Bauer: Bylo to neuvěřitelně náročné
Lukáš Bauer vjížděl do cílové rovinky a už věděl, že mistrem světa se v Liberci na své hlavní trati 15 km volnou technikou nestane. Měl na vítězného Estonce Andruse Veerpala manko pět sekund, ztrátu, která se nedala dojet.
Ale v kontextu jeho zdravotních patálií v průběhu celé sezony byla pro českého běžce na lyžích i stříbrná medaile jedním z největších úspěchů kariéry.
"Mohla to být pro mě výzva závodit doma, ale bylo to neuvěřitelné náročné," povídal na tiskové konferenci jednatřicetiletý Bauer. Měl na mysli nervozitu, která ho svazovala nejvíc za jeho kariéru. Před dalšími závody ale už může být o hodně klidnější, splnil si svůj sen.
"A chci tu medaili věnovat také doktorovi, který mě zdravotně připravil, i když to bylo hodně náročné," podíval se na vedle sedícího Martina Koldovského.Zlatá medaile byla hodně blízko, ještě dva kilometry před cílem Bauer vedl.
"Ale jel jsem celý závod sám," upozornil na fakt, že Veerpalu spolupracoval s nakonec pátým krajanem Jaakem Maem. Když jel Bauer ve dvojici, tak s Američanem Krisem Freemanem, v cíli čtvrtým mužem.
"Který jel pořád za mnou," podotkl. "Neměl mi kdo pomáhat. V závěru prostě nebyly síly," řekl. Na těžké trati přitom jel v součtu s tréninky teprve poosmé. "Takže pořád mi moc nepřirostla k srdci," usmál se nad náročným terénem.Právě v posledním stoupání mu docházely síly.
"Tam už jsem tušil, že nemám šanci," přiznal. Boj ale nevzdával, na třetího Fina Heikkinena měl náskok 10 sekund. "Je to kvalitní mladý závodník, ale překvapilo mě, že tam byl právě on," upozornil. Rozhodovaly totiž lyže a Němci, Norové i Švédi promazali.
"Velký dík servisnímu týmu, namazat lyže v těchto podmínkách bylo skoro nemožné. A oni vybrali dobře," poděkoval Vítu Fouskovi za výběr lyží bez vosků s mikrokontaktem.Medaili vybojoval i přesto, že musel kvůli nemoci zrušit závěrečné soustředění v nadmořské výšce.
Když před dvěma týdny přijel do Harrachova trénovat a nebyl úplně v pořádku, začalo v něm hlodat semínko pochybnosti. "Měl jsem pocit, že se nemůžu stihnout připravit," připustil. Nakonec to zvládl.
"Jsem moc rád, že jsem během své kariéry mohl závodit doma, ale je to pořádně náročné, každý očekával medaili," uvedl.Za dlouhé roky ve špičce se naučil bojovat. "Byl jsem ochoten obětovat cokoliv. I Světový pohár," řekl.
I proto se v cíli usmál, jakkoliv byl unaven. "Věřil jsem tomu, i když se zdravotními potížemi se moc nepočítalo," řekl. "Nakonec se to podařilo a je to odměna za to, že jsem nepolevil," radoval se. Cítí se unaven, ale přebíjí to prý euforie z úspěchu.
"Nejsem smutný, že jsem přišel o zlato, ale mám radost, že jsem vybojoval stříbro," řekl.Po závodu měl pořádnou honičku. Rozhovory, tisková konference, dopingová kontrola, návštěva českého domu, setkání se sponzory. "Je to náročné, ale to k tomu patří," prohlásil smířlivě.
"Ale musím brzy do postele," upozornil Bauer, že šampionát ještě nekončí. "Určitě teď budu míň nervóznější," prohlásil.V neděli je na programu skiatlon, ale přestože Bauer chce startovat, nechá rozhodnutí až po sobotním tréninku.
"Protože chceme uspět ve štafetě," řekl k pátečnímu závodu za týden. Dá také na radu lékaře Koldovskému. Muže, který dokázal skoro zázrak. Uzdravit Bauera.
