Odejít hned? Lakomé rozhodnutí. Když se shodneme, skončím, řekl Pešán
Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.
Jak proběhla cesta? Byl čas už probrat olympijský neúspěch?
„Byla strašně náročná. Kdyby byla medaile, tak by to asi utíkalo jinak, než takhle. Celý den jsme na cestě. Klobouk dolů před klukama, kteří nakonec do turnaje ani nezasáhli, muselo to pro ně být hrozné. Člověk si promítá turnaj v hlavě, ale žádné zásadní konkrétní výstupy připravené nemám. Teď se o nich budeme bavit s Petrem Nedvědem a Tomášem Králem.“
Vnímáte sílící názor veřejnosti, kdy se spekuluje o jménech, která by vás měla nahradit?
„Já si dal cíl nečíst média, takže vůbec nevím, co padá za jména. Kdo mě má údajně nahradit. Snažil jsem se od toho oprostit, abych měl čas na vlastní analýzu.“
Nastavení veřejnosti je zhruba takové, že za vše může Pešán.
„Jak jsem řekl, nevím přesně, co se děje. Nemám sociální sítě a dělám dobře, si myslím. Nevím, jestli se ta vina svaluje na mě. Nejspíš ano, nejsem hluchý a slepý, něco se ke mně donese.“
Přeci jen, koho vy si dovedete představit, jako svého nástupce?
„Nevím, kam vedení svazu bude mířit s případným výběrem. Je to celé moc čerstvé, je to den a půl po vyřazení. Ještě jsem nespekuloval, kdo by mě případně mohl nahradit.“
Kdyby záleželo pouze na vás, chtěl byste další šanci na pokračování u týmu?
„Nechtěl bych utíkat. I já sám si ale musím ty věci probrat, i doma. Je to extrémně náročné. Musím znát názor Petra a Tomáše Krále, což mi pomůže utvořit konečné rozhodnutí.“
Je zpětně nějaké jméno, které byste do nominace zařadil? Třeba Chlapík, nebo Gulaš?
„Ne. Jedině, když jsem viděl trénovat Matěje Blümela, možná, že třeba to mládí by nám nějakou energii přineslo. Ale myslím, že i přístup kluků a jejich nasazení bylo úžasné a nelituju ani jednoho jména, které s námi nejelo.“
Nevyčítal jste si třeba zpětně, že jste do osmifinále nenasadil Davida Musila namísto Jakuba Jeřábka, který neprožil dobrý turnaj?
„Bavili jsme se o tom. Ale je třeba říct, že naskakovat do turnaje, který je rozběhnutý, není žádná sranda. To převážilo.“
Co tedy stálo za celkovým neúspěchem?
„Zápasy byly extrémně vyrovnané. I mezi ostatními soupeři. My prohráli zápas v play off, ale ve skupině porazili silné Rusko a Švýcarsko. Bohužel zápas s Dánskem rozhodl o tom, že jsme skupinu nevyhráli a tím pádem jsme v play off narazili na jednoho s nejsilnějších kandidátů.“
Lze vytáhnout i některý pozitivní moment z olympijského působení?
„Můj osobní pozitivní dojem je především z fantastického fungování českého olympijského týmu. A také přístup našich kluků. Hlavně David Tomášek, Matěj Blümel a Honza Ščotka, kteří byli mimo tým. A i Patrik Bartošák, Roman Will, David Musil, nebo Michael Frolík, neviděl jsem jedinou vteřinu, že by byli kyselí, nebo že by nebyli týmoví a toho si opravdu cením. Stejně tak chci ocenit realizační tým a kustody, kteří od rána do večera sedí v kabině a všem pomáhají. O to je to celé smutnější.“
Nebylo chybou nevyužít v základní skupině jiného gólmana?
„Možná ano. Ale šlo o naše rozhodnutí na místě. Kdyby Šimon vychytal v těch zápasech nuly, tak jsme díky tomu rozhodnutí za hrdiny. Ale ano, možná si některý zápas jeden z nich zasloužil.“
Dovedete říct, jak dlouho potrvá, než tenhle neúspěch přebolí?
