Radko Gudas: Chci být lepší než táta, je to můj cíl

Po delší době jsou zase spolu. Setkali se na ledě v Mladé Boleslavi. Gudas starší trénuje extraligový tým, jeho syn se s mužstvem připravuje na novou sezonu. „Doufám, že jednou budu lepší než táta. Ale musím se ještě hodně učit,“ hlásí dvacetiletý bek. Po podpisu s Tampou už má nakročeno do NHL. V tom svého otce předčil.

Radko, na ledě vyznáváte podobný styl hry jako váš otec. Vedl vás k němu sám nebo jste ho po něm zdědil?
Radko: „Všechno dohromady. S mámou jsem chodil odmala na hokeje, když táta hrál. Možná jsem to od něj sám odkoukal.“
Leo: „Jakmile začal s hokejem, snažil jsem se mu poradit. Až na to, že původně hrál v útoku. Ale neříkal jsem mu, aby hrál do těla. To se v útlejším věku ani nesmělo. Postupem času tenhle styl začal vyhledávat sám.“
R: „Začalo se mi to líbit.“

Kdy jste se přeškolil na obránce?
R: „V deváté třídě. Trenér koncem sezony řekl, že chybějí obránci, abych to na čtyři pět zápasů zkusil. Hrál jsem nakonec vzadu asi deset zápasů a už mi to zůstalo. Pak mě pozvali na první kemp reprezentace do 16 let. Už jsem byl napsaný na beku.“
L: „Tu změnu jsme plánovali. Radek vždycky hrál spíš bránícího útočníka.“

Jaké jste měl vzory?
R: „Scott Stevens, Dion Phaneuf, ale v poslední době už se mi nelíbí, jak hraje. A pak samozřejmě táta.“

Leo Gudas

Narozen: 20. května 1965 Hráčská kariéra: Liberec, Sparta, Jyväskylä (Finsko), Hedos Mnichov (Německo), Biel (Švýcarsko), Spectrum Flyers (Norsko), Kometa Brno, Ljungby (Švédsko), Augsburg (Německo), Heilbronn (Německo), Beroun Trenérská kariéra: Sparta, Mladá Boleslav, Beroun Největší úspěchy: bronz ZOH 1992, MS 1989, 1990, 1992, 1993, titul se Spartou 1990, 1993 Draft NHL: v roce 1990 Calgary Flames jako 251. hráč v pořadí (12. kolo)

Čísla na dresu jste vybíral podle něj?
R: „Ano. V Everettu i juniorské reprezentaci jsem nosil trojku. A teď jsem dostal sedmičku.“
L: „S ní jsem taky hrál, měl jsem ji ve Spartě. A trojku v nároďáku.“

V jednom týmu jste se potkali pouze jednou, v prvoligovém Berouně. Mrzí vás, že toho nebylo víc?
R: „Chtěli jsme si spolu i někdy zahrát. Ale tak nějak nám to o dva roky nevyšlo. Tehdy v Berouně už táta trénoval, já hrál za chlapy. Možná bylo lepší, že to netrvalo dlouho. V Čechách na tohle lidi koukají všelijak, hledají kdeco.“

Leo, chtěl byste trénovat takového raubíře, jako je váš syn?
L: „Každý tým takové typy potřebuje. V mužstvu jsem měl jiné podobné hráče. Trénoval jsem třeba Roberta Schnabela. Ten umí taky praštit.“

Radko Gudas

Narozen: 5. června 1990 Hráčská kariéra: Kladno, Beroun, Everett (WHL) Největší úspěchy: druhý all-star tým Západní konference WHL Mezinárodní turnaje: MS „18“ divize I (postup mezi elitu), MS „20“ 2009, 2010 Draft NHL: v roce 2010 Tampa Bay Lightning jako 66. hráč v pořadí (3. kolo)

Na serveru Youtube se dá najít několik vašich bitek, Radko. Vyhledáváte je?
R: „To zase ne, ale když to přijde, jdu do toho. Techniku jsem se přiučil od dvou rváčů loni na kempu v Los Angeles a od ranaře, co s námi hrál začátkem sezony v Everettu. Ale tihle borci vám poradí jen základy, na další musí přijít každý sám. Třeba když má ten druhý delší ruce, je potřeba ho chytit jinak. Ale jakmile jste jednou v sobě, jde o to, kdo víc vydrží.“

