Leželo to v něm. Vedl svůj tým proti Dortmundu. Proti tomu Dortmundu, který vždy sledoval, obdivoval a vybral si za vzor. A byť zažil porážku 0:2, jeho tým byl svému předobrazu vyrovnaným sokem. Slávistický trenér Jindřich Trpišovský to také kvitoval, ale i když tradičně zavtipkoval, bylo na něm znát, že chtěl víc. „Smutný výsledek bez vstřeleného gólu,“ povídal.
Jak hodnotíte prohru s Dortmundem?
„Skvělá atmosféra, skvělá chorea a skvělá úroveň zápasu. Co se týče sportovní stránky, má to dvě roviny. Jsem rád, že jsme ani proti takovému týmu neustoupili z našeho způsobu hry, a odvážně si troufnu říct, že jsme se mu dokázali ve všem vyrovnat – kromě dynamické práce s míčem v prostoru, přebírání balonu a chování v pokutovém území, proměňování šancí. Projev týmu a to, co do toho kluci dali, čeho jsou schopní, je pozitivní. Druhá rovina je výsledek, ten je samozřejmě zklamáním. Zvlášť po takovém průběhu je to málo. Mohli jsme mít víc. Je to smutný výsledek bez vstřeleného gólu. Borussia nás bohužel potrestala v situacích, ve kterých je nejsilnější. Takoví soupeři potrestají skoro každou vaši chybu a oba góly padly po našich ztrátách u šestnáctky soupeře. Špatně jsme situace řešili. Takže velká pochvala pro kluky, ale znovu: Výsledek se nám těžko přijímá, je to pro mě zklamání.“
Dokážete si vysvětlit, proč jste nedokázali proměnit šance, které jste si vypracovali?
„Koukal jsem na Bruggy na Realu. Šly samy na bránu, jednou hráč zakopne a dá gól, pak se trefí do druhé nohy a zase je to gól… Jindy to uděláte dobře – a nedáte ho. To se ve fotbale stává, nikdo není neomylný. Bürki je dobrý gólman, strašně rychlý, v těchhle situacích nejsilnější… Samozřejmě bychom šance měli proměnit, vytvořili jsme si čtyři zajímavé možnosti. Určilo to i ráz zápasu. Karty jsme chtěli mít rozdané trochu jinak, hlavně do druhé půle. Když hráči Dortmundu vedli 2:0, už hráli níž a čekali na další brejk. Ten první přišel po standardní situaci, podruhé po autovém vhazování, kdy jsme přišli o balon. Na Hakimiho bychom potřebovali vyfasovat koloběžku… Mrzí mě, že jsme inkasovali ze situací, o kterých jsme věděli.“
Byl jste až překvapený, kolik příležitostí jste měli?
„Věřili jsme v to. Bylo to naší dobrou hrou v ofenzivě. Viděl jsem všechny zápasy Dortmundu v sezoně, jeho soupeři měli dvě tři střely za zápas. Víme, že Borussia je skvělá v držení míče a v ofenzivní části a jestli má někde slabinu, i když možná ani to ne, tak v nábězích za obranu, která hraje podobně vysoko jako ta naše. Měli jsme strašně moc střeleckých pozic zpoza vápna, osm devět, ale ani jednou z toho nebyla gólová střela. Nesedlo nám to. Když to trefíte dobře, dáte dva góly. Podobný jsme dostali na Interu, kvalita střely ze střední vzdálenosti rozhoduje. Proti Hummelsovi si těžko vytvoříte šance po kombinacích, spíš se to povede právě náběhem za obranu, jako když Nico Stanciu našel Masopusta nebo když si naběhl Standa Tecl.“
Rozhodla zápas neproměněná šance Lukáše Masopusta?
„Troufnu si říct, že ne. Klíčový byl gól na 0:1. Pak je složité tlačit se dopředu v mnoha hráčích a chytat protiútoky. Byla to obrovská šance, na druhou stranu ještě zbývalo hodně času. Bylo by příjemnější vést, ale klíčem byl zbytečně inkasovaný gól. Hodně Borussii pomohl, zklidnila se.“
Dortmund je pro vás vzorem, stejně jako jeho bývalý trenér Jürgen Klopp. Jak cennou zkušeností pro vás zápas s Borussií byl?
„Cennou, nejen pro mě, pro hráče, pro celý klub. Borussia je top kvalita. Hráli jsme s výbornými týmy, ale Dortmund má nesmírně kultivovaný projev, těžko se na něj hraje. Tým zvládá na fantastické úrovni postupný i rychlý útok. Třeba Sevilla má skvělý postupný útok, ale nemá tak extrémně rychlé hráč dopředu. Hráči Dortmundu udrží pod tlakem balon a jdou ve čtyřech hráčích, kteří mají někde v sobě schované nitro.“
Dortmund byl pro vás v Evropě možná nejtěžší překážkou, ale jak berete to, že jste mu byli vyrovnaným soupeřem?
