Včera odpoledne se doma celý zdrchaný po náročném programu chvilku prospal. A když potom pustil televizi, zrovna opakovali nájezdy ze středečního zápasu s Curychem.
„Jo, je to pašák. Hezky mě vykoupal,“ smál se slávistický brankář Adam Svoboda v narážce na útočníka Jana Alstona, který ho překonal třikrát v řadě. O výhře Slavie rozhodl potom Jaroslav Bednář.
Nezdálo se vám o Alstonovi?
„To ne. My jsme do noci hráli s klukama oblíbenou počítačovou hru, tak jsme se navzájem všichni trošku pozabíjeli. A na sny nebyl čas.“ (usměje se)
Hru nervů rozsekl Bednář>>>
Znal jste toho útočníka dopředu?
„Ani ne. Jen když jsme si podávali ruce, tak jsem před ním symbolicky smeknul klobouček. Říkal jsem mu, že to udělal hezky. Taky se potom usmál.
| Pětka nájezdníků v extralize |
|
1. Jaroslav Bednář (Slavia) 4. Jaroslav Kalla (Kladno) |
U útočníků si vždycky pamatujete, jakou měl hokejku. Vybavíte si tu jeho?
„ Měl takovou u černě obalenou vrtuli. Ale vždycky si budu pamatovat ten obličej. Byl to fešák. (směje se) Vážně to udělal výborně, je to pašák. Nejvíc mě mrzí ten druhý nájezd, to mě vykoupal. Poslal mě doprava na párek... Jednoznačně se pak ukázalo, jak je důležité mít pana Bednáře.“
Děkoval jste mu?
„To zase ne, jsme přece tým, všichni jsou důležití. Ale Bedýnka je opravdu šikula. To je jeho parádní disciplína a je to hokejista se vším všudy.“
Zažil jste v poslední době zápas, který by vás stál tolik nervů?
„To bych zase neřekl, já byl docela v klidu. Takový je hokej...“
Bednář: To jsem nezažil>>>
Ale jak vám bylo, když soupeř během posledních dvou minut po dvou gólech vyrovnal?
„Takhle zkušené mužstvo, jako máme, by si to nemělo dovolit. Ale jsem přesvědčený, že kdyby jim rozhodčí chvilku předtím uznal ten sporný gól, který podle mě byl, protože kdyby to byla tyčka, uslyším cinknutí, tak už jim potom nedaruje další přesilovku. A my bychom vyhráli 4:3. Ten neuznaný gól jim tedy paradoxně pomohl...“
Jak jste se cítil potom při nájezdech?
„To je prostě loterie. Růža (trenér Vladimír Růžička) udělal parádní tah, když tam dal na konec Furcháčka (Dominika Furcha). On je vysoký, nenechává tam moc místa. Takže se toho Alston zalekl a netrefi l branku.“
Trenérovi jste to navrhnul vy, aby vás vystřídal?
„Ne, to rozhodl vyloženě Růža. Já jen viděl, jak se Furcháček oblíká, tak jsem mu říkal, ať si při tom nájezdu počká, nikam nespěchá. Byl tak zmrzlý, že se ani nehnul, takže to bylo dobré.“ (smích)
Sám od sebe byste z branky nešel?
„Ne. Jsem bojovník, bojoval bych do poslední minuty! Z brány sám neodcházím. I když se nedaří, chci to za každou cenu zlomit. Ale tohle bylo skvělé rozhodnutí trenéra.“
Nebyl jste v tu chvíli naštvaný?
„Vůbec ne. Vždyť jsme tým a je opravdu jedno, jestli to vyčape ten, nebo ten...“
Je potupné pro brankáře dostat tři nájezdy v řadě?
„To bych zase neřekl. Když je hráč šikovný, tak to prostě umí. Pokud dá první, druhý, tak brankář je trochu nalomený. Ale pořád doufá, že to chytí. Nechytil jsem tři v řadě, ale zaplaťpánbůh máme dva body. Svět se nezbořil.“
