Brno bude v pozoru, přijede nenáviděný rival, ale hlavní náboj hledejte tentokrát jinde. Po sedmnácti letech si Petr Ton zahraje znovu proti Spartě, odkud v létě přestoupil na Moravu. Magnet jako blázen.
Moc rád by se Petr Ton (40) připravoval na dnešní večer jako na každý jiný. Zápas, pokud možno vítězný, děkovačka a klid. Ale tak to tentokrát nebude. Nemůže být. Tonův zápas proti Spartě, navíc televizní, bude nejsledovanějším utkáním dosavadního průběhu extraligy. „Vůči ostatním klukům v mančaftu mi to připadá nefér. Nemám to rád,“ namítá kanonýr. Sám ví, že marně.
Kolik lidí přímo kolem vás už začalo řešit, že se postavíte proti Spartě?
„Jen kamarád, který jede s rodinou na kola do Mikulova a chtěl lístky. Ostatní jsou rádi, že když je na hokej v Brně těžké se dostat, mohou se dívat v televizi. Já z toho teda radost nemám, ale s tím nic neudělám.“
Proč nemáte radost? Řešíte ještě trému ve svém věku?
„Já ne, ale řešit to budou všichni okolo. Přitom já nejsem první ani poslední, kdo přestoupil po delší době jinam, třeba Petr Kadlec taky odešel ze Slavie, už proti ní hrál, a byl klid. Protože to nebylo v televizi. Myslím si, že v pátek začne přenos a čtvrt hodiny se bude mluvit jen o mně.“
Promítáte si už v duchu, jak Sparta hraje, koho budete mít proti sobě?
„V pondělí ráno jsem vstal a viděl jsem opakování derby, padesát minut jsem se díval. V úterý večer jsem viděl poslední třetinu Sparty v Mannheimu. Podívám se na obránce, na brankáře, i když tam těžko říct. Jeden zápas chytal Novotný, jeden Staňa. Zaměřil jsem se na beky, jak se pohybují v obranné třetině, to mám nasledované i ze sestřihů v Dohránu.“
Dostal jste užitečný studijní materiál?
„Styl Sparty mě tolik nepřekvapí, rukopis trenéra je daný. Já si taky myslím, že vím, co by na Spartu mělo platit víc a jaký hokej má ráda.“
Mám se ptát, jestli něco z toho prozradíte?
„O tomhle není potřeba mluvit, není možné se za to zlobit. Já si myslím, že se ani nikdo ptát nebude. Tady je to jeden z dvaapadesáti zápasů, prestižní pro jednoho hráče, ale to je tak všechno. Proti Spartě je motivace všude, takže pro kluky se tady nezmění nic. My musíme vidět to, že máme teprve druhý domácí zápas, poslední dva venku se nám nepovedly a rádi bychom urvali zase nějaké body, nejlépe tři.“
Pomáhá vám v odvedení pozornosti od Sparty, že máte svoje v uvozovkách starosti poté, co jste si z Litvínova v neděli dovezli šestku?
„Souhlasím naprosto. Museli jsme si vyříkat nějaké věci, a sice že příprava je hezká věc, šlapalo to, góly se dávaly, ale uvolněnost skončila výhrou v prvním kole v Liberci. Síla do útoku tam je, děláme ale velké chyby v obranném a středním pásmu. Když proti nám nastoupí tým, který je v takovým laufu jako Litvínov, s takovou přesilovkou, výsledek vypadá takhle.“
Takže doma snaha o reparát.
„Když mančaft dostane takový céres, následuje to, co bylo u nás. Už středeční trénink byl trénink svižný, s množstvím osobních soubojů, bylo tam hodně práce.“
Dá se nálada kolem zápasu srovnat s tím, co jste prožíval, když jste jako host začal jezdit na mateřské Kladno?
„Je to podobné. Tam jsem vyrůstal, hrál jsem tam strašně dlouho, a když jsem se bavil třeba s klukama masérama, tak říkali: Jé, dědečku, vždyť už sem jezdíš osmej, devátej rok, a stejně to je pořád prestižní! Věřím, že tentokrát to bude jen o známých obličejích proti sobě, a že mi pomůže, když budu myslet jen na náš tým. Hrát co nejlíp a pokud možno vyhrát, což toužím.“
Jak plánujete tlaku čelit? Vypnete si telefon, zavřete se celý pátek na stadionu?
„Kdo mě zná, ten ví, že nějaké hecování nebo špičkování nesnáším. Případně mi někdo popřeje hodně štěstí. O hodně horší to bude až v listopadu, kdy budeme hrát po Karjale v 19. kole na Spartě. Tam to budu mít v hlavě o hodně víc.“
Jste rád, že tuhle várku vzájemných zápasů začínáte doma?
„Ty dva zápasy u nich stejně přijdou… Když jsme se v Brně bavili o smlouvě, rozlosování bylo už dané a vůbec jsem se na ně nedíval. To mám všechno od kamarádů.“
Ani s Janem Hanzlíkem, který stejným směrem putoval rok před vámi, jste se nebavili, jaké to je?
„Když jsme spolu mluvili, vyzvídal jsem, jaký je tým v Brně. O tomto ne. Svoje emoce má stejně každý hráč individuální. Můžu ale říct, že jsem se pobavil u televizní reportáže s Michalem Brošem poté, co s Mladou Boleslaví vyhrál na Spartě, Tam řekl, že proti Spartě musel krotit svoje koníky. Tak to je. Důležité je řešit jen svoje spoluhráče. Jak se bude hráč rozptylovat a snažit se o něco jiného, bude vyblázněnej, pak od něho odejde i sportovní štěstí, zápas si neužívá, je ze všeho špatnej a spoléhá se jen na tým, aby vyhrál. A to není dobře.“
Mluvíte právě ze zkušenosti na Kladně?
„Taky. Dal jsem tam Kladnu gól a už jsem slyšel pokřikování o zrádci a Jidášovi. Hodně mi pomohla zkušenost z Finska, kde jsem tři roky hrál za Jyväskylä, z ní přestoupil do Oulu a šli jsme proti sobě ve čtvrtfi nále. V sezoně šest zápasů, v play off dokonce sedm! Hodně jsem si to bral. Tehdy jsem tu sérii rozhodl a na to si vždycky vzpomenu. Už vím, co mám dělat. Nekoukat se na střídačku, po lidech, nikam. Soustředit se na svůj tým.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
