Agent Paska: Úspěchem pro Čechy je nyní i druhá bundesliga
Česká reprezentace sice zvládla skvěle vstup do kvalifikace o EURO 2016, ale tuzemský fotbal si stejně moc vyskakovat nemůže. Známý manažer Pavel Paska dokonce přiznává, že je nyní pro české hráče stropem druhá německá liga. „Momentálně je úspěchem, když tam český fotbalista přestoupí,“ myslí si.
Odchod ze Synot ligy směrem do Kazachstánu nebo Ázerbajdžánu neznamená senzaci. V těchto zemích klidně po českém hráči sáhnou. Jenže pokud jde o soutěže, které jsou výkonnostně výš, už to není s tuzemskými fotbalisty žádná sláva. Mohou být rádi, když se ozve s nabídkou třeba tým z druhé německé ligy. Podle Pasky to ale žádná potupa.
„Tam je úžasné tempo. Trend fotbalu je jasný: rychlost. A taky součet vyhraných soubojů, žádné lehkovážné ztráty balonů a podobně. K tomu se počítá technika a schopnost týmové hry, ať už je to je stoper, bek nebo útočník,“ zhodnotil situaci v rozhovoru pro deník Sport Paska.
Jak hodnotíte Synot ligu z hlediska kvality hráčů pro západoevropský trh?
„Když to vezmu zeširoka, vytvořily se dvě skupiny týmů. Po sportovní stránce jsou výkonnostně, šíří a kvalitou kádru daleko vpředu před ostatními Sparta a Plzeň. Třetí klub, který se snaží připojit, je Jablonec. Jeho šířka ještě není taková, ačkoliv musím říct, že udělal maximum. Má sedmibodový náskok před čtvrtým. Tyto kluby se oddělily sportovně, ale co je stejně důležité, oddělily se i ekonomicky. Absolutně vede Sparta a Jablonec se rozpočtově dotáhl na Plzeň, které chybí jeden rok v evropských pohárech. Bude velmi zajímavé sledovat, jak dlouho tyto kluby vydrží a jak budou posilovat, protože to opět znamená zvýšení rozpočtu.“
Považujete zmiňovanou propast úzké elity od ostatních za pozitivní trend?
„Určitě ano. Je to všude, ve Španělsku, v Itálii. Teď to začíná krystalizovat i u nás. Jestli se přidají další kluby, tak čtyři, které by mohly jít směrem nahoru, to už nevím. Samozřejmě důležité je, jak dlouho vydrží. Tohle není běh na rok, ale na dlouhou trať.“
Před necelými dvěma lety jsme se bavili o tom, že se začal vracet trend přestupů do ciziny přes tuzemské nejlepší celky. Tedy, že kluby, které nehrají v Evropě, neprodávají přímo ven, ale nejbohatším tuzemským týmům. Platí to stále?
„Je tady ještě další (trend), což můžeme krásně doložit. Loni v létě odešel do ciziny z Plzně Darida a ze Sparty Kadlec. Počítám jen transfery nad padesát milionů korun a výš. Letos v létě nepřestoupil ven ani jeden hráč do pole, pouze brankář Vaclík. Ta tendence klubů je, že se zajímají o hráče působící v evropských pohárech. Sparta je hraje a nějaký zájem se tam jeví. Ale to ještě není transfer. Bylo tady období, kde i Ostrava, Olomouc, Liberec prodávaly přímo ven, ale musíme si uvědomit, že s výjimkou Milana Baroše to nebylo do těch největších klubů, jako šel Rosický do Dortmundu nebo Poborský do Manchesteru United. Přesto to bylo lukrativní.“
Nakolik se změnil pohled zahraničních klubů na české hráče?
