MONTE CARLO - Sám nic nezmůže, protože se bez cizí pomoci ani nenapije. Frank Williams je připoutaný na invalidní vozík a sotva se pohne. Přesto vládne jednomu z nejslavnějších týmů formule 1. Jeho Williams devětkrát vyhrál Pohár konstruktérů, ve své pracovně má šéf sedm jezdeckých trofejí mistra světa. Sní sen, který už se nikdy nemusí splnit. "Zase chci být mistrem světa," říká. Při nehodě v roce 1986 si polámal páteř. Je div, že přežil. Od té doby je bezbranný, ale také se stal Sirem. Každý den bojuje se svým osudem, snad ještě víc než dřív. Přesně na něj sedí název filmu Milana Šteindlera Díky za každé nové ráno. "Vždycky je mi krásně, když se ráno probudím a vím, že dnes se zase bude závodit. Den co den, rok co rok," řekl loni Williams v exkluzivním rozhovoru po Sport Magazín. Mluvil tiše, každé slovo pro něj bylo těžké. Přesto se ptal: "Vy jste z Česka? Hodně jsem o vaší zemi četl, miluji historii. A je mi líto, jak jste dopadli po druhé světové válce. Snad to doženete." On se narodil rok před koncem války, vyrůstal bez otce. S matkou přebýval u její sestry nebo u dědy. Otce viděl jenom pětkrát v životě. Ale neví, jestli je to přesné číslo. Zato si vzpomene na svůj první závod. "Napálil jsem to do svahu," zasměje se. "Anglie tehdy byla závodní kolébkou celého světa, která zásobovala všechny mladými idioty." Časem závodění nechal, dělal mechanika. Ale jak sám přiznává, největším úspěchem bylo, když rozeznal předek auta od zadku. Radši se začal věnovat byznysu. Vystavěl tým, který vyhrával tituly mistra světa. Naposledy v roce 1997 s Jacquesem Villeneveum, o rok předtím uspěl s Damonem Hillem. V sezoně 1994 chtěl zase vyhrát formuli 1 s jezdcem, kterého si vysnil: Ayrtonem Sennou. Roky čekal, nakonec jej i získal. Ve čtvrtém závodě se Brazilec zabil. "Ayrton byl závodník, po kterém jsem roky toužil. A když se to konečně podařilo... Dodnes mě to trápí. Bylo to snad horší než má havárie," vypráví. "Bylo to jako mít nejkrásnější diamant na světě, na který se těšíte celý život, a pak jej zahodit do kanálu." Ví, že ho nezabil, přesto ho Sennova smrt trápí. Dodnes se na vzpěrách, které připevňují přední křídlo k nosu auta, leskne červené písmeno S. Stejně ho bolí i to, že už nemá úspěch jako dřív. Jeho maličkou stáj válcují velké automobilky. Přesto ani neuvažuje o tom, že by tým prodal a věnoval se něčemu jinému - třeba historii nebo knížkám o letadlech. Dokud mohl psát, vedl si deník, kam kdy letěl. Nikdy nevynechal. "Ve formuli 1 jsem šťastný, i když to v posledních letech není nejlepší. Ale až skončí soutěž v utrácení peněz a bude zase normální a pro lidi, bude zase Williams zpátky, bude patřit mezi nejlepší," tvrdí Williams. "Kolikrát jsme byli před krachem. Musel jsem třeba prodat svoji sbírku veteránů, soukromé letadlo... Ale pořád jedeme dál a jednou se vrátíme. Nebojím se ničeho." Tedy kromě jediného. "Bojím se, že mi v rakvi bude zima," řekl a trpce se pousmál. *** FRANK WILLIAMS Narozen: 16. dubna 1942 v britském Jarrows Rodinný stav: manželka Virginie (důvěrně jí říká Ginny), děti Jonathan Piers (1975), Claire (1976), Jaime (1983) Pozice: šéf a spolumajitel týmu Williams Největší úspěchy: sám závodil, ale největších úspěchů dosáhl jako majitel týmu. Ten devětkrát vyhrál Pohár konstruktérů a získal sedm jezdeckých titulů. MUŽI V POZADÍ FORMULE 1
Témata:
