PŘÍMO Z MINSKU | Jenom dokumentuje sílu francouzského hokeje. S týmem se probil do čtvrtfinále, sám je navíc druhý v bodování turnaje. Antoine Roussel, 24letý útočník zámořského Dallasu, v rozhovoru pro Sport vysvětluje nejen to, proč jeho mužstvo udivuje. Ale vzpomíná i na Jaromíra Jágra, bývalého parťáka z klubu Stars. „Je to pořád nejlepší hráč na světě!“ Dnes se postaví proti sobě.
Po devatenácti letech postoupili mezi nejlepších osm týmů na mistrovství světa. „Snad u nás bude hokej ještě populárnější než fotbal!“ pousmál se francouzský kanonýr Antoine Roussel po včerejším skalpu Dánska (6:2).
Odvážili jste se vůbec před šampionátem snít o tom, že byste mohli postoupit tak daleko?
„Ano, byl to náš sen. A vidíte, někdy se i sny plní… Ale pozor, ještě jsme tady naši práci nedodělali. Turnaj pokračuje!“
V úterý se potkáte s českým týmem…
„Bude to hrozně těžké, ale nikdy nevíte. Tady na turnaji je ještě více než kdy jindy vidět, že opravdu každý může porazit každého… Máte hrozně silný tým, to ano. Navíc s legendou, která stále hraje… A přitom je jí už padesát a něco, ne? (směje se) Na
Jaromíra Jágra
si budeme muset dávat pozor, je to nejlepší hráč na světě!“
Nepřeháníte?
„Ne ne. O to těžší to budeme mít. Ale nic nevzdáváme dopředu. Je třeba ho pohlídat, protože je dost nebezpečný. Už se na ten zápas těším.“
Budete ze všech sil bojovat o vítězství i kvůli tomu, abyste se vyhnuli Rusku ve čtvrtfinále?
„To by bylo super. Máme solidní mužstvo, uděláme maximum.“
Už jste tady měl možnost se s
Jágrem
potkat?
„Ještě ne, možná při úvodním vhazování. Že ho trošku seknu, abych ho pozdravil.“ (usměje se)
Jak jinak vzpomínáte na jeho působení v Dallasu?
„Bylo to super. Nezůstal u nás tak dlouho, ale pokaždé, když máte v týmu takovou osobnost, je to pro všechny prospěšné. V letadle jsme sedávali vedle sebe, povídali jsme si. Což pro mě bylo mimořádně přínosné. Zezačátku jsem nevěděl, co od toho čekat, ani jsem ho nechtěl moc otravovat. Protože jsem ho měl pořád za ten vzor z mládí… Dřív jsem ho hltal v televizi, a teď najednou seděl vedle mě v kabině. Takže jsem moc nevěděl, jak se chovat. Ale postupně byl hodně kamarádský, s námi mladými se dost bavil.“
Co vůbec tenhle úspěšný turnaj znamená pro vaši zemi?
„Něco úžasného. Třeba za chvíli hokej v popularitě předežene fotbal. To by bylo něco, co? (usměje se) Hlavní je, aby i u nás vznikaly nové a nové zimáky a o hokej se zajímalo více lidí.“
Co stojí za vaším úspěšným tažením?
„Podle mě je to všechno v sebevědomí. V minulé sezoně jsme na mistrovství dokázali porazit Rusko, což byl takový první super výsledek. To nám dodalo velkou sebedůvěru, ověřili jsme si, že jsme schopní zdolat i takový TOP tým. I sem do Minsku jsme letěli s tím, že bychom něco takového mohli dokázat. A hned jsme porazili Kanadu, což byla další velká ryba. A věřím, že nějakou tu rybku ještě přidáme.“
Co dalšího vězí za tím progresem vašeho hokeje?
„Možná i to, že se všichni v týmu skvěle známe, vyrůstali jsme spolu, známe se od dětství, jsme výborná parta.“
Doléhá na vás už v této fázi turnaje větší tlak?
„Ne, vůbec ne. Užíváme si to.“
Ani vy osobně jako jediný hráč z NHL to nevnímáte?
„Trošku jo, ale ten největší tlak si vždycky dávám já sám na sebe.“
Jste celkově pyšný na celý tým?
„Určitě ano. Ukázali jsme tady velký charakter. Několikrát jsme se dostali z toho, že jsme prohrávali o dva góly. Což nám dodalo další kuráž.“
Vnímáte, že právě i vy jste inspirací pro další francouzské hokejisty, že to mohou dotáhnout až do NHL?
„Věřím, že ano. Ukazuje se, že když člověk chce něčeho dosáhnout, že je to možné. Dlouho jsem dřel, ale povedlo se to. Třeba ukážu cestu spoustě dalších hráčů. Věřím, že jo.“
