Závod na rozjezd na mistrovství světa nepřinesl běžci na lyžích Lukáši Bauerovi žádné velké uspokojení. Po většinu závodu se trápil a do cíle dojel jako třiadvacátý. Zatím se stále nerozhodl, který ze dvou zbývajících individuálních závodů zvolí jako hlavní.
Jak hodnotíte závod, který pro vás měl být na úvod šampionátu testem formy?
„Byl to takový průměrný závod. I když to nebyl můj hlavní závod, tak s 23. místem určitě spokojenost není. Na skejtové části jsem se docela dost trápil. Jakmile se zvýšilo tempo, byl jsem ten, který ve skupině visí. Pocity nejsou úplně svěží. Byly chvíle, kdy se mi jelo úplně v pohodě a chvíle, zejména ke konci klasické části, kdy jsem trošku úpěl.“
Podle plánu jste se nikam netlačil, nebylo to proti vaší přirozenosti?
„Neměl jsem ten pocit. Rozhodl jsem se tak před startem. Na klasice jsem jezdil vepředu. V bruslení to bylo tak, kam mě to koplo. Tam se moc dopředu prodrat nedalo. Stačilo si vybrat blbou stranu stopy a převalilo se to přes mě. Nohy úplně čerstvé nebyly.“
Co vám skiatlon naznačil k rozhodování, jaký hlavní závod na MS zvolit? Máte na výběr mezi klasickou patnáctkou intervalovým startem, nebo hromadnou klasickou padesátkou.
„Teď si budu muset sednout s rerezentačním trenérem Mírou Petráskem a pobavit se o tom. Potvrdily se mi pocity, které jsem měl před závodem. Svižné tempo jsem schopen jet v pohodě, ale při výrazném zrychlení a trhaném tempo tam ta živost ještě není. To je klíč k tomu uspět v hromadných závodech. Ve skejtové pasáži se potvrdilo, že se v opravdu prudkých pasážích necítím v pohodě. Budeme to muset zvážit, buď potvrdit patnáctku, nebo se jí vzdát.“
Jak v tuhle chvíli vidíte pravděpodobnost, který závod si vyberete?
„Je to přesně půl na půl. Individuální závod se pojede výrazně jinak, kdy tempo nebude trhané podle nálady skupiny, a kdy každý pojede za své. Klasika se mi v posledním měsíci jezdí lépe než bruslení. To nahrává padesátce. Na druhou stranu je potřeba to pořádně zvážit.“
