Zvedá se závora. Konečně! Pro české hokejisty dnes začne olympijský turnaj zápasem s Dánskem (14.10, živě studio na iSport.cz). Jedničkou v brance bude dle očekávání Šimon Hrubec. Kdo bude ale trhat sítě soupeřů? Trenér Filip Pešán věří, že sestavu vyladil tak, že prakticky každá řada dovede lámat zápasy. „Tohle snad bude největší síla,“ doufá. Svoje dělo šteluje zejména Matěj Stránský. „Góly se ode mě čekají,“ nezříká se odpovědnosti.
Šest zápasů aktuální sezony, šest proher a pouhých jedenáct vstřelených gólů. Byť je tohle všechno na prahu olympiády pro vývoj nepodstatná historie. otázku to vyloženě nabízí. Kdo český tým v záplavě šikovných hráčů svými brankami potáhne?
Před čtyřmi lety do Jižní Koreje odlétali rození snajpři jako Dominik Kubalík, Martin Růžička nebo v tu chvíli třicetigólový extraligový bombarďák Tomáš Mertl. Ovšem teď? Vyloženého kanonýra abyste pohledali.
Deník Sport v české sestavě vidí dvě esa, co by mohla trumfnout soupeře. Lukáš Sedlák a Matěj Stránský. Jeden z nich by mohl být nejlepším střelcem výběru generálního manažera Petra Nedvěda a trenéra Filipa Pešána. Oba kolem sebe budou mít ty nejšikovnější hráče týmu. Sedlák utvoří elitní útok s mistrem přihrávek Davidem Krejčím a klubovým parťákem z Čeljabinsku Tomášem Hykou. To Stránský doplní tandem Jan Kovář – Roman Červenka.
„Jsou to páni hráči! Snažím se jim to hlavně moc nekazit,“ směje se forvard švýcarského Davosu. „Chci dělat, co umím nejlíp. Chodit do brány, vybojovat jim puky. Moc se na tu spolupráci těším. Doufám, že budeme pro tým přínosem.“
Možnost zahrát si s borci, kteří v národním celku dohromady odehráli neuvěřitelných dvacet velkých světových turnajů, bere Stránský jako odměnu. „Nečekal jsem to, ale jsem za to strašně rád. Udělám všechno pro to, abych s nimi zůstal, pomohl jim a hlavně pomohl týmu,“ hlásí pokorně.
Klíčovým faktorem by mohly být přesilovky. Zatímco Sedláka kouč Pešán posadil do druhého komanda, Stránský trůní v tom prvním s tím nejlepším, co česká soupiska nabízí. „Zatím tam je!“ zařval se smíchem během pokládání otázky kolem jdoucí Jan Kovář. Stránský se rozesmál, pak zvážněl. „Jak říká Kovy, zatím tam jsem. Těší mě, že mě tam trenér postavil. Musíme ale hlavně dávat góly, aby to mělo nějaký smysl. Uvidíme po prvním zápase, jak nám to půjde.“
Jeho místo je uprostřed mezi kruhy a před brankou. Tam by měl operovat, tam je nejsilnější. A že se od něj čekají branky? Žádný problém. Dobře ví, v čem je jeho přínos. Co umí nejlépe a proč ho kouč do týmu chtěl. Odpovědnosti se nezříká.
„Vždycky jsem rád dával góly. Teď, když hraju s Červusem a Kovym, tak se to ode mě určitě čeká. Vím o tom. Jdu do toho ale s chladnou hlavou. Udělám všechno pro to, abych týmu pomohl. Je pravda, že nejlíp to asi umím góly. Snad to bude padat a budeme vyhrávat,“ přeje si útočník, který nastřílel v minulém ročníku v dresu Třince 33 gólů a byl nejlepším kanonýrem extraligy.
Na posledním mistrovství světa se trefil jen jednou. Trápil se. Teď si přeje smazat nulu ze svého zápisu co nejdřív. „Určitě, vždycky to je pro sebevědomí lepší. Zvlášť, když jste střelec, od kterého se to očekává. Ideálně se trefit v prvním zápase. Když se to nepovede delší dobu, začne vám to šrotovat v hlavě. Nechci se k tomu nějak moc upínat, abych z toho zbytečně nebyl nervózní. Zatím v sobě cítím velkou chuť. Budu dělat všechno stejně, jak jsem dělal do teď, a uvidíme.“
Stránský v sobě má to, co musí mít každý snajpr. Oheň. Odvahu vzít to v klíčový moment na sebe. Nevyjde jedna střela? No a co! Klidně jich tam pošle dalších deset. Protože si věří. Věří své zbrani. Stránský tohle ukazuje nejen v zápasech, ale i při tréninku. Zahodí šanci na rozvlnění sítě? Zanadává si, švihne hokejkou.
