Chtěli výsledek, který jim dá do odvety naději. Místo toho si fotbalisté Plzně vezou z Kodaně výhru, jež je spíš než příslibem postupu do Champions League jeho zárukou. Portál iSport.cz nabízí pět hlavních důvodů historické výhry českého mistra.
1. VLASTNÍ TVÁŘ
Plánuje to každý, ale jen silným se to daří – udržet si vlastní herní tvář i na hřišti favorizovaného protivníka. Plzeňští to v Kodani zvládli, i když s menší výhradou. „V první půli jsme byli bojácní, ale po přestávce jsme se zvedli, začali jsme chodit do útoku ve větším počtu hráčů a troufali jsme si na souboje jeden na jednoho,“ popsal to dokonale trenér Pavel Vrba.
2. PRODUKTIVITA
Ačkoli hrála Plzeň aktivně a tlačila se dopředu, je třeba si přiznat, že nějaké velké množství šancí si nevytvořila. Vlastně se dá s nadsázkou říct, že vše, do čeho kopla, skončilo v domácí brance. V takových zápasech se však nedá čekat, že vás protivník pustí do mnoha příležitostí, a proto je nezbytné chytit každou za pačesy. Václavu Pilařovi i Martinu Fillovi se to krásnými střelami podařilo.
3. BRAVO ČIŠOVSKÝ (A DALŠÍ)!
Famózní výsledek jako tento se rodí z výjimečných individuálních výkonů. V barvách Plzně jich bylo k vidění hned několik. Na pravé lajně řádil Milan Petržela, na opačné straně kmital Václav Pilař, v útoku se statečně bil Michal Ďuriš, lahůdkové přihrávky opět rozdával Pavel Horváth… Klíčové však zřejmě bylo, že zranění stehenního svalu vykurýroval Marián Čišovský. Slovenský stoper od první minuty vládl vzdušnému prostoru a brilantní rozehrávkou vléval do vlastních řad klid.
4. PŘEZÍRAVÝ SOUPEŘ
Nepřiznali to nahlas a úplně otevřeně, nicméně někde vzadu ve svých hlavách to hráči Kodaně měli: Nějaká Plzeň, pcha. Ta nás nemůže ohrozit. Nepřímo to potvrdil i kouč Roland Nilsson, který v předvečer utkání prohlásil: „Vyřazení si nepřipouštíme.“ Člověka až zaráží, proč si tak zkušený muž podobná slova neodpustil. Své hráče jimi buď ukolébal, nebo na ně vytvořil zbytečně velký tlak, žádný pozitivní efekt mít nemohla. Takové řeči navíc nosí smůlu.
5. ŠTĚSTÍ
Což se během úterního chladného večera v Kodani mimochodem vrchovatě potvrdilo. První gól Plzně – haluz jak někde z pralesní ligy. Trefa Martina Filla byla naopak nádherná, ale dokáže ji plzeňský náhradník v dohledné době zopakovat? Asi těžko, spíš na ni bude vzpomínat jako na životní. A na štěstí se Plzeň mohla spolehnout i ve vlastním pokutovém území, kde přežila kupu nebezpečných rohů většinou jen zázrakem.
