Série turnajů Světového okruhu i jiné soutěže v plážovém volejbalu musejí jít fanouškům "naproti". A tak se tento týden v Praze hraje v tenisovém areálu uprostřed města, a ač je to na vltavském ostrově, s pláží to nemá nic společného. Mezi nejoblíbenější patří akce v Klagenfurtu na dohled od alpských vrcholků.
"Jéžiš, to si asi nevzpomenu," reagovala Markéta Sluková na otázku, kdy naposledy hrály se svou parťačkou Kristýnou Kolocovou turnaj na pláži. "My snad někdy loni v Číně," pátrala v paměti Martina Bonnnerová a její kolegyně z dvojice Barbora Hermannová rychle dodala: "Ale to nebyla hezká pláž."
V této sezoně se na skutečnou pláž dostanou nejlepší páry při mistrovství světa v Haagu. A za rok se olympijský turnaj v Riu de Janeiro uskuteční na proslavené Copacabaně. "Snad tam budeme taky," doufají české dvojice, které si jinak pláž užijí většinou v přípravě. Nezávisle na sobě jezdí do Kapského Města.
Jinak je fakt, že se plážový volejbal na pláži tak často nehraje, logickým vyústěním. Hraje se pro lidi, důležitým faktorem je televizní přenos, a tak je třeba být ve středu dění. "Centra měst jsou ideální. Navézt někam písek a připravit kurt není problém," přitakala Sluková. "Přitáhne to fanoušky," řekla Bonnerová.
Češky si na Štvanici vychutnávají podporu obecenstva, ale v prvních dnech je vedle soupeřek trápilo i chladné počasí. Nešlo o nic extrémního, jen na písek nenastupovaly v plavečkách, ale víc oblečené, aby neprochladly.
"Nejhorší to bylo loni v Gstaadu," vzpomínala Sluková na pětistupňovou zimu, déšť a vítr, v kterém se hrálo. "Míč je pak jako medicinbal," dodala Sluková. "Nás jednou vyhnala brutální bouřka s blesky a kroupy," vzpomínala Hermannová.
Na druhou stranu ale není příjemné ani příliš velké horko. "Pro mě je horší hrát v mega vedrech. Třeba v Mexiku jsme nemohly udýchat výměnu a písek strašně pálil. V tom je hodně nepříjemný hrát, ale musíme to kousnout," řekla Bonnerová.
Nad českou metropolí na zápasy ve skupinách vykouklo sluníčko a hrálo se v příjemných podmínkách. "Jo, tohle je ideální, Ani moc horko, ani zima," shodly se Češky, ale třeba Brazilky, zvyklé na teplejší počasí, hrály přioblečené.
