PŘÍMO Z PEKINGU | Pozitivní na covid, pak hraniční hodnoty. Do letadla Šimon Hrubec nemohl. Když už do něj konečně mohl nastoupit jako zcela zdráv, potkala ho další smůla. O tři řady za ním seděla ruská sportovkyně, která byla v Pekingu po příletu pozitivně testována. Jako „blízký kontakt“ spadl do příslušného protokolu. Trénovat může s týmem, všechno ostatní má ale na sedm dní omezeno. Na tréninky jezdí autem, jídlo dostává za dveře, bydlí odděleně od týmu. „Hlavně, že můžu hrát,“ vydechl brankář po prvním tréninku v Číně.
Nemáte pocit, že jste neuvěřitelný smolař?
„Jo, řekli jste to parádně. Spíše už mi to přišlo úsměvné, protože já jsem už měl být dnes podle norem zdravý člověk a zase za mnou letěl někdo, kdo byl pozitivní a musím teď být sedm dní více hlídaný a více testovaný. Doufám, že se mi to vrátí v zápase nějakou tyčkou, kdy půjde puk od tyčky ven a ne dovnitř. Snad.“
Je režim, který budete muset držet následujících sedm dní, výrazným problémem?
„Byl by to problém, kdybych měl nějaké omezení, ale v podstatě musím zůstat na pokoji sám, což bych chtěl i normálně. Jsem na to zvyklý. Z toho pohledu by se asi nic neměnilo. Je dobré, že se nic nemění na tom, že můžu trénovat a hrát zápasy. Jen budu dvakrát denně testovaný, tak se může zvýšit riziko nějaké objevení. To už ale moc neřeším, protože vidím, jak výsledky chodí nahodile, jako když člověk hodí mincí“
Když se stále prodlužoval váš nucený pobyt v Praze, nepřepadala vás panika?
„Panika ne, ale spíše jsem se bál, že to nestihnu. Že mi uteče poslední šance, osobně si myslím, že ve 30 letech, to je opravdu poslední možnost.“
Co vás drželo v pozitivních myšlenkách?
„Pomohlo mi, že mi zavolal hlavní trenér. V jednu chvíli jsem byl docela načatý, skoro jsem tomu už nevěřil. On mi ale zavolal a podržel mě. Řekl mi, že mi věří a že na mě počká, i kdybych měl přijet v půlce turnaje. Jen ať se v klidu připravím, že mi věří. To mě hrozně uklidnilo a říkal jsem si, že to bude fajn a že bych to měl snad stihnout.“
To muselo být skvělé slyšet.
„Je to příjemné, na druhou stranu nechcete zklamat tu důvěru. Spíš je to ale samozřejmě pozitivní.“
Už na vás dýchla olympijská atmosféra?
(usměje se) „Dnes jo, když jsem v rohu viděl ty kruhy, tak jsem se si je jen tak přejel a řekl si: jsem tady. Měl jsem velkou radost.“
Jaký byl premiérový trénink? Snad po měsíci jste zažil standardní jednotku v plném počtu hráčů, ne?
„Měl jsem skvělé tréninky v Omsku, než jsem odletěl. V Praze nás bylo sedm až deset. To je půlka týmu, ale trénink byl dobrý. Poprosil jsem trenéra gólmanů v Omsku, že jedu na olympiádu, ať mě na to připraví. To jsem chodil domů docela zničený, říkal jsem tomu, že jsem na takovém letním soustředění.“
Nemohla to být od vašeho ruského trenéra sabotáž? Že by vás chtěl v zájmu sborné vyšťavit?
(smích) „Ne. Máme spolu skvělý vztah. On ví v podstatě líp než já, co přesně potřebuju. Tohle jsem mu řekl i před play off. I jsem mu za to trochu nadával, protože to nebylo normální, co spolu děláme. Říkal mi, ať vydržím, že pak uvidím. A měl pravdu. Play off jsem pak odchytal tak, že bych zvládl po finále i celou jednu další sérii.“
Neříkáte si, jestli nejsou všechna ta opatření trochu na hlavu? Můžete trénovat, být s týmem v šatně, ale bydlet musíte jinde.
„Nevím, jestli se k tomu můžu vyjadřovat, abych si nezavařil. Některé věci jsou ale k zamyšlení.“
Aspoň, že pod helmou nemusíte mít respirátor.
„To by tak ještě chybělo. Už tak se mi s tím blbě chodí po ulici.“
Je to tak, že na tréninky jezdíte speciálním autem s řidičem?
„Ano. Musím říct, že jsem za to i rád, protože jezdí dřív na tréninky. To byla další věc, aby tady byla možnost jet dřív na trénink. Nevyhovuje mi jezdit s týmem, potřebuju být v hale o půlhodinu dřív, abych si udělal svoje věci.“
Jídlo dostáváte před pokoj. Je ho dost? Finové si na porce stěžovali.
„Já pořád díky nosu necítím, takže sním všechno.“
Zprávy ze dne 5. února 2022
HOKEJ: Nejdřív gigantická jobovka s pozitivním testem, pak blažená úleva. Ufff… David Krejčí byl v dalších dvou vzorcích negativní a národnímu týmu nebude na olympiádě scházet. V sobotu si v jeho dresu poprvé v Pekingu zatrénoval. Odpoledne vyjel na led tréninkové haly Národního stadionu. „Jsem rád, že to konečně vyšlo,“ pousmál se lídr týmu a centr elitní formace. Rozhovor čtěte ZDE>>>.
RYCHLOBRUSLENÍ: Martina Sáblíková před dvěma dny neměla moc dobré pocity, ale dala se dohromady a dnes nebyla daleko od medaile. „Jsem hrozně spokojená. Dva dny před startem jsem se trochu sesypala,“ přiznala po závodě. Zvládla se ale nahodit. Vlajka zůstala v baťohu, jak závod prožíval kouč Novák? Více čtěte zde >>>

HOKEJ: Dala dva krásné góly. Ukázala při nich um, ale i sebevědomí. Přesně v tomhle duchu se nese zatím celé vystoupení českých hokejistek v Pekingu. „Jsme určitě spokojené. Ale věřím, že se v dalších zápasech ještě víc rozehrajeme,“ říkala útočnice Tereza Vanišová po vítězství nad Švédkami (3:1). Právě v severské lize tahle šikula působí. Více čtěte zde >>>
RYCHLOBRUSLENÍ: Ze své jízdy měla v první chvíli opravdu radost. Jenže za rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou jely pak ještě další čtyři soupeřky a tři z nich byly rychlejší. A ačkoliv je z toho nepopulární čtvrté místo, podle bývalé české reprezentantky v short tracku Kateřiny Novotné předvedla trojnásobná olympijská vítězka v Pekingu na trati 3000 metrů pěknou jízdu. A věří jí do dalšího závodu. „Martina je závodnice, ta se nikdy nevzdává. Pět kilometrů pro ni bude hodně motivačních,“ říká. Více čtěte zde >>>
HOKEJ: Druhý zápas, druhé vítězství. Zatím to jde českým hokejistkám v Pekingu podle plánu. Dneska porazily Švédky 3:1, uplatnily především trpělivost. Nenechaly se rozhodit, že soupeřky v úvodu odolávaly. „Všechno je o trpělivosti,“ říkala elitní brankářka Klára Peslarová, která v téhle severské zemi dlouhodobě úspěšně působí. Také ona ukázala kvality. I když neměla tolik práce, tak když šlo do tuhého, vytáhla důležitý zákrok. Více čtěte ZDE >>>