Celý rok závodí na stavěných tratích, skáče na vymodelovaných hrbech a pere se o dráhu s dalšími třemi muži. Teď bude skikrosař Tomáš Kraus na svahu sám. Umělé překážky nahradí skalní převisy, hluboký sníh a lavinové nebezpečí. S partou freeriderů se chystá pokořit divoký terén ledové Aljašky.
Bude jich pět. Skikrosař Tomáš Kraus, snowboardkrosař Michal Novotný, profesionální freerider Robin Kaleta, guru českého snowboardingu Martin Černík a fotograf. Všichni mistři svého oboru. „Je to splněný sen. Každý z těch lidí má nabitý program a je prostě bezvadný, že jsme se dokázali dát dohromady,“ těšil se Kraus, který se s Černíkem domluvil už na olympiádě.
„Jde o takový vtipný projektík, který by měl ukázat, jak se koukaj na extrémní lyžování lidi z odlišných odvětví. Vše bude pak vidět na patnáctiminutovém videu.“
Na dvoutýdenní akci Kraus vyráží poprvé, k jízdě mimo vyznačené tratě má ale hodně blízko. Své kvality už ukázal v minulých letech třeba na extrémním českém závodu Scott Czech Ride ve Švýcarsku, kde závodníci zdolávají horskou stěnu se sklonem přes 40 stupňů a několika mohutnými skoky přes skalní převisy.
Konečně s ordinou! Štastný Tomáš Kraus po příletu z olympiády ve Vancouveru. • Foto ČTK
„Techniku zvládnutou mám. Ale když to řeknu jednoduše, jdu na to z čistý vody,“ přiznal dvojnásobný mistr světa a čtyřnásobný král Světového poháru ve skikrosu. „Ze začátku to určitě budu brát s pokorou. Zase vím, že velký hory chyby neodpouštěj. Nebudu zbytečně riskovat, je třeba být v klidu, zvlášť když tomu nijak moc nerozumím. Doufám ale, že se do toho za pár dní dostanu a dokážu sjet něco dobrýho.“
Ale o tom, že by se odklonil od osvědčeného skikrosu, Kraus vůbec nepřemýšlí. „Já mám problémy s orientací, což není dobrá vlastnost pro freerideristu,“ smál se Kraus. „Běžel jsem v životě dva orientační závody a nedopadly úplně dobře. Ale těším se, protože freeride mě hodně oslovil a ještě jsem ho nezkusil.“
Lyže jsou jeho život. • Foto ČTK/AP
Veškeré detaily putování po aljašských vrcholech jsou vyřešené. Hotely jsou tabu, cestovat se bude v obytném autobusu. Téměř povinností každého z týmu je nejlepší vybavení pro případ lavinového nebezpečí, v neobydlené pustině se může stát cokoli a životy zachraňují maličkosti – pravidlo jednoho jezdce na svahu, pípák připevněný na těle, lopata a sonda v batohu.
„Mám za sebou přednášku ze Snowfestu (týdenní festival freerideristů), ale žádný cvičení ve vyhrabování těla jsem nezkoušel. V tom bezmezně věřím Robinovi, že by nás do žádné blbosti nenavezl,“ připomněl Kraus schopnosti nejlepšího českého freeridera.
Právě s ním se před čtyřmi lety vsadil, že v letním období sjede Lomnický štít v Tatrách. Sázku vyhrál, i když na kamenitém povrchu totálně zdemoloval lyže. „Tehdy jsem říkal, že nic podobnýho už nikdy neudělám,“ culil se Kraus. „Ale věděl jsem, že když se něco zase nachomejtne, možná se toho zúčastním. Tohle je přesně věc, do které jdu naslepo, ale zároveň nabídka, která se neodmítá.“
