Cizinci mizí z Ruska. Čtyři dny mi bylo zle, řekl kouč. Kuchtův klub mlží
Jedno je jisté. Fotbalisty Lokomotivu Moskva už nevede německý kouč Markus Gisdol. O tom, jak k tomu došlo, se informace různí. Zatímco sám trenér říká, že skončil na vlastní žádost a trénovat v zemi iniciující válku je pro něj nepřijatelné, klub tvrdí, že ho odvolal. A nejde zdaleka o jediného představitele sportovního světa, který si shání nové angažmá.
Nejen vyloučení ruské reprezentace a klubů z mezinárodního poměřování. I sama válka, jejíž primární rozkazy jdou z Moskvy, ovlivňuje ambice hráčů, trenérů i manažerů dělat profesionální sport v Rusku. V úterý ráno, den po sankcích FIFA a UEFA, skončil ve své funkci trenér Lokomotivu Moskva Markus Gisdol.
„Být fotbalovým trenérem je ta nejlepší práce na světě, ale nemohu vykonávat své povolání v zemi, jejíž vůdce je zodpovědný za útočnou válku uprostřed Evropy. To není v souladu s mými hodnotami, takže s okamžitou platností rezignuji na post trenéra Lokomotivu Moskva,“ řekl prohlásil Gisdol pro německý deník Bild.
V Moskvě strávil bývalý trenér Hoffenheimu, Hamburku nebo Kolína nad Rýnem necelých pět měsíců a z dvanácti zápasů vyhrál jen tři, přesto říká, že jeho konec nemá nic společného s výsledky. „Nemohu stát na tréninkovém hřišti v Moskvě, vést hráče a vyžadovat profesionalitu, zatímco jsou o pár kilometrů dál vydávány rozkazy, které přinášejí velké utrpení celému lidu. Je to moje osobní rozhodnutí a jsem o tom naprosto přesvědčen,“ prohlašuje.
Na oficiálních stránkách klubu si ale fanoušci Lokomotivu Moskva tato slova nepřečtou, informace je velmi strohá: „Markus Gisdol byl odvolán z postu hlavního trenéra FC Lokomotiv.“ A víc ani čárka. Následuje informace, že tým, jehož součástí je i exslávista Jan Kuchta, připravuje do příštích zápasů další Němec Marvin Compper.
Klub zároveň opouští i brazilský obránce Pablo, kterého Lokomotiv před rokem koupil z Bordeaux za dva a půl milionu eur.
Ukrajinský asistent z Moskvy: Už mi docházejí slova
Gisdol a Pablo nejsou sami. Bývalý ukrajinský fotbalový reprezentant Andrij Voronin skončil jako asistent trenéra v Dynamu Moskva a s rodinou uprchl z ruské metropole. Někdejší útočník Leverkusenu nebo Liverpoolu prohlásil, že nemůže pracovat v zemi, která bombarduje jeho vlast.
Dynamo podle webových stránek s Voroninem rozvázalo smlouvu po vzájemné dohodě. „Čtyři dny mi bylo špatně, opravdu špatně. Když jsem viděl obrázky z mé vlasti, když jsem sledoval zprávy. Bylo to tak neskutečné jako z filmu, jenže jako z hororu. Už mi docházejí slova,“ řekl dvaačtyřicetiletý kouč v Německu pro deník Bild.
Je hrdý na to, jak Ukrajina statečně vzdoruje invazi ruského agresora. „Máme krásná města, skvělé obyvatele. Budeme dál bojovat a zvítězíme. Ale cena je příliš vysoká, když pomyslím na všechny mrtvé... Žijeme v roce 2022, ne v dobách druhé světové války,“ prohlásil Voronin.
„Mám přátele v Charkově, Kyjevě, mé rodné Oděse. Dostávám zprávy každých pět minut, je to těžké. Chci jenom nějak pomoci, penězi, jakkoliv. Neměl bych to říkat, ale kdybych byl teď na Ukrajině, pravděpodobně bych v ruce také držel zbraň,“ dodal hráč se 74 starty a osmi góly za národní tým. Vyzval k zastavení ruského prezidenta Vladimira Putina, pomoci uprchlíkům a dodání zbraní Ukrajině.
Zprávy ze dne 3. března 2022
Ruský cyklista Alexandr Vlasov vystoupil na sociálních sítích proti válečnému konfliktu na Ukrajině. Jezdec německé profesionální stáje Bora-hansgrohe zdůraznil, že s invazí ruské armády stejně jako řada krajanů nesouhlasí a vyjádřil účast všem lidem, kteří kvůli bojům na Ukrajině trpí. „Stejně jako mnoho dalších Rusů chci mír. Nejsem žádný politik a normálních lidí, jako jsem já, se nikdo neptal, jestli chceme válku. Pro každého to byl obrovský šok a jen doufám, že to brzy skončí,“ napsal pětadvacetiletý Vlasov na Instagramu.
Rusko se proti vyloučení z paralympijských her odvolalo k arbitráži CAS. Agentuře TASS to řekl ministr Matycin s tím, že verdikt IPC je hrubým porušením práv sportovců a manipulací olympijskou chartou a lidskými právy k dosažení politických cílů.
Zatímco světová plavecká federace FINA ruské a běloruské závodníky nevyloučila, evropská tak učinila. Reprezentanti obou těchto zemí tak sice mohou jako neutrální závodit na mistrovství světa, ale například na srpnový evropský šampionát v plaveckých sportech do Říma pozváni nebudou.
Téměř celý svět už ruské a běloruské sportovce vyloučil ze svých řad. Na paralympiádě v Pekingu se ale mohli objevit. Až den před jejím startem Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) po řadě protestů své původní rozhodnutí změnil. Důvodem byly i obavy o bezpečnost sportovců, z vyjádření funkcionářů je zřejmé, že se báli i násilných projevů mezi handicapovanými reprezentanty.Více čtěte ZDE>>>
Rusko se ohrazuje proti vyloučení z paralympiády. „Naši paralympijští sportovci neudělali nic, co by mohlo být vyloženo jako podpora současných politických komplikací,“ citovala agentura AP prohlášení národního paralympijského výboru.
