Jdou za ním tři zásahy. Jeden napálil do vlastní sítě a pak se dvakrát trefil do té správné. Málokdo to postřehl, ale Haris Harba (28) kromě hlavičky na 2:2 tečoval Vukadinovičovu ránu z dálky a usměrnil ji k tyči. „Jo, je to tak,“ přitakal bosenský snajpr, který po pauze proměnil drtivý zlínský tlak v góly.
Cítíte úlevu poté, co jste si dal vlastní gól?
„Určitě. Hlavně pro mě a nakonec i pro mužstvo. Ve druhém poločase jsme ukázali, že máme sílu na to zápasy otočit. Remíza je zasloužená.“
Co jste změnili po pauze?
„Zlepšili jsme se. Řekli jsme si něco mezi sebou. Kluci mě po tom vlastňáku povzbudili. Říkali, že se to stane. Zamakali jsme, soupeře jsme zatlačili. Pak jsme dostali gól z brejku, ale na konci jsme ukázali sílu. Všichni máme radost, že jsme zůstali neporažení. Poté, co jsme prohrávali 0:2, musíme bod brát.“
Proč to nešlo v první půli?
„Jablonec na nás čekal, postavil dozadu tři stopery. Vůbec jsme nemohli hrát tu naši hru. Na druhou stranu jsme Jablonec do ničeho nepustili, jen párkrát zahrozil ze standardky. A z jedné dal gól. Kouřil prudce vrátil zpátky míč a já jsem ho špatně trefil holení.“
Čekali jste, že bude Jablonec hrát tak defenzivně?
„Vůbec jsme to nečekali. Dívali jsme se na jeho předchozí zápasy, ve kterých hráli kombinační fotbal. Ale nedařilo se jim v koncovce. Tím, jak hráli tady, nás zaskočili. Možná z nás měli respekt.“
