OČIMA EXPERTA | Čeští fotbalisté se v utkání s Německem rvali statečně. Moc nechybělo a světovým šampionům sebrali první kvalifikační body. Gólem Matse Hummelse, kterému nejspíš předcházel zákrok na Jakuba Jankta, nakonec hostující favorit zvítězil v pátek v Edenu 2:1. „Přehlédnout takový faul, to je pro mě nepochopitelné,“ říká v rozhovoru pro iSport.cz bývalý český reprezentant Pavel Kuka.
Co říkáte na výkon Česka v utkání s Německem?
„Už to podobně komentovali hráči po utkání. Myslím, že remíza by byla zasloužená. Pro Němce to díky posledním minutám znamenalo šťastné vítězství. Pro mě to bylo nešťastné v tom, že rozhodčí udělal před německým gólem takovou chybu. To je na téhle úrovni nepochopitelné. Přehlédnout takový faul, když od toho sudí stojí deset metrů…“
Takže z vašeho pohledu se u souboje Matse Hummelse s Jakubem Janktem jednalo o jasný faul?
„To byl jednoznačný faul. Jasné odstrčení, zablokování. Aby se tohle stalo deset metrů od pozice rozhodčího, který na to ještě kouká, to nepochopím. Je to neobhajitelné, protože nás to stálo zaslouženou remízu a strašně důležitý bod v této kvalifikaci. Neumím to pochopit. Z opakovaného záznamu je jasně vidět, že rozhodčí na celou situaci kouká a vidí, co se tam stalo. Jednak neodpíská takový faul, navíc v takové chvíli, která rozhodne o celém zápasu. Ať se na mě nezlobí, ale na hřišti nemá co dělat.“
Čeští hráči si ale po zápase na neodpískaný faul nestěžovali. Spíš si vyčítali, že při standardní situaci šli nejvyšší hráči do zdi a Hummelse hlídal záložník Jankto. Byla tohle zásadní chyba?
„Tohle je teď úplně jedno. Hráči vědí, že už nemá smysl se na to vymlouvat. Tu situaci jim to nevrátí a body nepřinese. Je správné, že to hodnotí takhle. Nicméně němečtí hráči byli rozebraní, je jedno, jestli ten držel toho, či onoho. Byl tam zcela jasný faul, který to utkání rozhodl. To je prostě neomluvitelné. Já o tom nebudu diskutovat, jestli to bylo tak, nebo jinak. Před zrakem rozhodčích, kteří před gólovou situací pro němce odpískali jakýsi faul, kde Suchý přišel do souboje o vteřinu později. Ale přehlídnout ten zákrok potom… To ať tam dají těch rozhodčích třeba deset. To mi přijde úplně absurdní. Čím víc rozhodčích na hřišti je, tím víc dělají chyb. Za dobu, kdy pískali tři rozhodčí, si nepamatuji, že by se dopouštěli takových chyb.“
Když odhlédneme od této sporné situace, dá se výkon českého týmu hodnotit pozitivně?
„Musíme brát v potaz to, že Němci po rychle střelené brance polevili. Jejich kvalita byla jinak v utkání strašně moc vidět, byl tam velký rozdíl při držení míče. Ale to naši hráči nahradili úžasnou bojovností a určitými individuálními schopnostmi. Připomnělo mi to slova trenéra Jarolíma, že hráči do utkání musí dát 110 procent. Až asi na dva hráče tam zbytek nechal 100 procent, těch 10 procent jim možná chybělo k tomu, aby s Němci uspěli. Při dohrávání situací před šestnáctkou to chtělo víc kvality. Je to škoda, protože kluci se tam dostávali, ale nedokázali některé akce dotáhnout. V prvním poločase jsme tam měli dva jasné brejky, které by hráči na této úrovni měli zvládnout dotáhnout. Ale zase musíme respektovat sílu soupeře, který v pátek nebyl donucený vydat ze sebe maximum. Už od čtvrté minuty Němci vedli 1:0, to se pak snadno poleví, když víte, že do toho nemusíte šlapat úplně naplno.“
Může výkon ze zápasu s Německem znamenat vzpruhu pro pondělní klíčový duel kvalifikace v Severním Irsku?
„Zrovna jsem o tom chtěl mluvit. Tenhle zápas s Německem nevypovídá vůbec o ničem. Mohl pro nás znamenat zisk jednoho bodu, který by naší pozici v tabulce trošku vylepšil. Ale klíčový zápas, od kterého se hráči mohou odrazit, bude ten pondělní v Severním Irsku. Jediné co mě napadá, že můžu klukům vzkázat, je, že vůbec nemají co ztratit. Naopak, že můžou ukázat, že fotbal hrát umí. To už ti mladí hráči dokázali několikrát. Stejně se bude všechno počítat v kvalifikaci na mistrovství Evropy, které proběhne za dva roky. Teď už můžou jen překvapit, jediná možnost je vyhrát v Severním Irsku a ještě posunout určitou naději na postup do baráže o mistrovství světa, která může být až do posledního zápasu.“
Věříte, že se Čechům ještě podaří postoupit do baráže?
„Už jsem to říkal na začátku kvalifikace. V ní pro mě postup není až tak důležitý. Vnímám to tak, že v českém týmu probíhá určitá generační proměna, na které musí všichni pracovat a která chvíli potrvá. Musíme táhnout společně za jeden provaz. Cílem tohoto mužstva by měl být postup na mistrovství Evropy za dva roky. Do té doby by hráči v týmu měli společně nabrat víc zkušeností z těžkých zápasů a na mistrovství Evropy případně i uhrát nějaký solidní výsledek.“
Poslední věc se týká fanoušků. Není ostuda, že se někteří příznivci nedostali na utkání v Edenu na svá místa včas?
„Tohle upřímně absolutně nedokážu pochopit. Co v Edenu fungovalo, nebo nefungovalo, neumím posoudit. To vědí jen ti lidé, co to mají na starosti. Aby někteří lidé docházeli na svá místa třicet minut po začátku utkání… Je to dané i způsobem naší sportovní kultury, že všichni chodí na poslední chvíli. Budeme si muset zvykat, že na stadion, který má kapacitu 20 tisíc diváků, je třeba přijít minimálně hodinu před začátkem utkání. V Edenu šlo o kombinaci dvou věcí. Jednak asi nastalo nějaké organizační selhání, zároveň ale někteří fanoušci prostě nemůžou chodit na půl devátou, když se ve třičtvrtě začíná. Ve vlastním zájmu bezpečnostních kontrol, které jsou dneska naprosto na místě a možná jsou ještě nedostatečné, se bude muset fanoušek naučit chodit minimálně o hodinu dřív.“
