ROZHOVOR | Prošel problémy, které nejsou vidět, můžou však ukončit kariéru. Jan Rajnoch se vyléčil z psychických potíží a teď sní svůj sen: po účasti na mistrovství Evropy touží od chvíle, kdy ho jako diváka na tribuně v Aveiru uchvátil zápas Nizozemsko–Česko.
Šampionát se blíží, nervozita stoupá. Jan Rajnoch, který v reprezentaci patří mezi náhradníky, sleduje s mrazením blížící se nominaci na mistrovství Evropy. Přiznává, že účast v Polsku a na Ukrajině pro něj má váhu splněného snu.
Jak prožíváte nominaci na EURO? Jste v reprezentaci jedním ze stabilních náhradníků...
„Začínám ji prožívat. Od chvíle, kdy jsem byl na EURO jako divák, je to můj sen. Byl jsem se podívat v Portugalsku na zápas s Nizozemskem a podle mě to je nejlepší zápas v historii naší reprezentace. Tehdy jsem začal snít o tom, že se dostanu do nároďáku a že si na takovém turnaji zahraju. Kdyby se to povedlo, bylo by to splnění snu.“
To byl zápas s Nizozemskem pro vás takový zážitek?
„No, byli jsme tam s nejlepším kamarádem Honzou Svátkem a s partou. V té době jsem už hrál ligu... Ten zápas nás všechny neskutečně pohltil, v té době jsem si řekl, že musím jednou zažít být při takové události na hřišti. Nebo aspoň dole, ne na tribuně. Od té doby ten sen sním. Vidím, že teď jsem od toho kousek a bylo by pro mě velké zklamání, kdyby se mi to nepovedlo. Možná bych přehodnotil, co s fotbalem dál. Už nejsem nejmladší...“
Myslíte tím konec kariéry?
„To ne, to neříkám. Měl jsem osobní problémy, které mi hodně vzaly, ale i hodně daly. Zjistil jsem, že fotbal není v životě všechno, to je celé. Asi tak bych to bral. Člověk nikdy neví, co bude za měsíc nebo za dva, ale že bych končil kariéru kvůli tomu, že bych nejel na EURO, tak jsem to zase nemyslel. Naopak, tady v Sivassporu mě zase začal fotbal bavit.“
A předtím?
„Byl jsem bez nálady, bez chuti. Měl jsem volno...“
...během něhož jste řešil psychické problémy. Ty už jste překonal?
„Myslím že jo. Člověk nikdy neví, ale teď vidím, že zdraví je nejdůležitější. Nikdy jsem nebyl zraněný s nohama, kolenama... Bohužel mě potkala takováhle věc, spíš psychická. Někdo utrpí zranění typu zlomená noha, já jsem měl zraněnou hlavu. Ale posílilo mě to, začal jsem spolupracovat s určitými lidmi, kteří mi pomohli. Stejně jako rodina a nejbližší kamarádi. Teď jsem silnější a dospělejší jako člověk, což je pro mě nejdůležitější zjištění.“
Jakého rázu přesně vaše problémy byly?
„Nechtěl bych se o tom moc bavit. Je to moje osobní věc. Bylo to takové depresivní, měl jsem prostě nějaké problémy. Jak jsem říkal, někdo má problémy s nohama, já jsem měl s hlavou.“
Zlomenou nohu si člověk představí snadno, zraněnou hlavu, jak říkáte, tolik ne...
„Je to těžké, nikdo tomu nechce věřit. Na posledním srazu jsem se o tom bavil s Frantou Rajtoralem, který tím prošel. (měl únavový syndrom – pozn. red.) A když jsem mu řekl příznaky, jaké jsem měl, zjistili jsme, že to bylo něco podobného. Ani jsem se nechtěl dívat na fotbal v televizi...“
Jak jste to řešil?
„Měl jsem po baráži s Černou Horou měsíc a půl volno, navštívil jsem nějaké lidi jako paní Šauerovou (psycholožka, která spolupracuje např. se střelcem Davidem Kosteleckým – pozn. red.), která mi hodně pomohla. Vzal jsem si z toho jen to dobré. Posunulo mě to dál fotbalově i životně. Jsem nachystaný užít si svůj sen.“
Myslíte, že jste po problémech zase na vrcholu sil?
