Kozel: V Plzni dostal trenér důvěru, Baník se rozhodl jinak. Mrzí mě to
Kouč Luboš Kozel po svém konci v Ostravě poprvé promluvil. I přes nepříjemné odvolání sympaticky přijal pozvání do fanouškovského podcastu Hovory ze Slezské, který připravuje spolek Baník Baníku, a půl hodiny hodnotil své čtrnáctiměsíční angažmá. Řeč padla třeba na posily, nesplnitelné zadání klubového vedení, vztah s Milanem Barošem, odlišnou důvěru v trenéry nebo jednoduchý způsob hry úspěšného Slovácka...
Tři cíle? Nesplnitelné zadání
„Dostal jsem za úkol tři věci: přebudovat herní styl, omladit tým se šancemi pro odchovance a hrát o poháry. Tohle zadání samo o sobě je svým způsobem nemožné splnit. Buď stabilizujeme sestavu, zaměříme se na silné a zkušené hráče a budeme hrát o výsledek. Anebo budeme zapojovat mladé. Do áčka jsem vytáhl Davida Buchtu, o kterém se ani nečekalo, že může hrát za áčko. Kubovi Drozdovi bylo šestnáct let, když jsem ho vzal do kádru. Neznamená to ale, že to na těchto hráčích bude stát. V létě jsme vzali do přípravy Ondru Chvěju i Tijaniho, který byl rok a půl pryč na hostování. Pomalu jsem o něm ani nevěděl, že je hráčem Baníku. Ale když jsme hráli pohár s Třincem, v základu bylo šest odchovanců Baníku a výkon nebyl takový...
Hráče rozděluju na nositele výkonnosti, což by měli být ti zkušenější, a nositele naděje. Pokud jim Baník bude dávat šanci, je to v pořádku, za dva tři roky mohou být těmi nosnými. Ale při pátém nebo desátém ligovém startu ještě nejsou zkušenými hráči, abychom mohli mít pohárové ambice. Nejsou to sice momentálně hráči základní sestavy, ale rozhodně je dneska v kádru více odchovanců než před rokem. A jsou tam i další velmi talentovaní hráči ročníku 2004, kteří se snad brzy ukážou. Bohužel se zranili. Třeba Kukučku jsme chtěli proti Třinci postavit. Drozd je fotbalově dobrý hráč, ale potřeba je i silová složka. Tu nezměníte za tři měsíce. Pracuje se s ním, je to otázka času. Musí být třeba i nějaká trpělivost, všichni nejsou jako Adam Hložek.“
S Barošem ani Laštůvkou žádný problém
„Příchod do kabiny, ve které sedělo hodně zkušených hráčů, nebyl těžký. Přicházel jsem s nějakými informacemi, jedna z nich byla, že Milan asi neměl ideální vztah s předešlým trenérem a netrénoval úplně, jak by měl. Slyšel jsem spíš negativní věci, proto jsem mluvil o té žábě na prameni. Ale znal jsem ho osobně, a pokud by mu sloužilo zdraví, pořád by měl týmu co dát. S Milanem ani Laštym (Janem Laštůvkou) jsem za celou dobu neměl jediný problém, takové persony tady asi už dlouho být nemusí.“
Demoverze bez dopingu
„Když přicházejí hráči nebo trenéři z Čech na Moravu, tím spíš do Slezska, můžou to mít těžší. Pohled na ně je jiný. Musí si zasloužit to, aby ho brali domácí za svého. Takhle to bohužel je. Zájem Baníku o mě byl dlouhodobý, já chtěl trénovat zase ligu. Byla to pro mě výzva. Lákaly mě i ambice, chtěl jsem přispět k tomu, aby se klub posunul někam dál. A fanoušci byli jedním z důvodů, proč jsem chtěl přijít. Atmosféra tady byla vždycky výjimečná, bohužel jsem to zažil jen v úvodu, kdy bylo asi deset tisíc lidí, pak se stadiony zavřely.
