Atletický úkaz po století. Skokan září ve zvláštní kombinaci, předtím hřeší
To tu dlouho nebylo. Kombinování více disciplín sice v atletice není neobvyklé, ale většinou si jsou hodně podobné. Sprinteři běhají dvoustovku i čtyřstovku. Vytrvalci pět i deset kilometrů. Američan JuVaughn Harrison na to jde jinak – je zároveň dálkařem i výškařem. Obě jeho záliby jsou sice skoky, ale tím podobnost končí.
Jeho disciplíny si nejsou téměř vůbec podobné. Jiný rozběh, jiná technika, jiné zapojené svaly i jiné boty. JuVaughn Harrison je skokan – univerzál a v Tokiu reprezentuje USA jak ve skoku dalekém, tak vysokém. Ve výšce už s přehledem zvládl kvalifikaci.
„Zatímco ve výšce musím víc poskakovat a být vzpřímenější, v dálce jde o to zatlačit a být pořádně rychlý. Mezi těmi dvěma disciplínami je dost rozdílů a vlastně není lehké je kombinovat,“ přiznává 22letý Američan.
Na nejvyšší úrovni je velkou výjimkou a pod pěti kruhy skokanskou kombinaci za posledních 57 zkusili pouze dva atleti, oba ale neprošli kvalifikací. V americkém týmu jako poslední podobný kousek zvládl legendární Jim Thorpe v roce 1912, tehdy se ale skákalo jinou technikou.
Kolegové ho přirovnávají k filmovým superhrdinům, trenéři se ho snažili přesvědčit, ať se rozhodne jen pro jeden druh skoku, to ale nedokáže. I trénink dělí 50:50 a snáší komplikace, kdy obě disciplíny na mítincích dělí jen pár minut. „Na vysoké jsem dělal oboje během jednoho tréninku, takže je moje tělo zvyklé,“ smál se.
Zvyklý je i na své zlozvyky: před tréninkem jde do McDonalda, před závodem zase do svého dalšího oblíbeného řetězce na bagetu. A když v Eugene získal dvě olympijské místenky, dopřál si obojí. Nezdravá strava ale není tak neobvyklá jako jeho kombinace, stačí vzpomenout na zálibu Usaina Bolta v kuřecích nugetkách.