A vydržel jste?
R: „Měl jsem asi devět bitek, z toho na mě pětkrát skočili zezadu. Takže ty se ani nepočítaly. Ale z těch normálních jsem jich moc neprohrál. Úplně poprvé jsem pár ran dostal, nevěděl jsem, o co se jedná. Ale nespadl jsem, soupeř mě neknokautoval. Mohl jsem to považovat za úspěšnou bitku.“
L: „Za nás se tohle ještě moc nenosilo. Hrálo se spíš tvrdě, moc jsme se nervali. Ale je hezký sledovat zápasy a vidět, že si Radek dovede poradit. Viděl jsme během sezony všechna jeho utkání. Pokaždé jsme se pak spojili přes skype a probírali různé věci. To znamenalo vstát ve čtyři ráno, dívat se na zápas a pak jsme spolu mohli mluvit tak v sedm.“

Najde se něco, v čem vás Radko předčí?
L: „On je hlavně úplně jiný hráč než já. Já byl vytrvalostní typ, on je rychlostní, což je pro dnešní hokej hodně důležité.“
R: „Je fakt, že patnáctku zaběhnu asi za šest minut.“
L: „To je špatný. Já ji běhal za čtyři padesát. Ale Radka jsem ve spoustě věcí vedl sám odmalička. Kde jsem byl, tam jsem pomáhal trénovat, s trenéry jsem se dobře znal a oni mi dovolili jít na led.“

Budete jednou lepší než váš táta, Radko?
R: „Já doufám. Je to můj cíl. Ale musím se ještě hodně učit. Nemám problém se poprat. Když náš klíčový hráč dostane krosček, jedu ho bránit. Jeden můj hit vyhlásili nejlepší akcí týdne. Ovšem nechci zůstat jen u toho, chci dávat i góly. Každý trénink zkouším něco jiného.“

Na hokejového tvrďáka jste si ovšem vybral neobvyklý koníček. Proč zrovna společenské tance?
R: „Protože tam jsou hezký holky, to je jasný! Po tanečních říkaly holky mně a dalším klukům ze třídy, že by v tom rády pokračovaly. Tak jsme to zkusili. Dva a půl roku mi to vydrželo, byl jsem i na soutěži a dělal předtančení. Super zábava, výborné na odreagování, zase jiný pohyb. Letos už nezbyl čas, vyřizoval jsem spoustu věcí. Ale někdy bych v tom chtěl pokračovat.“

Ovšem založením jste spíš metalista. Jak se s tátou doplňujete, když on býval spíš přes diskotéky?
R: „Třeba v autě cédéčka neposloucháme. Vystačíme si s rádiem.“
L: „Pokud to Radkovi už moc řve, dám volume doleva a upozorním ho, že jsem tam taky. Ale že bychom se v tomhle nebo něčem jiném vyloženě neshodli, to ne. Super nám to klape.“

Řekli o NHL

Leo Gudas „Byla to asi moje největší chyba, že jsem tam nešel. Oslovili mě ještě před výlukou v roce 1994. Ale řekl jsem si, proč bych tam šel, když jiní nehrají.“ Radko Gudas „Kdybych před rokem do Ameriky nešel, možná bych si to celý život vyčítal. Díky tomu mě draftovali, díky tomu mám i podepsanou smlouvu.“

Už při pohledu na vás, Leo, člověka napadne, že dlouhé vlasy syn neshodil na váš příkaz, že?
R: „Kamarádi, co v kanadské juniorce už hráli, mi poradili, že by bylo lepší, kdybych měl kratší sestřih. Předtím jsem nosil vlasy po ramena. Do Ameriky jsem odlétal už nakrátko s tím, že bych si je nechal zase narůst. Asi po měsíci a půl přišel asistent trenéra, že by bylo vhodné, kdybych se ostříhal. Jako všichni ostatní.“

Trenér Pavel Wohl byl kdysi ve Spartě i reprezentaci shovívavější, co říkáte, Leo?
L: „Moje generace, Petr Klíma, Petr Rosol, Vláďa Růžička a další jsme nosili delší vlasy. Byla to tehdy skoro móda. Je fakt, že nám v tom nikdo nebránil.“

