Bylo hodně nepříjemné sledovat, co se teď stalo Michalu Neuvirthovi. Viděl jsem to v televizi, jak zkolaboval. Hned jsem psal Vorasovi (Voráčkovi) i Neuvimu (Neuvirthovi) později, jestli je v pořádku. Tohle není nic příjemného pro všechny kolem. Pro rodinu, pro tým, pro kamarády. Jsem rád, že je v pořádku. Večer mi naštěstí psal, že mu je dobře a jede z nemocnice domů. To mě potěšilo.
Já nikdy nic podobného nezažil. Když se člověk necítí dobře, tak nechytá. Vím, že třeba Ondra Pavelec měl něco podobného, je to hrůzostrašný moment. Když třeba berete antibiotika, máte horečky, může se stát, že se vám udělá nevolno a zkolabujete. Jsem rád, že to není nic vážnějšího.
Podobně strašidelný moment jsem teď shodou okolností zažil i naživo s Carolinou. Eddie Läck se srazil, byl to nezaviněný střet a zůstal ležet. Náš hráč jej trefil do krku. Vím, že Eddie měl problémy s krčí páteří, tak to pro něj bylo o to nepříjemnější. V ten moment si jen přejete, aby byl v pohodě. Na ledě jste soupeři, ale mimo si pokecáte, pozdravíte. Naštěstí i tohle dopadlo dobře.
Smutné bylo i loučení Patrika Eliáše s NHL. Patrika jsem potkal v Kravařích na kempu před olympiádou, měl úžasnou kariéru, dvakrát vyhrál Stanley Cup. Měl medaile z mistrovství světa, určitě by ještě rád hrál, ale zdraví už mu to nedovolilo. I tak měl kariéru skvělou. A že celou dobu odehrál jen v jednom klubu v New Jersey, je taky úctyhodné.
Dneska už to tak moc nechodí. Nikdy nevíte, kdy vás potká trejd. U nás se řešily hlavně smlouvy na příští rok, kdo byl volný, odešel. Přestavba byla v Detroitu nutná. Zatím nikoho nepřivedli, ale musí se udělat změny. Po sezoně. I brankáři se asi vyřeší až po sezoně. Uvidíme, jak. Každý ví, že je na čase, aby tady byl jen jeden z nás, který by byl stálou jedničkou. A nebude jako teď, že říkají, že je někdo jednička, ale ve skutečnosti to tak není.
Když tady budeme s Howardem oba dva, tak to téma bude vždycky otevřené. Nebude se řešit, kdo je jednička, ale kdo bude chytat další zápas. Změna podle mého nastane. Jaká? Nevím, nemám žádné náznaky, vůbec nevím. Uvidíme po sezoně. Kdyby změna potkala mě, tak budu chtít znovu odvádět nejlepší výkony. Abych chytal a dařilo se mi.
Detroit není po 25 letech v play off. Jednou to muselo přijít. Tři roky po sobě jsme play off uhráli tak tak a vypadli v prvním kole. Lepší je tým přebudovat, než jít do play off z poslední pozice a pak rychle končit. Když se podíváme na Pittsburgh, na Chicago, na LA, na Washington... To jsou týmy, které si budovaly pozice a teď jsou na špici v lize a budou bojovat o Stanley Cup. Přestavba bude nutná i v Detroitu.
O play off bojuje několik posledních týmů. Podle mého už je to v naší konferenci jen jednom, dvou týmech. Carolina a Phila už šanci nemají, i když bych to klukům přál. Vorasovi, Gudasovi i Neuvimu. Jenže ztrácí šest bodů a na čtyřech, pěti zápasech je to hodně. Rozhodne se mezi Torontem, Bostonem a Tampou. Musím říct, že na Torontu je vidět práce trenéra Babcocka. Loni byli nejhorší v NHL, ale on věděl, za čím jde. Začal to přebudovávat minulý rok a postavil strašně silné mužstvo do útoku i do obrany. Mají vyrovnaný tým a jsou na tom hodně dobře.
My v play off nebudeme a tím pádem jsem případně připravený na mistrovství světa. Rád bych jel. Když přijde pozvánka, chtěl bych jet na sto procent. Láká mě to. Byl jsem zatím jen na mistrovství 2012, je to pět let. Rád bych jel a udělal nějaký dobrý výsledek.
Témata:
NHL, blog, mistrovství světa, Petr Mrázek, sport, Detroit Red wings, hokej, Sport na Heureka.cz
