Ondřej Němec
23. července 2021 • 18:25

Fuksa v Susaki: Nechtěli nás pustit na déšť, každý den máme seznam přání

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Odlet s předstihem se vyplatil, pochvaluje si Martin Fuksa, že se s týmem do Japonska přesunul už v neděli před dvěma týdny. S bratrem Petrem se připravuje na olympijské závody ve městě Susaki a je rád za pomyslnou bublinu, která je odděluje od zbytku světa. „Když teď vylézají na povrch případy koronaviru a lidi nemůžou soutěžit, je to úplně strašný,“ říká osmadvacetiletý kanoista. „Jsem hrozně rád, že jsme takhle od všech odříznutí.“



Odpojeni od světa i od olympijského Tokia. Tak jsou na tom rychlostní kanoisté. Ti se totiž v současnosti nachází na jižním pobřeží ostrova Šikoku, konkrétně ve městě Susaki v prefektuře Kóči. „Je tu slaná voda, která je na pádle trochu těžší, ale jinak je to dobrý,“ hodnotí v základu podmínky pro závěrečné tréninky Martin Fuksa , rychlostní kanoista a jedna z českých medailových nadějí.

„Jezdíme do Susaki od roku 2017, vždy na podzim jsme tu měli tréninkový kemp, abychom věděli, o co tady při finální přípravě půjde.“

A jak to na místě vypadá? „Jsme vlastně v takové bublině u vody. Máme tu postavené baráčky, hned u toho posilku, boat house a vodu. Nesmíme se nikde jinde pohybovat než v takovém našem prostranství,“ vysvětluje kanoista, který bude o úspěch usilovat v singlkanoi i deblkanoi s bratrem Petrem.

Fuksa měl původně obavy, že přísná pravidla s ohledem na nebezpečí nákazy covidem jej budou spíše štvát, nyní je za ně rád. „Když teď vylézají na povrch případy koronaviru a lidi nemůžou závodit, je to úplně strašný. Jsem hrozně rád, že jsme takhle od všech odříznutí a přijedeme do Tokia až na poslední chvíli.“ V loděnici se musí nosit roušky a dezinfekce je k dispozici na každém rohu. Denně jsou navíc olympionikům odebírány vzorky slin.

Řád, který na místě panuje, ale připadá někdy přehnaný přece jen i Fuksovi. „Japonci mají strašně moc pravidel, a co nám se zdá jako úplná blbost, to oni hrozně řeší. Například, začne venku pršet a oni jsou skoro hysteričtí. První den nás vůbec nechtěli pustit na vodu,“ vzpomíná kanoista. „Tak jsme jim museli vysvětlit, že trénujeme na olympiádu a i v dešti potřebujeme na vodu. Není možný, aby nám něco takového zakazovali. Zvlášť, když třeba jenom trochu hřmí…“

Každý den začínají s bratrem snídaní, dopoledne je čeká zdvojená fáze, kdy jdou běhat, pak na vodu nebo dvakrát na vodu. Po obědě odpočinek, odpoledne opět trénink na vodě, pak v posilovně. K večeru strečink, masáže, relax. „Máme tu spoustu regeneračních věcí, které využíváme. Jako třeba ochlazovací bazének. Hrajeme hry, je to tu fajn. I když jsem si myslel, že tu bude trochu nuda, tak vůbec ne.“

Kanoista Martin Fuksa v Susaki během finální přípravy na olympijské závody v Tokiu.
Kanoista Martin Fuksa v Susaki během finální přípravy na olympijské závody v Tokiu.

Fuksa si také pochvaluje, že do Japonska odletěli už v neděli 11. července s ohledem na vyrovnání se s jet lagem. „Těch sedm hodin fakt není sranda. Pár dní člověk cítil, že je něco jinak. Když vstáváme, tak v Česku je asi jedna hodina ráno, což ze začátku nebylo úplně jednoduchý,“ vzpomíná olympionik. „Ale udělali jsme vše pro to, aby aklimatizace byla co nejlepší. Měli jsme na cestu červené brýle, čímž jsme odstínili modré světlo, takže jsme si vlastně udělali noc. Snažili jsme se prostě dělat vše pro to, aby jet lag byl co nejmenší. A teď jsme skoro srovnaní.“

Fuksa si pochvaluje i podmínky, co se stravování týká. Na místě české výpravě totiž vaří kuchařka Eliška Vondrová. „Ona umí i plynule japonsky, takže když po nás něco potřebují, tak vše zařizuje. Takže máme stoprocentní servis, je to vše parádní a jídlo od ní je super.“

Krom toho se prý organizátoři o české kanoisty skvěle starají. „Každý den si píšeme seznam, co chceme koupit, takový wish list. Japonci nám pro to vždy zajedou do města a přivezou. Jsou velmi starostliví.“

Co se týká komunikace s rodinou v Česku, je prý tým Fuksových v kontaktu s Nymburkem pravidelně. „Taťka s dědou volají domů prakticky pořád, několikrát denně. Já na volání zase tolik nejsem, takže si s manželkou maximálně píšu a sem tam pozdravím mamku,“ pousměje se.

Nejlepší český kanoista se už snaží naplno soustředit jen na první závod, který absolvuje 2. srpna s bratrem na deblkanoi. 6. pak bude bojovat o sólový triumf. „Někdy si řeknu, je to hustý, tak dlouho jsme čekali a už je to tady, ale pořád se snažím být klidný a koncentrovaný jen na trénink. Důležité je nepropadnout nějakému velkému wow,“ má jasno Fuksa. „Soustředím se čistě jenom na sebe, jako by to byl jakýkoliv jiný závod. Nesmím se nechat ničím rozptýlit.“

KARLOS SHOW s kuchařem Pohlreichem a kanoistou Fuksou. Řešila se strava a hrál se baseball
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud