Přestože si titul Muž zápasu Olomouc–Plzeň se vší ironií vysloužil hlavní rozhodčí Ondřej Lerch, nejlepším aktérem duelu byl Miloš Buchta, gólman Hanáků. Zlikvidoval penaltu, také tutovku Michala Ďuriše a dlouho držel naděje Sigmy na dobrý výsledek ve svých rukavicích. I když sám připouští, že platit měl nejspíš už gól, který inkasoval v desáté minutě…
Byla to jedna z četných kontroverzních situací, které duel Sigmy s Viktorií přinesl. Po úprku Davida Limberského a centru Jana Kovaříka se zblízka trefil Michal Ďuriš, ovšem asistent Miroslav Fišer zvedl praporek na znamení, že Kovařík přihrával už zpoza autové čáry. Miloš Buchta si tím ovšem zdaleka není jist…
K Janu Kovaříkovi jste měl ve chvíli, kdy posílal před branku gólovou přihrávku, blízko. Díval jste se přímo na něj. Centroval zpoza lajny, nebo ne? Neměl Ďurišův gól platit?
„Já si myslím, že to asi byl gól. Ale nechci to moc komentovat. Je fakt, že když to tam spadlo, ani jsem se nerozčiloval, z mého pohledu se totiž zdálo, že ten centr byl ještě tak nějak na hranici. Ale rozhodčí to odpískal, to znamená, že byl za.“
O pár minut později proti vám odpískal hlavní sudí Lerch penaltu, tentokrát oprávněně. Vy jste ji
Danielu Kolářovi
vyrazil. Tušil jste, že vám ji pošle po levé ruce, nebo to byl jen tip?
„Byla to intuice. My jsme si před zápasem říkali, kam by to mohl kopnout. On většinou čeká do poslední chvíle, kam se gólman hne. Já jsem trošičku vycítil, že by to mohl kopnout po levé straně. A počkal jsem do poslední chvíle. Že jsem to chytil, to bylo trošku i štěstí, ale já si myslím, že se to štěstí už konečně taky musí někdy otočit k nám. Nehráli jsme vůbec špatně. Ale bohužel jsme nevystřelili na branku a tak se gól vstřelit nedá.“
Svůj výkon jste korunoval výtečným zákrokem nohama proti Michalu Ďurišovi, který proti vám byl sám. Nenapadlo vás v tu chvíli, že je vám souzeno nedostat od Plzně gól?
„Od toho jsem tam, abych něco chytil. Měl jsem zápasy, kdy jsem moc nepodržel. Jsme v situaci, kdy my starší musíme to mužstvo trochu potáhnout. Jsem rád, že všichni kluci bojovali, takhle má mužstvo vypadat. Ale je fakt, že ta myšlenka, že teď už góla nedostanu, mě v tu chvíli napadla.“
Jenže gól přišel brzy po pauze. Ta Hořavova střela zblízka byla taková prapodivná. Sáhl jste si na ni, přesto se dokutálela do branky. Kolik vám chybělo?
„Na střelce jsem přes dva naše hráče neviděl, nakročil jsem si trochu doprava, abych ho viděl. A on mi to bohužel poslal doleva. Musel jsem se vracet a už jsem na ten balon nedosáhl.“
Zlobil jste se na spoluhráče Radakoviče, jehož chyba gólu předcházela?
„Právě že vůbec ne. V kabině jsme si řekli, že chyby se stávají. Kdybychom je nedělali, tak nehrajeme za Sigmu. Teď ji udělal Uroš, ale my ho povzbudili, protože on po celou sezonu vykazuje výbornou výkonnost. Kdybychom tu chybu odvrátili, nebyla by vůbec vidět. Já se na něj nezlobil, v kabině je nás dvacet čtyři a musíme táhnout za jeden provaz.“
Vaše situace není jednoduchá. Po utkání v Plzni vás čeká duel v Jihlavě a pak další extrémně těžký duel doma se Spartou. Nemáte obavy, že tohle Sigma jednoduše nezvládne?
„Musíme se zvednout. Máme se od čeho odrazit, proti Plzni jsme hráli daleko lépe než v Brně. Ten los máme takový, že silné mančafty máme doma a zápasy s mužstvy, se kterými bojujeme o záchranu, zase venku. O to je to nepříjemnější. Ale musíme se s tím poprat. A teď v Jihlavě musíme položit život. Každý zápas je teď pro nás takovým malým finále.“
