PŘÍMO ZE SOČI | Byl to zápas jako řemen. Dost možná jedno z nejpřitažlivějších osmifinále světového šampionátu. Portugalsko versus Uruguay. Cristiano Ronaldo a jeho banda proti týmu s nejlepší obranou na šampionátu. A proti týmu, který se může opřít o střelecké zabijáky Luíse Suáreze s Edinsonem Cavanim. Zkrátka laskomina. Ale nenechte se mýlit, v Soči tenhle superšlágr nikoho příliš netáhl. V přetahované o pozornost lidí zvítězilo nad fotbalovým stadionem moře.
Moskva, Petrohrad, Kazaň. Ve všech těchto městech je nyní fotbal tématem číslo jedna. Po ulicích proudí tisícovky fanoušky, světovým šampionátem to zkrátka žije na maximum. O něco jižněji, v Soči, je to ovšem trochu jiný příběh. Navzdory tomu, že se tu v sobotu hrálo extrémně zajímavé osmifinále mezi Uruguayí a Portugalskem.
Soči se tradiční představě o ruském městě vymyká. Krásné počasí, moderní hotely, dlouhé pláže a samozřejmě moře. Nebýt všudypřítomné azbuky, člověk by si připadal jak někde na turecké riviéře, v Tunisku, Maroku či jiných dovolenkových destinacích.
Dějiště zimní olympiády 2014 je však jedním z měst, ve kterých se hraje světový šampionát. Příliš poznat to ale není. V sobotu dopoledne, několik hodin před výkopem zmíněného šlágru, v hotelovém komplexu potkávám chlapíka v brazilském dresu. „Ten jde určitě na zápas,“ bleskne mi hlavou. Mylná domněnka. „Fotbal? Kdepak, jsem tu s rodinou na dovolené. Na zápas se podívám večer v televizi,“ opáčí rus Anatolij, který přicestoval s manželkou a dvěma dětmi z Nižněkamsku.
Rozhodně není výjimkou. Moře v Soči zkrátka táhne víc než fotbal. Modré dresy Uruguayců či červené Portugalců se sice sem tam objeví, mnohem častěji jsou ovšem k vidění nafukovací matrace, potápěčské brýle a další propriety určené k vodním radovánkám.
Ani při přesunu na stadion se situace příliš nemění. Žádné davy fanoušků valící se na tribuny, bouřlivá atmosféra. Spíš komorní. Sem tam je slyšet nesmělé skandování, člověk ale rozhodně nemá pocit, že by se zrovna tady měl za několik desítek minut odehrát jeden z vrcholů celého šampionátu.
Najdou se ovšem výjimky. Třeba Uruguayec Maxi, který společně s partičkou kamarádů přicestoval na zápas až z vesničky poblíž Montevidea. „Cestovali jsme téměř dva dny. Takový zápas si ale nemůžeme nechat ujít. Bude to paráda. A samozřejmě postoupíme. Cristiano je sice skvělý, ale Godín ho dokáže zastavit,“ vykládá horlivě.
Samotný duel je i přes lehce nefotbalové prostředí vyprodaný. Fisht Stadium pojme přes 40 tisíc lidé. Velkou část tvoří Rusové, zdatně ji ovšem sekundují fanoušci v modré. Uruguayci mají v hledišti určitě převahu nad Portugalci. Není to překvapení. Jihoamerická země fotbalem žije, dlouhodobě navíc platí, že její fanoušci patří k těm vůbec nejoddanějším a nejvášnivějším.
Ani oni ovšem nedokážou změnit dojem, že v Soči je fotbal až na druhé koleji.