„To těžko říct. Rozhodně vím, že v nadcházejících dnech pojedu do Prahy, navštívím Tomáše Krále a Petra Nedvěda a myslím, že se budeme bavit o tom, jaká ta olympiáda byla a co budeme dělat dál.“
Budete v analýze s panem Králem a s panem Nedvědem řešit i vaši dvojfunkci trenéra reprezentace a šéftrenéra svazu?
„Určitě budu a myslím si, že do budoucna je to rozhodně práce pro dva lidi, ne pro jednoho člověka. Je to opravdu náročné.“
Když se budete rozhodovat, půjde o setrvání, nebo o rezignaci v obou funkcích?
„Jak jsem řekl, je krátce po turnaji, je brzo teď říci, zda budu setrvávat v jedné funkci a v druhé ne. Musím zjistit pohled lidí okolo.“
Po utkání jste dostal otázku, kam nyní patří český hokej a tehdy jste nebyl připraven odpovědět. Dovedete to nyní?
„Rozhodně si nemyslím, že má v současné chvíli pravidelně bojovat o medaile. To určitě ne. Myslím, že postup mezi poslední týmy, které hrají o medaile, musí být úspěchem sám o sobě. Ale na druhou stranu, ta úroveň je hrozně vyrovnaná. Švýcaři vyhráli jediné utkání na turnaji a skončili před námi. Úspěch by bylo postoupit do bojů o medaile.“
Ten model, který byl zvolen pro práci u národního týmu, tedy spojení generálního manažera a hlavního trenéra zatím nenaplnil očekávání. Jak vy vidíte jeho fungování?
„Já už jsem k tomu jednou použil takový příměr. Když jmenujete nového ministra školství, tak nebude druhý den chytřejší každé dítě. Tak to je. Jestli ten model je, nebo není úspěšný, to se dá hodnotit až za pár let.“
Jde o vaší druhou velkou reprezentační akcí. Posunulo vás to jako trenéra třeba ziskem zkušeností?
„Zkušenost je to obrovská, hlavně s tlakem, který na těch turnajích je a hlavně s tlakem veřejnosti. I když se jí člověk snaží nevnímat, tak stejně chce přijet domů jako hrdina, aby na něj byla jeho země hrdá. Bohužel se to nepovedlo. To je asi to nejtěžší na tom. V lize, když se vám nepovede zápas, tak za dva dny máte další šanci. Tady čekáte půl roku na turnaj, který dopadne tak, jako dopadl tento. Je to pro mě smutné.“
Novináři z Pekingu referovali, že jste byl v rozhovorech vstřícnější, mluvnější. Šlo o záměr?
„Nemyslím si. Spíš šlo o to, že novináři v Pekingu viděli, v jak těžkých podmínkách pracujeme poslední roky. Sami viděli, jakým martýriem procházíme. Spíš byli hodnější oni. My se snažíme naši práci dělat, jak nejlépe umíme a otázka se v každém rozhovoru dá položit agresivně, nebo negativně, anebo vstřícně a pak se na ní lépe odpovídá. Spíše šlo o vstřícnost ze strany novinářů.“
Zvažoval jste sám rezignaci, že byste sám skončil na pozici trenéra národního týmu?
