Před pěti lety 0:5 s Basilejí, v sobotu 0:2 se Sevillou. Tomáš Vaclík i při druhé návštěvě ikonického San Bernabeu opouštěl zelené jeviště rozčarovaný. „Druhá půle byla z naší strany špatná. Real se zlepšil, byl dominantní. Šlo jen o to, zda vydržíme, nebo ne. A my nevydrželi,“ zoufá si. Českého gólmana doteď mrzí, že vítěznou ránu Casemira prsty nevyškrábl víc nad břevno.
Souhlasím. Obrovskou obětavostí v obraně jste drželi Real dlouho na distanc, ale kromě jedné situace v prvním poločase jste si nevypracovali vážnější příležitost. Přitom jste měli několik nadějně rozjetých brejků. Je větší kvalita v ofenzivě aktuálně největším nedostatkem Sevilly?
„Mně se to blbě hodnotí. Jsem na hřišti od něčeho jiného. Ale těch náznaků brejkových situací jsme klidně mohli mít i víc. Škoda, že Sergio Escudero, který se zjevil sám před Courtoisem, netrefil branku. Tenhle moment zápas hodně ovlivnil. V tu chvíli celé San Bernabeu začalo pískat. Jenže my jsme teď ve fázi, kdy nestřílíme góly. Už to trvá tři zápasy. Tak to někdy je. Ve středu máme v poháru Barcelonu, v sobotu v lize Levante. Snad se to změní.“
Proti Levante jste se na podzim nastartovali. Věříte na déjà vu?
Jaká atmosféra panuje v Seville po čtyřech zápasech bez vítězství? Vkrádá se panika?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit