Pavel Ryšavý
28. srpna 2016 • 20:06

Nosek se dál rve o šanci v Detroitu: Věřím si, že NHL hrát můžu

Šikovné ruce, smysl pro kombinaci, hodně bodů. To platilo pro extraligu. Za mořem, o pár tisíc kilometrů jinde? Dělník, pracant a specialista na oslabení. Tahle vypadá vysvědčení Tomáše Noska v Detroitu. „Jestli mi má taková cesta pomoci do NHL, tak ji ale beru,“ neštítí se mladý útočník špíny. Vsadil na to, že u Red Wings jednou ocení jeho vůli pro tým padnout.



Dva roky je za oceánem. Dva roky patří jedné z nejúspěšnějších organizací v NHL a chystá se na třetí. Úkol číslo jedna má splněný, nejlepší ligu světa si zahrál, šestkrát. Mise ale nekončí, Tomáš Nosek se chce prokousat výš. „V Pardubicích jsem taky začínal ve čtvrté lajně a končil v první,“ říká 23letý útočník v rozhovoru pro Nedělní Sport. Umí být trpělivý, to je jeho výhoda.

Blíží se doba, abyste slyšel větu, ať si v Detroitu najdete bydlení?
„Kdybych jel na kemp s něčím jiným, bylo by to asi špatně. Musím si věřit, že mám kvalitu na to, abych se prosadil do týmu. Vím, že to bude těžké, stejně jako každý rok, protože tak je to v Detroitu nastavené. Ale chci první tým udělat.“

A kdyby to nevyšlo?
„Tak se chci nahoru dostat v průběhu sezony a odehrát zase víc zápasů v NHL než minule, aby ta linka šla pořád nahoru.“

Jednou k NHL člověk čichne a chce víc?
„Přesně tak, viděl jsem, jak to v Detroitu chodí a to se nedá s ničím srovnávat, s farmou vůbec. Tam se jezdí autobusem, nebo když na zápas letíte, tak normální linkou a přestupujete. Zabijete celý den. Možná si řeknete, že je to maličkost, ale jakmile jste v NHL, můžete se koncentrovat jenom na hokej, máte úplně ideální podmínky.“

Co vlastně premiéra za Red Wings, byla tak velká, jak jste si maloval?
„Když jsem nastoupil poprvé za nároďák, bylo to proti Finsku ve vyprodané O2 Areně a hodně jsem si zápas užil, přijeli všichni kamarádi, nádhera. V Detroitu to bylo jiné, že půjdu do zápasu, jsem se dozvěděl ráno, takže rodiče byli bez šance přiletět. Aspoň se podařilo zpunktovat příjezd přítelkyni, stihla to, sice až na druhou třetinu, ale byla tam. Nervózní jsem nebyl, jenom chvíli před zápasem, než jsem si to srovnal v hlavě.“

Recept na vnitřní klid zní jak?
„Že je to jenom hokej a stačí plnit to svoje. Věřím si, že NHL hrát můžu a v prvním střídání ze mě všechno spadlo.“

Jenže Detroit je specifický, stačí jedna chyba a další šance přijít nemusí. Čeká se na ni dlouho a když ji hráč zazdí, další přijít nemusí...
„To je pravda, ale základ je, si podobné věci do hlavy moc nepouštět. Někde jsem četl takový pohled, že lidi si myslí, jak nejlepší hráči při hře riskují, a proto jsou tak dobří, jenže se pletou. Píše se tam, že třeba Patrick Kane má takové sebevědomí, kterému nedovolí si připustit jedinou chybu, v jeho očích není situace riskantní. On je přesvědčen, že ji zvládne, nepřemýšlí, co se stane, jestli to nevyjde. A s tím souhlasím. Psychika hraje klíčovou roli ve všech sportech i v zaměstnání. Když si nevěříte, měli byste dělat něco jiného.“

Tenhle pohled vás naučily dva roky v Americe?
„Řekl bych, že ano. Když srovnám mentalitu tady v Česku a za mořem, tak lidi v Americe si věří ve všem. Někdy nemáte tak skvělého hráče, ale on je o sobě přesvědčen, že je výborný, nepochybuje o sobě. Není to namachrovanost, ve sportu je to spíš dobře, sebevědomí potřebujete. Psychika dělá 90 procent výkonu, hlava vás posune nahoru.“

