Jeden gól. Tolik dělí Liberec, aby se nacházel v šestihlavé skupině o titul, což je vzhledem k výkonům na začátku sezony velké překvapení. Svěřenci Luboše Kozla navíc v úvodním jarním kole proti Olomouci odehráli svůj možná nejlepší zápas sezony. Další výzva – mistrovská Sparta. Na Letnou ale nepřijíždí tým, ve kterém by vše fungovalo. Slovan bojuje o nejvyšší příčky, ačkoli se jako klub nachází ve zvláštním mezidobí, které pociťují trenér i hráči.
Potichoučku, polehoučku. Liberec se minulý víkend v tajnosti alespoň na den podíval do top šestky, než ho po remíze s Plzní odsunula na sedmou příčku o skóre Mladá Boleslav. Jako by se všichni zaměřovali na Olomouc s kanonýrem Julišem, Mladou Boleslav s hračičkou Kušejem nebo Baník s torpédy Ewertonem a Tankem. Slovan jasnou hvězdu nemá, i proto působí nenápadně.
„Slyšel jsem plno prognóz, že všichni experti a odborníci tipují první šestku bez nás. Tipují nás zase někam do středu tabulky,“ uznal před jarní částí Luboš Kozel.
Výsledky na vrchní patra tabulky momentálně mají, z posledních desíti zápasů prohráli Severočeši jen dva. Co se týče formy, jsou v tomto období třetím nejlepším týmem za pražskými „S“, navíc s druhým nejnižším věkovým průměrem v lize. To vše nasvědčuje, že tu máme mladé, dravé a dobře šlapající mužstvo bojující o poháry, ne? Úplně tak to být nemusí.
Nedá se totiž říct, že by v Liberci byla ideální nálada. Tým se nachází ve
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
