Na Czech Junior and Cadet Open v Hodoníně, největším mládežnickém turnaji stolních tenistů v Česku, vybojoval Tomáš Polanský (17 let) dvě medaile. Stříbro ve čtyřhře se Slovincem Jorgičem a bronz v soutěži týmů s Jiřím Martinkem a Patrikem Klosem. Dnes jej čeká další ostrý test – zkouška z chemie na Sportovním gymnáziu v Ostravě. „Na turnaji v Hodoníně se opravdu moc učit nedalo, ale snad to nějak zvládnu,“ věří Polanský.
Tomáš Polanský z Ústí nad Labem patří k největším talentům českého stolního tenisu. Před třemi lety ovládl mistrovství Evropy kadetů – tři zlaté bral ve dvouhře, čtyřhře i v soutěži týmů. V roce 2013 vyhrál prestižní turnaj TOP 10 kadetů Evropy. V sedmnácti letech už má za sebou i premiéru na evropském šampionátu mezi elitou.
A neztratil se. V Jekatěrinburgu Polanský v prvním kole vyřadil čerstvého mistra Evropy ze soutěže týmů – Rakušana Stefana Fegerla. Přestože už prohrával 0:2 na sety. „Velká zkušenost!“ těšilo Polanského. Když pak vypadl, proseděl hodiny na tribuně. A bedlivě pozoroval elitu. Jeho vzorem je běloruský matador Vladimir Samsonov. „Je všestranný, líbí se mi jeho hra. Je obdivuhodné, že se ve svých letech (Samsonov má 39) pořád drží ve špičce.“
VIDEO | Podívejte se na výměny Tomáše Polanského
Polanský se za stůl poprvé postavil v pěti letech. Přivedla jej tam maminka Jana. „To jsem za stolem ani nebyl vidět,“ usmívá se Polanský, který hrával i fotbal. V devíti se ale definitivně rozhodl pro stolní tenis. „Ve fotbale bych asi byl obyčejný rekreační hráč.“
Láká ho cizina
Stolnímu tenisu v jednu chvíli obětoval i školu. Odešel z Obchodní akademie v Děčíně, aby měl víc prostoru na trénink. „Seděli jsme s rodiči i trenérem Josefem Braunem a rozhodli se vsadit vše na ping pong,“ vysvětluje Polanský. „Škola mi nechyběla, ale žádné pohodové období to nebylo. Mnohem víc jsem trénoval.“
Nyní už opět studuje, na podzim nastoupil do prvního ročníku na Sportovním gymnáziu v Ostravě. Má individuální plán. Úkoly mu často ze školy nosí spoluhráč z juniorské kategorie Jiří Martinko. „A já si domlouvám zkoušky. Teď mě čeká chemie, snad to nějak zvládnu.“
Momentálně Polanský pendluje po celé republice. Ve Frýdku-Místku bydlí a trénuje u trenéra Josefa Brauna, v Ostravě studuje a do Ústí nad Labem dojíždí hrávat extraligu. Nestačí mu to, chce do zahraničí. Ve výhledu má Německo. „Už se učím jazyk. Jinak samostatnosti už mě stolní tenis naučil. Uvařím si, vyperu… Štěstí je, že trička se žehlit nemusí,“ dodává s úsměvem.
Polanský si dobře uvědomuje, že jej čekají klíčové momenty kariéry. Přechod z mládežnických kategorií mezi muže. Nejbližší dvě tři sezony ukážou, jestli má šanci se prosadit na mezinárodní scéně i mezi dospělými. „Uvidí se, jestli mám na špičku nebo jestli jsem průměrný. Trénink v cizině je pro mě hodně zásadní krok. Chci to zvládnout!“