„Všechny zápasy byly nesmírně náročné, na Chelsea nás taky pěkně vycvičili, v patnácté minutě jsme prohrávali 0:3. Dortmund má v základní sestavě devět extrémně běžecky vybavených hráčů. Jestli má slabinu, mohou to být obranné souboje nebo standardní situace. Nekopali jsme je ale dobře, ani jich moc nebylo. Borussii řadím mezi nejšpičkovější týmy. Některé věci udělali geniálně – Hummels vyvezl balon a dal kolmici do gólové šance. To jsou skvělé věci. Ale dokázali jsme se jim vyrovnat. Jak hráli naši stopeři… Takový zápas a souboje jeden na jednoho ve vysoko postavené obraně. Zvládli to bez chyby, tedy až na jednu hrubou chybu, kdy jsme po standardce nechali hráče za sebou. Výsledek mě bude mrzet strašně dlouho, stejně jako ten na Interu. Ale projev týmu je pro mě strašně důležitý. Pět šest individuálních výkonů našich hráčů se přiblížilo těm z Dortmundu. Je to pro ně pozitivní zjištění.“
Dortmund se hodně zaměřil na bránění Slavie, v porovnání s jinými protivníky se na vás připravil nejlépe. Souhlasíte a je to v něčem výzva do budoucna?
„Poprvé jsem viděl hrát Hakimiho levého záložníka, myslím, že reagovali na náš styl a na Coufala. Věděli, že naše pravá strana je hodně ofenzivní. Zase je to o klíčovém momentu, měli jsme přes ni a přes Guerreira dvě gólovky. Cufovi jsem říkal: Vidíš, oni se tě bojí, dali na tebe dva beky. A jeden nám dal dva góly… Ale je také dobré vidět, že se chovají podle nás.“
Podle statistik váš tým naběhal kolem 128 kilometrů. Co tomu říkáte?
„No tak je to dobrý… Škoda, že to nebylo 130, třeba bychom dali gól. Technicky je soupeř výš než my, pak to musíte nahradit pracovitostí a běhavostí. Jsem rád i za Nika Stancia. Nehrál optimální zápas, i když přihrával do gólové šance, ale dostal se přes dvanáct kilometrů a hrál v intenzitě, v jaké hrát má. To, že Dortmund vůbec donutíte kopnout míče do autu, stojí strašné úsilí. Pak vám ty metry naskáčou. Hráči musejí mít charakter a být připraveni na to něco takového podstoupit. Kdyby takhle neběhali, nemůžeme se se soupeři měřit.“
Dortmund nastoupil bez hrotového útočníka. Neuvažovali jste také nad touto variantou jako v jiných utkáních?
„Předpokládali jsme to, i když jsme si mysleli, že v pozici falešné devítky bude Götze. Pomáhá jim to, dostávají čtvrtého hráče do středu a křídla sbíhají víc ze stran. Podobně jsme hráli my na Interu. Dobře to hraje Nico Stanciu. Ale zraněný byl Ibrahim Traoré, hráli jsme doma, fotbalisté Borussie v některých fázích hodně napadají a my jsme chtěli mít nahoře hráče, kterému můžeme dát míč za obranu. Útočníci se v takových situacích chovají mnohem líp, mají lepší náběh na ofsajd lajně. Hummels hodně vystupuje a Akanji ho nezajistí, chtěli jsme hráče, který proběhne mezi nimi jako Masopust nebo Standa Tecl. A klasického útočníka jsme také chtěli mít při standardkách. Rozhodovali jsme se mezi Standou a Van Burenem. Milana Škodu jsme připravovali na deset patnáct minut, bohužel šel na hřiště, když opadl náš tlak a poztráceli jsme hodně míčů, neměli jsme standardku.“
Góly
Domácí:
Hosté: 35. Hakimí, 89. Hakimí
Sestavy
Domácí: O. Kolář – Coufal, Hovorka, Kúdela, Bořil – T. Souček (C), Ševčík – Masopust (75. Zelený), Stanciu (83. Milan Škoda), Olayinka – Tecl (59. Van Buren).
Hosté: Bürki – Hakimí (90. Zagadou), Akanji, Hummels, Ł. Piszczek – Witsel, Delaney – Sancho (74. T. Hazard), Brandt (90+2. M. Götze), Guerreiro – Reus (C).
Náhradníci
Domácí: Kovář, Holeš, Hušbauer, Zelený, Van Buren, Škoda, Frydrych
Hosté: Hitz, Dahoud, Zagadou, Götze, Hazard, Weigl, Bruun Larsen
Karty
Domácí: Ševčík, Hovorka
Hosté: Ł. Piszczek
Rozhodčí
Kuipers – van Roekel, Zeinstra (vš. Nizozemsko)
Stadion
Eden Aréna, Praha-Vršovice
