakou hranici, je pak těžké jít v kleci ublížit soupeři,“ přiznal Procházka.

„Musel jsem sám před sebou obhájit, proč bojuji, protože už jsem neviděl čistotu ve svém konání, jakou bych chtěl. Ve chvíli, kdy se upřete na podstatu bytí, existence, vystoupíte na vrchol (rozjímání). Přeskočil jsem významný kus cesty a dostal se do konečné fáze, a to ještě nechci,“ řekl rázně.

Náhle byl z bojovníka cítit stejný plamen, pro který si jej svět zamiloval. „Soustředím se na posun sportovního výkonu, možností a dovedností těla. Chci v kleci ukázat nejlepší verzi sebe sama,“ pronesl před odletem.

Titul opět na mušce

Od dob před deseti lety, kdy uzmul domácí titul GCF, se Procházka netajil snem stát se nejlepším bojovníkem světa. „Než jsem dosáhl titulu, byl jsem stále zaměřený na jeden cíl. Nic jiného neexistovalo,“ vyprávěl v rozhovoru po návratu z New Yorku v pořadu Čestmíra Strakatého.

„Když jsem získal opasek, neviděl jsem, kam dál to posunout, včetně práce na mně samém. Ego se zkrátka vítězstvím nakrmilo. Přišla pozornost světa, příjemné skvělé věci, dobrá jídla, baby... To je však neudržitelné,“ rozpovídal se o období po triumfu nad Gloverem Teixeirou.

Kdysi dosažený cíl se Procházkovi vrátil na mušku. Pokud vyhraje nad elitním Srbem, vedení UFC mu jen těžce upře další titulovou šanci. Příprava se vrátila na koleje, jež ho do nejprestižnější světové ligy dovedly. Co bylo nejtěžší? „Být jednoduchý. Přejít opět na režim: trénink, jídlo, spánek. Z toho chci mít radost a neujíždět si na čajových ceremoniálech a podobných kravinách kolem tréninku,“ vyprávěl.

„Nemůžu říct, že bych od toho úplně upustil, obzvlášť když jsem včera fotil na Instagram, jak si dávám čaj,“ smál se Procházka. „Už to však nedělám, abych si u čaje vizualizoval perfektní pohyb v boji. Teď beru čaj jen prakticky jako horký nápoj na vytrávení před tréninkem.“

Střet s Rakičem není klíčový jen pro samurajovu kariéru v UFC. Výsledek duelu může ukázat, zda celá Procházkova proměna, návrat ke kořenům, byla dobrým krokem.

„Martin (Karaivanov, hlavní trenér) říká, že na nás tlak nedopadá. Já však cítím, že buď budu dělat řemeslo bojovníka pořádně, následovat cestu a vítězit, nebo mě to nebaví. Buď pořádně, nebo vůbec,“ vyjádřil se. „Cílím na absolutní mistrovství. Chci dělat skvělé zápasy a taky si je trochu i užívat. Vítězit nad nejlepšími a stát se tím nejlepším.“

UFC

8. dubna 2024 • 16:56

Procházkův vítězný chaos! Rozkopaná noha, brutální obrat a žádost o vládce

Premium

UFC

Manažeři Procházky otevřeně: o smlouvě, soupeřích i UFC v Praze