Chci hrát v Detroitu

Kdybyste hrál v Carolině, máte za sebou možná 60 zápasů v NHL, nastupovat v KHL, válí se na vašem kontě víc peněz. Nikdy jste nepochyboval, že v Detroitu má smysl čekat na příležitost?
„Co by kdyby. Třeba bych nehrál ani v jiném klubu, to nemůžete nikdy vědět. V Detroitu je trenér, který mě zná z farmy, a myslím, že mi věří. To je pro každého hokejistu hlavní. Být v jiném týmu, nemusel bych sednout trenérovi a bylo by všechno špatně, všude byste našli pro a proti. Někdy je sezona tak dlouhá, že si říkáte, kde byste mohli být, že třeba v Rusku bych měl víc peněz, možná bych byl i v reprezentaci. Ale do Detroitu jsem šel s tím, že chci hrát NHL a za tím si pořád stojím.“

Jen jste asi nečekal, že z vás budou dělat defenzivního rozbíječe se specializací na likvidace přesilovek, ne?
„Když mi to pomůže do NHL, nebude mi to ani trochu vadit. Vždycky jsem byl spíš kreativní hráč a někdy je tahle role těžší, ovšem jestli je tohle cesta do Detroitu, beru ji.“

Ani trochu nežere, že vás berou v týmu jinak, než jste býval zvyklý doma?
„V Pardubicích jsem taky začínal ve čtvrté lajně a skončil v první. Takže není nic špatného na tom, začít jako defenzivní hráč dole a zkusit se vypracovat výš.“

Nebude to úplný med, když Detroit na trhu volných hráčů nakoupil celý jeden útok a přivedl Nielsena, Otta a Vaneka. Ani jeden farmář...
„Zase tři hráči ale odešli, pryč je Dacjuk, Richards a Andersson. Je to kus za kus, pořád je to stejné.“

Stejně těžké.
(usměje se) „Asi tak. I když možná mám o kousek větší šanci se nahoru dostat než před rokem.“

Protože už znáte svoji roli defenzivního specialisty vy i okolí?
„Taky. A ani trochu mi to nevadí. Když se podíváte na hráče, kteří hrají v Detroitu přesilovku, byl bych blázen, kdybych si myslel, že v téhle sestavě budu já. Ale oslabení? I tam přeci každý tým potřebuje hráče. Jsou kluci, co jdou na led jen při hře pět na pět a pak dostáváte čas na ledě strašně malý, navíc ještě rozkouskovaný. Oslabení vás do hry aspoň dostane.“

Nehrozí, že pak ale zapomenete svůj chytrý hokej, kvůli kterému si vás Detroit vybral?
„Nemyslím si, to je ve mně pořád. Jsem hráč, co radši přihrává, to musím taky trochu změnit a být víc sobecký, tím spíš v AHL, kde skoro každý hraje na sebe. Podle mě snad ani tohle zapomenout nejde.“

I do Ameriky se dá vrátit

Třeba Richard Nedomlel, váš ochránce ze začátků v Detroitu, už neměl na roli učedníka nervy, vrátil se do Evropy a bude hrát za Spartu. Jakou dobu se dá dlouhé čekání vydržet?
„Záleží, co je pro vás nejlepší. Nemyslím si, že by to kluci, co se vrátili do Evropy, zabalili. V jejich situaci je to cesta, která je může posunout nahoru, třeba konkrétně u Richarda. Na farmě nehrál tolik, ale zato když mu Sparta sedne, bude hodně na ledě, vystřelí ho to zase nahoru. Nikde není psané, že by se do Ameriky zase nemohl vrátit. Navíc z AHL jdete do extraligy skvěle připraveni, hra je rychlejší, bojujete s větší konkurencí, dnes je farmářská soutěž na vyšší úrovni než nejvyšší soutěž v Česku.“

To se nebude každému poslouchat úplně dobře.
„Tady si pořád dost lidí myslí, že se na farmě v Americe jenom pereme. Nevím, jak to bylo deset let zpátky. Ale teď? AHL je kvalitní soutěž, my tam třeba máme dva hráče nad třicet, jinak je kolem vás armáda mladých kluků, co se chce dostat nahoru, hraje se rychlý a útočný hokej a bitek je čím dál tím méně.“

V čem se liga nejvíc mění?
„Dnes musíte mít čtyři vyrovnané pětky. Dříve byli ve čtvrté jen bourači, když tam dnes poslední lajnu pošlete, možná by tu první soupeřovu zmlátila. Ale v první řadě je potřeba ji chytit, to je hlavní věc. Kdybyste nebruslili, dostanete gól, což je malér. To je dnes hlavní, přestává záležet na tom, kdo se umí jak porvat, i ta čtvrtá lajna musí teď s nejlepší řadou soupeře bruslit. Jakmile je jeden z trojice vyložený rváč, hned je to znát.“

Témata:  sporthokejNHLDetroitTomáš Nosek