„Jde o to, že by to bylo takové velmi lakomé rozhodnutí, kdybych ho vystřelil někde v emocích a nepřemýšlel nad ním. Musím respektovat lidi, kteří mě do té pozice vybrali, jako je Tomáš Král, jako je Petr Nedvěd. S nimi to budu probírat, jak jsem říkal. Ale jestli to pomůže věci a náš názor bude jednotný v tom, že bych měl skončit, tak skončím.“
Zprávy ze dne 6. února 2022
BIATLON: Je mistryní světa i vítězkou malého křišťálového glóbu ve vytrvalostním závodu, takzvaném individuálu. Tím pádem je jednou z hlavních favoritek na pondělní vítězství. Asi tak mnohé překvapí tvrzení samotné Markéty Davidové, že ona na sebe nároky nemá. „Nepovažuju se za dobrého střelce. I proto mám pocit, že to není úplně moje disciplína.“ Rozhovor čtěte ZDE>>>
CURLING: Přišli o šanci na postup do olympijského semifinále. Přesto manželé Tomáš a Zuzana Paulovi probudili v Česku dosud nevídanou curlingovou horečku. Mnoho diváků u televize se zájmem poslouchalo také komunikaci páru, která byla díky mikrofonům slyšet lépe v obýváku než v samotné hale. Ve videu czechteam.tv si vychutnejte nejzajímavější hlášky z dosavadních zápasů. Více čtěte ZDE>>>
RYCHLOBRUSLENÍ: A opravdu jste příbuzné? Prakticky od začátku kariéry musí italská rychlobruslařka Francesca Lollobrigidová (31) odpovídat, zda patří do rodiny Giny Lollobrigidové. Filmové divy označované za jednu z nejkrásnějších žen a sexy symbolů dvacátého století. Patří. Ovšem se svojí pratetou se soupeřka Martiny Sáblíkové prakticky nevídá. „Vždyť já nemám čas ani na své nejbližší rodinné příslušníky,“ vysvětluje první Italka s olympijskou medailí na dlouhé dráze. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Přípravný zápas mezi Slovenskem a Německem nebudou řídit rozhodčí! Kvůli přísným protiepidemickým opatřením, která arbitrům na olympiádě v Pekingu umožňují pískat pouze soutěžní utkání, se o řízení utkání postarají členové realizačních týmů obou mužstev, v případě slovenské strany zřejmě půjde o jednoho ze asistentů trenéra Ján Lašák - Ján Pardavý. „Myslím si, že za celou kariéru bych měl mít pravidla nastudované,“ řekl bývalý útočník Pardavý pro agenturu TASR. Do generálky před startem olympijského turnaje ke všemu nemůže nastoupit hned pět slovenských hokejistů, všichni navíc působí v Tipsport extralize. (Miloš Roman, Mislav Rosandič, Michal Krištof, Branislav Konrád a Peter Čerešňák)
HOKEJ: Pozitivní na covid, pak hraniční hodnoty. Když už český brankář Šimon Hrubec konečně mohl po patáliích v Praze do letadla mířícího do Pekingu, tři řady za ním seděla pozitivní ruská sportovkyně. Jako „blízký kontakt“ spadl do příslušného protokolu. „Hlavně, že můžu hrát,“ vydechla si pravděpodobná jednička národního týmu po prvním tréninku v Číně. ROZHOVOR s Šimonem Hrubcem si přečtěte ZDE>>>
SANĚ: Německý závodník Johannes Ludwig získal první zlato na ZOH v Pekingu pro Německo. Pětatřicetiletý vítěz SP zajel nejrychlejší čas ve třech ze čtyř jízd.
SKOKY NA LYŽÍCH: nejzkušenější český skokan Roman Koudelka se v olympijském závodě na středním můstku vyšvihnul v prvním kole na jedenácté místo. Místo útoku na top ten ale ve finále spadl o sedm míst. I tak je to pro české skoky světlý moment. „Mám chuť, baví mě skákat,“ říká Koudelka k dalším čínským závodům. Více čtěte ZDE >>>
CURLING: Nejznámější český curler, trenér a propagátor tohoto sportu Karel Kubeška podrobně analyzuje dnešní utkání s Kanadou. Pro všechny fanoušky curlingu to byl opravdový svátek – český tým nastoupil proti Kanadě a jejím mimořádným curlerům Vicky Persingerové a Christopheru Plysovi. Manželé Tomáš a Zuzana Paulovi dostali hru do devátého extra endu a byli blíž vítězství. Měli na výběr mezi dvěma variantami, zvolili tu se zvýšeným rizikem, a výsledkem byla výhra Kanady.