Svět se mezitím i zmenšil. Těžko se srovnává, ale byl loňský odchod syna podobnou změnou, jako když jste šel před lety z Liberce na ubytovnu do Prahy?
L: „Určitě. Jenže já se mohl kdykoli dostat domů, kdežto on ne. Osm a půl měsíce v kuse byl pryč. Dřív s námi pořád cestoval po Evropě, s řečí problémy neměl. Ale teď jsme nemohli být spolu, což byl největší skok. První tři čtyři měsíce jsme spolu skoro denně mluvili na skypu.“

Radko, mělo výhody, že jste od dětství zcestoval kus světa?
R: „Naučil jsem se řeči, hlavně anglicky. Když jsem pak přišel do Ameriky, měl jsem základ, ačkoli první měsíc jsem se musel učit slang, hokejové výrazy a tak. Pak už to bylo v pohodě.“

Stýskalo se vám?
R: „Žil jsem v rodině a měl i spolubydlícího. Do Ameriky jsem se těšil, nevěděl jsem, co mě čeká. Byl jsem v euforii, ale po Vánocích se to zhoršilo. Když po juniorském mistrovství světa kluci odlétali domů, mrzelo mě, že nemůžu taky. Ale tohle k hokeji patří. Budu si muset zvyknout.“

Z českých hráčů draftovaných letos kluby NHL jste jediný uzavřel smlouvu. Co tomu říkáte?
R: „Podepsali ještě Vincour, Jordán, ale z letošního draftu jsem opravdu jediný. Asi už není o Čechy takový zájem. Mrzí mě i to, že ani v juniorské lize nepotkávám tolik českých hráčů. Soutěž má čtyři divize, v té naší nebyl ani jeden Čech. V kanadských týmech se jich najde víc, v amerických jsem však byl sám. Ale zase mě to nutí mluvit pořád anglicky, což je dobře.“

Řekli o bitkách

Radko Gudas „Když to přijde, jdu do toho. Techniku jsem se přiučil od dvou rváčů loni na kempu v Los Angeles a od ranaře, co s námi hrál na začátku sezony v Everettu.“ Leo Gudas „Za nás se tohle ještě moc nenosilo. Hrálo se spíš tvrdě, moc jsme se nervali. Ale je hezký sledovat zápasy a vidět, že si Radek dovede poradit.“

Pomohl vám odchod do zámořské juniorky?
R: „Chtěl jsem být na očích. Už loni jsem byl coby volný hráč v kempech pořádaných Los Angeles Kings a pak šel do Everettu. Česká extraliga má určitě vyšší úroveň, ale v kanadské lize se pohybuje víc skautů, víc hráče sledují a dá se s nimi i víc jakoby pracovat. Sem se skaut přijede podívat jednou, dvakrát za sezonu. Nepovede se jeden zápas a jste v pytli. Tam to jednou nevyjde, zeptají se trenéra, co se děje, ten jim řekne, že to je prvně, co jste tak špatně zahrál. Přijdou na další dva zápasy a je to v pohodě. I díky tomu mě letos draftovali.“

Vybrala si vás Tampa. Jste spokojený?
R: „Jsem. V Tampě mají dost mladých hráčů, Stamkose a Hedmana znám už z juniorských turnajů. Mluvil jsem s lidmi z klubu už před draftem, věděl jsem, že mají zájem. Týmů se našlo víc, spíš jsem čekal, kdo si mě vezme. Předpokládal jsem čtvrté páté kolo, třetí mě potěšilo. Ale kdyby si mě vyhlédl kterýkoli tým, byl bych jen rád.“
L: „Už v tomhle jsi lepší, že tě draftovali z vyšší pozice než mě.“

Leo, vás si vyhlédlo Calgary v roce 1990, kdy se váš syn narodil. Nebyl internet, informací málo. Jak jste se o tom dověděl?
L: „Ozvali se sami téměř hned. Asi týden po draftu mi přišel balíček s dresem. Jenže nabídky nebyly ještě tak zajímavé jako dneska. Když se Radko narodil, už jsem měl podepsanou smlouvu do Finska. Nemohl jsem cuknout. Škoda. Byla to asi moje největší chyba, že jsem tam nešel. Oslovili mě ještě před výlukou v roce 1994. Ale řekl jsem si, proč bych tam šel, když jiní nehrají.“

