Sportovci za své úspěchy vždy výrazně vděčí i trenérům. Občas to ale mohou být právě oni, kdo své svěřence výraznou chybou připraví o medaili. Olympijská historie zná hned několik takových případů. A jeden z nich se týká i české reprezentace… Připomeňte si ve videu pět největších selhání trenérů na hrách pod pěti kruhy.
Jeden fatální rychlobruslařský omyl si možná budete pamatovat, zase tak starý totiž ještě není. Nizozemský fenomén Sven Kramer si v roce 2010 na olympiádě ve Vancouveru jel pro zlato na desetikilometrové trati. Závod na poloviční trati už v Kanadě předtím ovládl a nic nenasvědčovalo tomu, že na „desítce“ by mělo být něco jinak.
Jenže jeho kouč Gerard Kemkers mu v polovině trati chybně poradil, aby zamířil do vnitřní dráhy. Kramer však měl v tomto kole jet vnější – tedy ten delší – okruh. Trať si neúmyslně zkrátil, a ačkoliv cílem projel v jasně nejrychlejším čase, byl vzápětí diskvalifikován.
Bizarní dohru měl souboj o bronzovou medaili v řecko-římském zápase na hrách v Riu (2016). Mongolský borec Mandachnaran Gancorig kvůli verdiktu sudích o cenný kov přišel, což se jeho trenérům vůbec nelíbilo. Na protest se přímo v centru dění začali svlékat, jeden z nich skončil jen ve slipech. Gancorig byl posléze diskvalifikován a ztratil i čtvrté místo.
Jedno špatné rozhodnutí si vyčítal i legendární ruský hokejový kouč Vladimir Tichonov. Během finálového utkání na olympiádě 1980 v Lake Placid stáhl po první třetině kvůli lacinému gólu Vladimira Treťjaka a do brány místo něj poslal Vladimira Myškina. Tehdejší Sovětský svaz přesto nakonec podlehl výběru USA 3:4 a mladý americký výběr dokonal svůj „Zázrak na ledě“. „Střídání Treťjaka? Největší chyba mé kariéry,“ uznal pak s odstupem času Tichonov.
Smolný český příběh se stal před patnácti lety na zimních hrách v Turíně. Mužská štafeta běžců na lyžích v čele s Lukášem Bauerem tehdy měla velké ambice, dařilo se jí v sezoně Světového poháru a toužila po medaili. Jenže plánované vyzkoušené kvarteto ve složení Koukal, Bauer, Magál, Šperl do závodu nakonec neodstartovalo.
Manažer českého týmu Květoslav Žalčík totiž špatně napsal oficiální českou sestavu, místo Milana Šperla do ní na poslední úsek zařadil Dušana Kožíška, specialistu na sprinty, který se startem ve štafetě vůbec nepočítal. Chyba už nešla napravit, a Kožíšek se tak musel narychlo dostat na stadion. Jiří Magál mu předával na skvělém třetím místě, Kožíšek ovšem tempo nejlepších neudržel a nakonec dorazil do cíle až jako devátý. Nešťastník Žalčík pak ve své funkci skončil.