„Tohle jsem měl v sobě vždycky. Odjakživa, odmala. Na tréninku se všechno šteluje k zápasu. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Tím se snažím řídit, takhle to mám nastavené. Chci si cvičit situace, které pak musím řešit v zápasu. Když se do nich dostanu, ať vím, kam přesně střílet, jak to řešit. Ať nad tím nemusím ani přemýšlet a mám to zažité. Proto do toho jdu i v tréninku na sto procent. Strašně rád dávám góly i v tréninku, nabíjí mě to,“ usmívá se.
Má samozřejmě i limity. Pohybově nepatří mezi nejzdatnější, našli byste silnější stránky než bruslení. Na úzkém kluzišti by však tenhle hendikep šlo smáznout snáz. Naopak by mohl vyniknout silnou postavou a silou.
Kouč Pešán doufá, že ruku k ofenzivnímu dílu přiloží všichni. Na první pohled by opravdu každá lajna měla být schopná produkce. „Tohle vidím jako naši jednoznačně největší sílu. I naše v současné chvíli čtvrtá lajna bratrů Zohornových s Frolíkem může rozhodnout zápas. Jsem přesvědčený, že mezi naším prvním a třináctým útočníkem není velký rozdíl.“
Matěj Stránský v Davosu Lukáš Sedlák v Čeljabinsku |
1. Niko Ojamäki (Podolsk/Finsko) 29 |
ČESKÁ SESTAVA NA DÁNSKO11 Hrubec 5 Jeřábek 9 Sklenička 45 Sedlák 46 Krejčí 38 Hyka přesilovkové formace |
Zprávy ze dne 15. února 2022
HOKEJ: Po vyřazení národního týmu v osmifinále se bezpochyby bude řešit osud trenéra Filipa Pešána, jeho případné odvolání a možného nástupce. „Trenér zmůže hodně, ale jsem sám zvědav, jak to dopadne. Nebudu Filipa kritizovat, ale vyznívá to jako historický neúspěch. Otázka je na výkonném výboru,“ řekl Marek Sýkora. Koho by někdejší kouč vidět jako nového šéfa národního týmu? Určitě ne zahraničního kouče. „Česká veřejnost není připravená na zahraničního trenéra. Napadá mě Václav Varaďa. Možná ještě Radim Rulík jako asistent. Co Jarda Jágr? Ten ne, bude určitě ještě hrát," pousmál se Sýkora.
HOKEJ: Oba experti zhodnotili výkon kapitána Romana Červenky na olympiádě v Pekingu. „Roman Červenka může odletět z Pekingu se vztyčenou hlavou. Byl lídrem ofenzivy, střílel góly, byl vidět. I když je jistě zklamaný, on nezklamal. Skoro bych ale řekl, že to byl možná poslední zápas Romana Červenky v dresu národního týmu,“ myslí si Miroslav Horák. „Neměl jsem přehled o Červenkově formě ve Švýcarsku, chvíli jsem si říkal, že je to zbytečný tah, ale příjemně mě překvapil. Byl jedním z mála, který poslal gól nahoru. Nikdo jiný to pořádně nedokázal,“ dodal Marek Sýkora.
HOKEJ: Redaktor Sportu Miroslav Horák o českých gólmanech. „V nadsázce řečeno se s gólmany nemusí hýbat a mrskat nožkama dopředu. Česká brankářská škola funguje. Šimon Hrubec je parádní kluk, výborný člověk a nadprůměrný evropský gólman, ale těch je ve světě mnoho.“
HOKEJ: „Nezbývá nic než jezdit do Švýcarska a koukat se na jejich ligu,“ s nadsázkou dodal Marek Sýkora.
HOKEJ: „Experti a hlavně bývalí hráči, kteří ve Švýcarsku hráli, tvrdí, že Švýcaři jsou už několikátý rok před námi. Je třeba si to uvědomit a něco s tím dělat,“ řekl Miroslav Horák o měření českého a švýcarského hokeje.
HOKEJ: „Ve střelbě jsme nepohotoví, je to velký problém českého hokeje na špičkové úrovni. Stoprocentní šance jsme měli, ale zakončení těžce pokulhává,“ má jasno Marek Sýkora.
HOKEJ: „Jsem zaskočený z celkového výkonu našeho týmu. Bylo to daleko od utkání s Ruskem. Nedokázali jsme na to navázat. Bavili jsme se o tom, že do třetí třetiny nastoupí čeští lvi, ale bylo to úplně obráceně. Švýcaři hráli jako o život. Naše zarputilost a vůle s tím něco udělat nepřišly. Je to velké zklamání,“ řekl Miroslav Horák k vyřazení národního týmu.
HOKEJ: „První dojem je zklamání. Můj tip byl 3:1 pro naše vítězství, ale Švýcaři nám po svých dvou gólech nedali šanci. Byli celkově lepší a rychlejší,“ hodnotí Marek Sýkora českou porážku v osmifinále se Švýcary.