Bylo to překvapení. Pro všechny. I pro svazového předsedu Petra Fouska. Oznámení Jaroslava Šilhavého o nechuti pokračovat u národního týmu - navzdory končící smlouvě - zásadně změnilo dynamiku postupových oslav. Co přesně vedlo trenéra, který Česko podruhé v řadě dovedl na mistrovství Evropy, k abdikaci? Deník Sport a web iSport.cz podle řady sesbíraných indicií popisují dějovou linii i s dalšími detaily o kauze Belmondo.
V kalendářním roce 2023 národní tým nepůsobil na hřišti vůbec dobře, v kvalifikaci o EURO 2024 si vyřídil postup až v závěrečném pondělním zápase s Moldavskem (3:0).
Proto byl Jaroslav Šilhavý v uplynulých měsících pod vytrvalým tlakem médií i drtivé části fanoušků. „Někdy jsem to nechápal,“ ulevil si odstupující kouč na poslední tiskové konferenci v útrobách olomouckého Androva stadionu.
I přes všechny negativní reakce a nedůstojné jednání výkonného výboru, který se v říjnu po výplachu v Albánii (0:3) zabýval Šilhavého vyhazovem, byl trenér i celý realizační tým podle informací Sportu odhodlaný
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
