Radost i slzy Fernstädtové: Třeba budu inspirací pro děti s diabetem...
PŘÍMO Z PEKINGU | Ze čtyř olympijských jízd jí ani jedna nevyšla na sto procent. Skeletonistka Anna Fernstädtová ale zažívá opravdovou jízdu životem. Jen před pár týdny se dozvěděla o tom, že má cukrovku prvního typu. Zvládla se s ní seznámit tak, že na olympijské dráze v Jen-čchnigu vybojovala sedmé místo. „Můžu být jenom šťastná, že jsem vůbec tady,“ řekla Fernstädtová.
Před čtyřmi roky na Hrách v Pchjongčchangu závodila ještě za Německo. Pak se vrátila do země, kde se narodila. O celý olympijský cyklus dál přidala k šesté příčce z Koreje sedmou. Má velkou cenu nejenom pro ni. „Možná budu inspirací pro nějaké děti nebo jiné sportovce, kteří také mají diabetes,“ říká Fernstädtová.
Po závodě nevypadáte úplně spokojená...
„Se sedmým místem to je asi v pohodě. Škoda, že jsem neměla nějakou dobrou jízdu. Dělala jsem moc chyb a pak se s tím nedá nic dělat.“
Jaké chyby jste udělala?
„Ve všech čtyřech jízdách něco jiného. Ve všech jsem měla podobný čas. Chyby byly pokaždé někde jinde.“
Po dojezdu poslední jízdy jste ale zvedla ruku se zatnutou pěstí...
„Jo, ale to spíš z toho, že opadl tlak…“
Ve srovnání s dalšími závody v sezoně můžete být spokojená?
„Když se kouknu na sezonu, tak určitě a je to dneska strašný úspěch. Ale byly tam chyby, které jsem nechtěla dělat. S tím spokojená nejsem. Ale celkově můžu být spokojená, že jsem vůbec tady. Ještě před olympiádou jsem byla v nemocnici. Myslím, že můžu být jenom šťastná, že jsem vůbec tady. (do očí se jí derou slzy) Po Svatém Mořici to mohlo dopadnout o hodně hůře. To nejsou slzy nespokojenosti, ale jak opadne tlak. Jsem šťastná, že jsem vůbec mohla stát na startu. Myslím, že na to můžu být pyšná a všichni společně jsme to zvládli, že jsem tady a že jsem dala nějaký dobrý výkon.“
Jsou to i slzy úlevy, že jste ve vaší situaci všechno zvládla?
„Jo. Jo. A teď se to bude určitě zlepšovat. Je dobré, že se to našlo. Mohlo by to skončit mnohem hůř. Nějak jsem se s tím srovnala, i když mě to bude omezovat celý život. Ale možná budu inspirací pro nějaké děti nebo jiné sportovce, kteří také mají diabetes, že všechno je možné...“
Jen nedávno jste se dozvěděla o tom, že máte diabetes, bude to hrát roli o vaších úvahách o budoucnosti?
„Ne, určitě budu dělat skeleton dál. Ale před olympiádou jsem měla týden čas na vychytání věcí. Až se vrátím, tak bude konečně čas všechno jaksepatří nastavit. Nemám strach, že bych nemohla dělat sport.“
Co všechno se musíte učit?
„Stravu, inzulín. Mám senzor na měření cukru, pumpu. Je to pro mě všechno nové. Nejsem asi ještě ta úplně nejpovolanější osoba na takové otázky…“ (úsměv)
Těšila jste se na pizzu, jak jí ale v Číně seženete?
(směje se) „Máme ve vesnici Pizza Hut. Já jsem dva týdny jedla pořád to samé jídlo, abych udržela všechny hodnoty v normě, takže teď se těším, že si dám něco jiného.“
Pizza vám ale cukr trochu zvedne...
(usmívá se) „Tak si dám inzulín. Musím to všechno probrat s doktorkou, na všechno měl vliv i stres a nervozita. Uvidím, co to teď se mnou udělá. Věřím, že to bude nějak v pohodě.“
Končí olympijský cyklus, jaká bude Anička Fernstädtová za čtyři roky?
„Nevím, jaká bude Anička za týden. Budeme ještě hodně řešit tu cukrovku. Nevím, teď jsem půl roku vlastně trénovala pod nemocí. Uvidíme, jak to bude.“
Zprávy ze dne 18. února 2022
HOKEJ: Jak reagují na porážku Slovenska s finskými hokejisty v olympijském semifinále tamní média? Rastislav Staňa pak v Denníku N přirovnal defenzivní styl vítězů k českému hokeji. „Finové připomínali český hokej, když uspěli tím, že jen chodili do protiútoků a velmi dobře bránili,“ řekl bývalý brankář Staňa. Média zdůraznila, že slovenská reprezentace nedokázala na velkém turnaji Finsko porazit už 18 let. „Jako bychom hráli proti zdi. Slováci kousali, ale prohráli a olympijské finále jim těsně uniklo. Slovensko navzdory tlaku nedokázalo vstřelit Finům ani branku,“ uvedl list Sme a hru Seveřanů přirovnal k obrannému opevnění.
BIATLON: Norský biatlonista Johannes Thingnes Bö ovládl závěrečný závod s hromadným startem a získal v Pekingu již čtvrté zlato. Trojnásobný vítěz Světového poháru zvítězil i přes čtyři chyby na střelnici před Martinem Ponsiluomou ze Švédska a svým krajanem Vetle Sjastadem Christiansenem. Michal Krčmář skončil po pěti trestných okruzích jednadvacátý. Více čtěte ZDE>>>
BIATLON: Z očí jí stékaly slzy. Mluvila potichu, pomalu. Na první pohled bylo jasné, jak biatlonistku Markétu Davidovou mrzelo, že ani poslední závod na olympiádě v Pekingu nebere medaili. „Kdo si bude čtvrté místo za rok pamatovat?“ říkala. Byla to velmi emotivní promluva. Nejradši by už dávno zmizela do tepla, ale tahle sympatická přemýšlivá dáma, studentka dvou vysokých škol, statečně odpovídala… Tady je autentický přepis>>>
HOKEJ: Vycházeli oblečeni do pestrých olympijských úborů. Unavení z náročné cesty z Pekingu, zklamaní, jak tam dopadli. „Moc jsem chtěl medaili, zvlášť když to byla moje poslední olympiáda. S odstupem času to bude mrzet víc a víc,“ hlesl po příletu David Krejčí, který patřil v českém týmu k nejlepším. Jeden z těch, kteří obstáli. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Bojovali, dřeli. Těžko jim cokoli vyčíst. Finský beton ale slovenští hokejisté prorazit nedokázali. Za celý zápas měli jedinou větší šanci, což nestačilo. Do olympijského finále díky výhře 2:0 postupují Suomi. Mírně naštvaní byli po utkání na rozhodčí. Ve čtvrtfinále ani v semifinále nehráli jedinou přesilovku. Více čtěte ZDE>>>
