ANALÝZA | Viktoria Plzeň sice má po dvacátém kole stejně bodů jako v minulé sezoně, kdy na jejím konci slavila titul, jenže prožívá mnohem turbulentnější období. Je současný útlum jen další krátkodobou záležitostí, nebo začínají být výrazněji vidět signály ústupu, které problikávaly už v minulých měsících? A na kolik je může trenér Dušan Uhrin zmírnit? Deník Sport vyjmenoval čtyři hlavní příčiny zhoršených výsledků.
TÝDEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Cíl byl jasný. Ubrat na riziku, zajistit větší rovnováhu mezi defenzivou a ofenzivní částí.Tak znělo hlavní motto trenéra Dušana Uhrina mladšího, když převzal Plzeň. Příprava naznačovala, že by se to mohlo povést, a potvrdil to i úvodní duel se Šachtarem Doněck, byť Viktoria proti velmi kvalitnímu týmu jednou inkasovala. Jenomže západočeský klub udržel první nulu až v sedmém utkání, paradoxně v tom, kdy mohl od Slovácka inkasovat nejvyšší příděl. A jeho jarní bilance je 10 obdržených gólů v sedmi zápasech, především v posledním týdnu selhala.
V Lyonu padla většina branek po individuálních chybách (
Limberský
, Hubník), ovšem ještě víc zaráží počet šancí, do kterých se soupeři dostali díky kolmým míčům za obranu. Naznačil to už domácí duel se Znojmem a naplno odkryla Sparta. A s nimi může obranná čtveřice jen těžko něco dělat - s výjimkou lepšího zajišťování, což se třeba Mariánu Čišovskému v neděli nedařilo. Základ problémů vychází ze hry zálohy, přesněji z nedůsledného napadání protivníka. To se projevilo i se Slováckem. Přetížený
Pavel Horváth
v nabitém programu přestává stíhat, Václav Procházka nastoupil v roli defenzivního štítu po delší době a musel si zvykat. Tento cíl se zatím kouči splnit nepodařilo.
ŘEKNI, KDE TY KRAJE JSOU
„Nová“ Plzeň chtěla najít větší rovnováhu, jenže teď to není ani tak, ani tak, což mimo jiné dokazuje záporné skóre z dosavadních sedmi zápasů (9:10). Když už byla řeč o úvodním duelu proti Šachtaru, i ten ukázal menší podporu od krajních obránců. Zatímco v minulosti se dvojice
Limberský
-
Rajtoral
pohybovala výš a do samotné rozehrávky se až tak nezapojovala, nyní z těchto pozic nehrozí soupeřům tak velké nebezpečí. S menším počtem hráčů v ofenzivě už Viktoria není tak kombinačně silná a nebezpečná, do koncovky se dostává v nižším počtu. A zároveň
častěji ztrácí balony, což stojí při přepínání směrem dozadu více sil. Největší přednost Plzně byla ve středové řadě. Jenže její krajní záložníci se trápí. Na levé straně kouč zatím stále hledá ideální řešení, nepřesvědčují jak Michal Ďuriš, tak Jan Kovařík. Teď dostává šanci
Jan Rezek
, který několik měsíců nehrál soutěžní zápasy. Na pravé straně podává nevyrovnané výkony Milan Petržela. A ve středu zálohy se nyní trápí klíčová postava Pavel Horváth. Pokud by nefungovala jen jedna z těchto složek, dá se to zacelit, jenže u všech tří už je z toho pro Plzeň zásadní problém.
DOSÁHL TÝM MAXIMA?
Role Dušana Uhrina je nevděčná. Od počátku věděl, že bude čelit srovnávání s
Pavlem Vrbou
. Ne náhodou připomínala pozici Davida Moyese v Manchesteru United. Říká se, že sir Alex Ferguson mu předal tým, u nějž vycítil, že dosáhl vrcholu. S Plzní to může být podobné. Mužstvo vyhrálo dvakrát Gambrinus ligu, dvakrát se dostalo do Champions League.
Obecně platí, že se úspěšný tým může udržet na vrcholu tři čtyři roky, poté nastává pokles. Ten mívá několik příčin, jednou z nich je částečná obměna kádru. V případě Viktorie se nepovedlo za hráče typu
Daridy
či Pilaře přivést adekvátní náhrady. A opory, které zůstaly, zestárly. Narůstá fyzická, a hlavně mentální opotřebovanost. Logicky se snižuje hlad po úspěchu,zvyšuje se riziko podcenění. U některých hráčů kádru také volnější životospráva (po Plzni kolují různé historky...).
Náznaky sestupné fáze se objevovaly už na jaře i na podzim. Vrba o nich věděl a mluvil po porážce v Teplicích, nicméně euforie z úspěchu proti CSKA tyto signály zakryla. Uhrin přiznal, že u fungujícího týmu nechce dělat výrazné změny. Kdyby se do nich pustil, a start by mu nevyšel, dostal by to „sežrat“, proč mění, co dosud klapalo. Pokud skončí Plzeň druhá v lize, bude to pro ni i tak nadstandardně úspěšná sezona. Popáté v řadě by si zahrála Evropské poháry, což s výjimkou Sparty a Slavie v Česku nikdo nedokázal. Ale Uhrin už poznává, že změnám se v následujících měsících nevyhne.
ŠIROKÝ KÁDR, ALE NEPOKRYTÝ STŘED
Plzeň hraje už potřetí za sebou jarní část evropských pohárů a také v předchozích sezonách (pod
Pavlem Vrbou
) poztrácela v náročném programu body. Stíhací jízdy rozjížděla až ve chvílích, kdy se soustředila jen na ligu. V sezoně 2011/2012 získala Viktoria z prvních čtyř jarních kol stejný počet sedmi bodů jako nyní. Náročnost bojů na dvou frontách, a s nimi související potíže s nestálými výkony, poznávaly i další kluby, Sparta v ročníku 2012/2013, Liberec v podzimní části.
Trenér Dušan Uhrin si po utkání se Slováckem postěžoval, že prakticky nemá čas, kdy s mužstvem trénovat. Jenže s touhle situací musel dopředu počítat. Celý klub se na ni měl připravit v zimě. Je to jako s nemocí. Důležitá je prevence. Ve chvíli, kdy už ochoříte, nějakou dobu trvá, než se vyléčíte. Plzeň má na české poměry široký kádr, ale podcenila situaci ve středu pole. Po návratu Michala Pospíšila do Olomouce měla k dispozici čtyři záložníky (Horváth, Hořava, Hrošovský, Hanousek).
Posledně jmenovaný se zranil a v klubu nepočítali, že by mohl do sezony zasáhnout, tak ho pustili na hostování do Dukly. Včera hrál v základu. Hanousek by nebyl spasitelem, ale pomohl by v této fázi se šetřením sil.
Horváth
odehrál na jaře 613 minut během 25 dní. V létě jich na stejnou porci potřeboval šestatřicet. V tomto směru mohl Uhrin přetížení hlavní opory předejít sám. Měl sestavu častěji protočit.