„To nevím, nedá se to říct. Už loni jsem si říkal, že jsem ne vrcholu. Zdálo se mi, že jsem nezničitelný, a během měsíce mě to sfouklo jako svíčku. Teď jsem život trochu přehodnotil, hodně jsem se zklidnil. Změnilo mě to jako člověka.“
O nominaci na EURO mluvíte jako o svém snu. Jakou máte šanci, že se vám to podaří?
„To nevím. Dělám pro to v klubu maximum, doufám, že se to povede. Hrajeme v play off o Evropskou ligu. A myslím, že se nám celkem daří. Víc pro to udělat nemůžu.“
Dostal jste předběžnou nominaci na kemp do Rakouska?
„Vůbec nevím. Nikdo se mnou nemluvil, žádné informace nemám. Až mi někdo zavolá, že jedu, nebo že nejedu, začnu to řešit. Ano, nominace se blíží, začínám to sledovat, cítím takové mrazení. Možná že na klub nějaká nominace přišla, ale oni mi to neříkají.“
Sledujete výkony ostatních obránců? Sám jste v pozici na hraně nominace.
„Nesleduju jen obránce. Udělali jsme si partu, která začala táhnout za jeden provaz, až to vyvrcholilo postupem na EURO. Na mistrovství by se to mohlo přenést na pozitivní výsledky. Sleduju ale všechny, jsme jeden tým.“
Jak vnímáte svou pozici v reprezentaci? Změnila se nějak po chybě ve Skotsku?
„Moji nejbližší mi pořád připomínají, že jsem ten zápas odehrál dobře. Bohužel se tam stala chyba – a udělal jsem ji já. To už se nedá vrátit, už jsem na to ale zapomněl. Kamarádi a rodina mě podrželi, nemám se za co stydět. Moje situace se asi zhoršila, ale já jsem to u fanoušků neměl nikdy moc dobré, tohle jim jen nahrálo. To je fotbal – jestli si mě někdo na EURO nepřeje, je to jejich věc. Já si chci užít svůj sen.“
Koho berete jako největšího konkurenta?
„Stoperů tam je víc – Roman Hubník, Tomáš Sivok, ten je jasná jednička. Teď se mluví o Markovi Suchém, uvidíme... Chápu to tak, že se trenér Bílek rozhodne mezi mnou a ním. Já jsem prošel kvalifikací, udělala se tam dobrá parta, celkem si věřím. V klubu hraju pravidelně, dal jsem pár gólů...“
Tomáš Sivok říkal, že turecká liga je pro obránce jako vysoká škola. Podepíšete to?
(směje se) „To podepíšu a třikrát podtrhnu. Tady se pořád útočí, nehraje se tady na defenzivního záložníka – sedm lidí jde dopředu a vy čtyři vzadu si nějak poraďte. Pro diváka je to super, proto mě trochu mrzí, že tureckou ligu u nás nikdo nesleduje. Jsou tu plné stadiony, hraje se útočný fotbal a padá hodně gólů. Někdy je to pro obránce k zbláznění. V Sivassporu hraju stopera s Kubou Navrátilem a už se tomu smějeme.“
Obránce tedy turecká liga zlepšuje?
„Stoprocentně. Ikskrát za zápas se mi stane, že jdou na mě dva na jednoho. Hodně se to trénuje, ale člověk si pořád říká, že v zápase se to stane málokdy. Jenže tady je to naprosto normální. Když jsme rozebírali jeden gól z posledního zápasu: Na záběru jsem byl já, kolem mě tři útočníci a žádný jiný červený dres. (barva Sivassporu – pozn. red.) Tomu jsme se už smáli.“
| JAN RAJNOCH |
|
Narozen: 20. září 1981 ve Frýdlantu v Čechách Post: stoper Klub: Sivasspor Předchozí působiště: Sparta Praha (1991–2001), FK Mladá Boleslav (2001–2002), SC Xaverov (2002), Bohemians Praha (2003), 1. FC Synot/1. FC Slovácko (2004–2006), FK Mladá Boleslav (2006–2009), Energie Cottbus (2009), FK Mladá Boleslav (2009–2010), Ankaragücü (2010–2011). Reprezentační bilance: 15 zápasů/0 gólů. |