Synové bronzové generace

Je až neuvěřitelné, kolik hokejových následovníků mají reprezentanti z přelomu 80. a 90. let. Po zlatu na mistrovství světa v roce 1985 čekal národní tým na další triumf jedenáct let. I proto se generaci Jelínků, Gudasů a Doležalů říkalo bronzová. Jejich synové dnes už válčí v extralize, v zámoří, pronikli do juniorských výběrů. Někteří naopak už skončili. Tomáš Jelínek mladší dal přednost práci v bance. Juniorský mistr světa Petr Svoboda zas hokeje nechal ze zdravotních důvodů, ale zůstal u něj jako trenér. JIŘÍ DOLEŽAL Jiří Doležal (Slavia), Tomáš Doležal (Slavia, začne sezonu v Litoměřicích) LEO GUDAS Radko Gudas (Everett/WHL, Tampa Bay) MILOSLAV HOŘAVA Miloslav Hořava (Liberec), Petr Hořava (Ústí nad Labem) ROMAN HORÁK Roman Horák (Chilliwack/WHL) TOMÁŠ JELÍNEK Petr Jelínek (Slavia), Tomáš Jelínek (ukončil kariéru) JAROMÍR LÁTAL Martin Látal (Kladno), Jan Látal (Kladno) FRANTIŠEK MUSIL David Musil (Vancouver/WHL) LUBOŠ ROB Luboš Rob (České Budějovice) VLADIMÍR RŮŽIČKA Vladimír Růžička (Slavia) KAREL SOUDEK Robin Soudek (Chilliwack,/WHL) RADOSLAV SVOBODA Petr Svoboda (ukončil kariéru) JAROMÍR ŠINDEL Jakub Šindel (Tappara Tampere) RADEK ŤOUPAL Jonáš Ťoupal (České Budějovice) ROSTISLAV VLACH Roman Vlach (Zlín) DAVID VOLEK Dominik Volek (Sparta)

Generálním manažerem Tampy Bay se stal Steve Yzerman. Proti němu jste hrál, že?
L: „Jsme stejný ročník, známe se z ledu. Potkali jsme i později. Naposledy jsem s ním mluvil během druhé výluky v NHL při exhibici v Norsku. Seděli jsme naproti sobě, jakmile mě viděl, začali jsme se bavit, že jsem proti němu spoustu let hrál.“

Radko, vy jste letos byl draftován také do KHL, kde se dají vydělat velké peníze, proniknout do sestavy nebývá tak složité jako v NHL. Dal jste zámoří přednost, protože vám vyhovuje tamní styl?
R: „Určitě. Navíc zámoří je přece jen prestižnější. Do Ruska mám vždycky čas odejít. Kdybych nešel na farmu, těžko bych během pěti let dostal šanci. V Rusku by mi ji dali asi hned. Vyzkouším Ameriku, snad to vyjde. Pokud ne, začnu uvažovat o jiných možnostech.“
L: „Za našich časů by do Ruska nikdo nešel. Časy se mění.“

S jakými pocity sledujete růst syna, když sám jste do zámoří neodešel?
L: „Loni jsme spolu měli velké dilema, probírali, kde by měl hrát. Byli jsme s Radkem i ve finském Jyväskylä, kde jsem dřív působil. Docela ho chtěli, ale potom hned přišla nabídka z Los Angeles, kam odletěl jako volný hráč na kemp. Po něm nastalo rozhodování, jestli Amerika, nebo Evropa. Jednoznačně jsem mu řekl, že já jsem jednou taky dostal šanci, nevyužil ji a už nikdy se tam nedostal.“
R: „Kdybych před rokem do Ameriky nešel, možná bych si to celý život vyčítal. Díky tomu mě draftovali, díky tomu mám i podepsanou smlouvu. Jsem taky o dva roky starší než jiní mladíci, co letošním draftem prošli. Měl jsem poslední možnost. Další příležitost nemusela přijít.“