Nejhezčí atmosféra byla asi na Slovácku, kde byla celá tribuna za brankou naše. Klukům tenhle povolený doping chybí, je to vidět i na výsledcích jiných týmů, že se smazávají rozdíly mezi domácími a venkovními zápasy. Třeba v Opavě to bylo dost vyhecované i bez lidí, s fanoušky by to bylo ještě víc. Bohužel takovou zkušenost jsem neprodělal. Ale i tak bych chtěl lidem poděkovat za podporu, hráči to cítí i za tribunami.“
Mrzutý konec
„Opustil jsem svou komfortní zónu, rodinu, fotbalem jsem žil deset hodin denně. Člověk si to bohužel představoval jinak – že to bude s fanoušky a ročník bude jiný. Ne že budeme třikrát v karanténě a sezona se bude přerušovat, pak zase hrát nonstop. Byl to velice náročný rok.
Pořád však věřím, že se nějaká práce časem projeví, když budou lepší terény a když budou kluci zdraví. Velký rozdíl mezi Baníkem a mužstvy na pátém nebo šestém místě nevidím. Kromě Plzně, protože ta patří někam jinam. I tam trenér nějakou důvěru dostal, aby tým zvedl, Baník se rozhodl pro jinou cestu. To mě samozřejmě mrzí.
Vždycky je to efektivitě, Baník má problémy s útočnou fází. Nadstavbu přinášel Azevedo, ten je nyní zraněný, stejně jako Kuzmanovič. Vpředu taková kvalita momentálně není, jiné týmy mají víc možností na výběr. Hráči, od kterých se čekaly branky, se nyní trápí. To není nic proti nim, oni to sami vědí. Někdy jsme se do šancí nedostávali, naposledy měl však Tomáš Zajíc čtyři gólové šance. Kdyby proměnil, vyhráli jsme třeba 3:1 a hodnotí se to úplně jinak.
A pohárové ambice? Mám svůj názor, ale nechtěl bych to hodnotit. Při současných zraněních se kádr trošku zúžil, takže to nebude jednoduché.“
Posily byly ekonomicky výhodné
„Devět posil za rok? Nevím, kde se vzalo číslo devět. Ti první byli vybíráni ještě minulým trenérem. Chtěli jsme přivést jiné hráče, měli jsme zájem o Ondru Lingra a Tondu Růska. To byli v našich očích nadstandardní, perspektivní hráči s kladným vztahem k Moravě a Slezsku. Lingr už v Baníku byl. O těchto dvou jsme byli přesvědčeni, že nám mohou pomoct. Věděli jsme, že končí Baroš, odešel Diop, bohužel se je nepodařilo nahradit. Jsem rád, že přišli aspoň ti další hráči, myslím, že to byly ekonomicky výhodné příchody.
Tetour, Zajíc, Ndefe, Mena byli skoro za nula. Samozřejmě ne úplně, ale končily jim smlouvy nebo měly levnou výstupní klauzuli. Otázkou je, jestli tito hráči mohou pozvednout Baník na hru o poháry. Nikdo z nich totiž nepřišel z pohárového klubu. Baník má svou DNA, když ty příchody nevyšly, museli jsme pracovat s vlastním materiálem. To jsem věděl. Ale musíme si uvědomit, že Liberec nebo Jablonec využívají kvalitní hráče ze Slavie nebo Sparty, kteří výkonnost zvedají a jsou mnohdy rozhodujícím elementem.“
Velkou roli hraje psychika
„Hráče moc nepředěláte. Měl to tady těžké třeba Milan Jirásek, Robert Hrubý nebo Roman Potočný. Chtěli být úspěšní, ale na hřišti nevypadali jako Martin Fillo nebo Jirka Fleišman, kteří mají v sobě bojovnost a zarputilost. Takové typy si lidi získají na svou stranu. Kdežto ostatní to možná svým projevem mají těžší, byť na začátku to může vypadat jinak. Když někde hrajete první zápas, všude lítáte, tak jako Roman Potočný na Maltě. Ale pak hraje velkou roli psychika. Já jsem se dokázal oprostit od čtení komentářů, člověka to totiž odvádí od pozornosti. U hráčů si však nejsem jistý, jestli jsou schopni se měsíc na nic nedívat. Když se jim dostane do hlav, že je lidi nemají rádi, vyústí to třeba i v odchod. Nicméně nejsem zastáncem týmového nebo skupinového psychologa, nikdy to nedělalo dobrotu, protože občas se objeví někdo, kdo tomu nevěří. A to je problém. Zažil jsem to několikrát jako hráč.“
Laštůvka na EURO, Jánoš do většího klubu?