„Všechno se mění, za posledních pět let se počet kvalitních fotbalistů zúžil, už jich tolik není. Pro požadavky bundesligy nebo anglické ligy to zatím nestačí. To znamená, že když se chceme dostat do velkých klubů, musíme jít jinou cestou. Kromě Rosického a Čecha teď nemáme žádného zástupce ve velkých klubech. Měli jsme Juventus, Manchester United, Liverpool, Arsenal, Chelsea, Atlético, Benfi ka. Fotbalové giganty. A nevidím, že by v budoucnu přišel Real nebo Barcelona a koupily hráče z české ligy. Vývoj je následující. Pomalu přestává trend, že by odcházeli dvaceti nebo jednadvacetiletí kluci.“
Proč?
„Je to moc brzy. Navíc například Němci si vychovali vlastní generaci a produkují další. Götze, Müller, Reus. Mají tam i plejádu hráčů jako Draxler, Meyer ze Schalke nebo Werner ze Stuttgartu. To jsou dvacetiletí kluci, kteří už hrají Ligu mistrů. Navíc jsou to Němci, případně naturalizovaní, takže problémy s řečí nebo aklimatizací nejsou. Tak si říkají, proč bychom brali dvacetiletého cizince, který se musí přizpůsobit vyšší kvalitě ligy, neumí řeč a hlavně nemá čas. Když někoho koupí za velké peníze, musí hrát. Jenže když pak nepřijdou výsledky a dostanete se do ohrožení – viz Václav Kadlec, který začal výborně – přijdou zkušení hráči. Trenér to měnil a pak už tolik nehrál. Do budoucna budou naši hráči odcházet přes velké tuzemské kluby, které hrají poháry, a ve věku dvacet tři, dvacet čtyři let, když už mají za sebou určitý vývoj, i osobnostní.“
Co by měli pro větší šanci na úspěch v zahraničí udělat samotní hráči?
„Musí se na to lépe připravit. Nestačí jen říct: ,Já chci jít ven.‘ Moje otázka pak zní: A už umíš řeč? Teď na to kladu velký důraz. Když někoho připravuju, říkám mu, ať se učí. A platí to i u druhého trendu, což jsou mladí hráči do šestnácti let. Pár jich odešlo do různých akademií, a pokud by se to dobře vyvinulo, bude to dobré pro reprezentaci.“
Není to příliš brzy?
„Když je to extra mimořádný kluk, možná, zdůrazňuju možná, dospěje v cizině rychleji. Ale je to dvousečné, protože může a nemusí. Myslím si, že ti mimořádní talenti to mají nastartované tak, že by to mohli zvládnout a prosadit se.“
Jenže procento těch, kteří v tak mladém věku uspějí, není příliš vysoké. Když použiju expresivní výraz, odpad je veliký.
„Ano. Nepoužívejme slovo ,odpad‘, řekněme nenaplnění představ o své kariéře. Je hodně vysoké. Stačí se podívat na statistiky z Chelsea, Manchesteru City a podobně. Proto volba (klubu) musí být taková, aby minimalizovala riziko. Například takové, kdy klub každý rok přivede čtyřicet nových hráčů. Tam ho prostě nemůžete dát. Ale když se dlouho pohybujete ve fotbalu, víte, jak kdo pracuje. Nebál bych se dát jakéhokoliv hráče do Německa, do bundesligových týmů, které mají fantastické podmínky. Dbají na vývoj, investovaly do toho obrovské peníze. V Česku se taky začíná s akademiemi a výkonnostními centry, ale výsledky budou chvíli trvat.“
O jaké typy hráčů je momentálně zájem?
„Musíme rozdělit výkonnostní úroveň lig. Můžete přestoupit do Kazachstánu nebo Ázerbájdžánu, ale když se budeme bavit o kvalitních soutěžích, momentálně už je úspěch, když se český hráč dostane do druhé bundesligy. Tam je úžasné tempo. Trend fotbalu je jasný: rychlost. A taky součet vyhraných soubojů, žádné lehkovážné ztráty balonů a podobně. K tomu se počítá technika a schopnost týmové hry, ať už je to je stoper, bek nebo útočník. Existují výjimky – ale to už musí být. Evropská špička nám hodně utekla.“