„Jestli bych jako trenér reprezentace uvažoval o povolání Laštyho na EURO? Jsou věci, které by měly být nějakým způsobem koncepční. Honza byl jedním z našich nejlepších hráčů, ale je mu osmatřicet let, v reprezentaci by asi měli být hráči s potenciálem. Asi bych o tom neuvažoval, ale to není nic proti Honzovi. Jsem za jeho výkonnost rád, hodně nám pomohl.
Co se týče toho, jestli mají někteří hráči Baníku výkonnost na nejlepší české kluby, myslíte, že kdyby to Slavia nebo Sparta věděla, že by takové hráče nechtěla? Adam Jánoš byl hráčem Sparty, členem silného ročníku 1992. Pro Baník je to důležitý hráč, ale pokud by výkonnost měl, už by asi byl v tomto věku v nějakém klubu, který hraje evropské poháry.“
Aktivní způsob hry proti nejlepším
„Za mě je to tak, že vždycky jsou rozhodující výsledky. Když budou hrát staří a bude se výsledkově dařit, nikdo to řešit nebude. Když budeme hrát špatně, ale budeme třetí, taky to nikdo řešit nebude. Když se však budou plnit třeba jen dva cíle ze tří, ale budeme devátí jako teď, celé to bude vnímáno negativně. Tak to prostě ve fotbale je.
Přišel jsem v zimě, kdy bylo mužstvo sedmé, my jsme končili na šestém místě. A stejně to bylo vnímáno, že jsme hráli špatně. Nikdo už neviděl to, že jsme z deseti zápasů hráli jen čtyřikrát doma, navíc jenom s těžkými soupeři. Los nás nepředurčoval k tomu, abychom měli uhrát poháry, i když bychom si to možná přáli.“
Aktivní způsob hry proti nejlepším (pokračování)
“Mužstvo bylo dřív postavené na záchranu v lize, v tu dobu přišlo mnoho zkušených kvalitních hráčů, kteří pomohli tým zachránit. Ale to už je dva a půl roku zpátky, takže jsou zase o to starší. Věděl jsem, že bude třeba přebudovávat, což bude nějakou dobu trvat. Poslední období navíc ukázalo, že když nám vypadnou čtyři hráči ze základní sestavy, je to na výkonnosti okamžitě vidět.
Za poslední půlrok jsme udělali určitý pokrok, protože jsme oproti loňskému jaru dokázali porazit Liberec i Jablonec. V konfrontaci s nejlepšími dřív Baník málokdy získával body. A když, tak jenom tím, že třeba kvalitně bránil nebo z brejku se štěstím zremizoval. Loňské jaro mi ukázalo, že mužstvo se v tomto složení nemůže posunout výš. My jsme se teď snažili o to, abychom byli konkurenceschopní i s těmi nejlepšími. Doma proti Slavii, Plzni nebo Spartě jsme zvolili způsob hry, kdy jsme vysoko napadali a snažili se hrát aktivně. Průběh zápasu byl daleko vyrovnanější než před půlrokem.“
Slovácko jednou nerozehraje odzadu
„Lidi náš fotbal poslední dobou ani nemohl bavit, protože terény, na kterých se dneska hraje, nemají s fotbalem nic společného. Když chcete hrát líbivý fotbal a nemáte k tomu plochu, je to těžké. Je to sice pro obě mužstva stejné, ale pokud hrajete jako Slovácko, které je úspěšné díky stabilizaci zkušeného týmu a jede na vlně, je to jiné. Slovácko nás nepřehrálo, oni hrají absolutně jednoduše. Jednou nerozehraje odzadu, každý míč jde dopředu na hrotového útočníka, kde je snaha dobře se postavit, sbírat odražené míče a z toho těžit.
Fotbalově se snaží hrát v Čechách Slavia, Plzeň, pro mě překvapivě Pardubice, Budějovice, ale ostatní mužstva volí jiný způsob hry, kterému terén tolik nevadí. Za prosinec a leden jsme odehráli patnáct zápasů, to tady nikdy nebylo. I z hlediska tréninku a mikrocyklů byla sezona atypická. Hodnotit hru v lednu, kdy jsme hřiště zničili prvním zápasem se Spartou při minus patnácti, je složité. Když si to zpětně vyhodnocuju, nejlepší výkony jsme podali v Boleslavi nebo v Budějovicích, kde byla výborná hřiště. Škoda, že ve Vítkovicích není taková plocha jako na Vistě.“
