Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 26. dubna 2024
„Byl jsem místopředseda FAČR, měl jsem pravomoci, je mi jedno, kdo si co myslí. Za sněhuláka jsem zvolený nebyl, byl jsem zvolený místopředsedou. Bylo řečeno, že neexistuje směrnice, která by nedávala možnost rozhodovat tak, jak jsem rozhodoval. Kdo mě znal, nemůže uvěřit tomu, že bych si potřeboval upevňovat moc tím, že doporučím výměnu rozhodčích v amatérské soutěži, tomu by nevěřil ani můj největší odpůrce. Hledáme problém tam, kde není," říká Berbr v závěrečné řeči.
Berbr dál útočí na Fouska a Šidliáka: „Podepsali smlovy navýšené na 11,3 miliony korun. Dělá mi to dojem že mohli připravit FAČR o další 5,3 miliony korun. To je další sólojízda této dvojice. Kdyby státní zástupce chtěl, doklady mám u sebe, ale jednodušší je vyžádat si je na FAČR i se smlouvami se Sport Investem. Kdo se tomu bude chtít věnovat, ať se zaměří na data smluv. Ti mi budou kázat o mravech? Existuje podezření, že tahle dvojice vyvádí peníze z FAČR a ze STESu bez vědomí výkonného výboru.“
„Ještě je velmi zajímavé výběrové řízení na dodavatele TV přenosů z amatérského fotbalu. Opět doporučuji si prohlédnout smlouvu. Přijali smlouvu opět se stejnou firmou, se kterou rozvázali smlouvu a za stejných finančních podmínek, jaké byly ve smlouvě předtím opět s firmou TV.com. Dělá to dojem, jako kdyby zcela záměrně vyvedli z FAČR další dva miliony korun.“
Berbr pokračuje: „Nejdřív vysvětlím kolektivní rozhodování. Místopředseda Šidliák s místopředsedou Fouskem podepsali výpověď ze smlouvy se Sport Investem za dva miliony korun, když měla smlouva automaticky končit za rok zdarma. Zaplatili dva miliony korun za ukončení smlouvy, která by do roka skončila. Prý museli zlikvidovat nevýhodně smlouvy. Vyhodili z okna dva miliony korun a podepsali novou smlouvu se Sport Investem za osmnáct milionů. Ani jeden z nich to neřekli VV, mohli způsobit FAČR škodu celkem za dvacet milionů, tomu se říká zpronevěra nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.“
Berbr říká: „Připravoval jsem se na to. Nechci něco opomenout a být věcný. Poslední slovo nic nezmění a je jedno, co budu říkat. Vím, že mám možnost, že bych mohl hovořit několik hodin, několik dnů, ale takhle to neudělám. Ale vždycky jsem se vyjadřoval, udělám to i teď na konci.“
Roman Berbr přistupuje k pultíku se svou závěrečnou řečí. Avizuje, že nebude mluvit dlouho.
Jednání po nečekaném přerušení kvůli výpadku proudu v plzeňské soudní síni pokračuje, Roman Berbr využil krátkou pauzu k rozmluvě s Romanem Rogozem před budovou, za chvíli by měl vystoupit se závěrečnou řečí.
Došlo k výpadku proudu v celém objektu. Soudce přerušuje jednání zhruba na čtvrt hodiny. Pak se rozhodne, zda se pojede dál.
Nečekaná pauza v soudní síni, na vině jsou technické problémy. Soudce Žák řeší celou situaci s někým po telefonu. Bude se vůbec pokračovat? Roman Berbr ještě nepromluvil.
Roman Berbr kouká do poznámek, za pár minut se dostane ke slovu. Ještě než přijde na řadu, soudce Žák přečte výpovědi advokátů těch obžalovaných, kteří dnes nejsou u soudu a sami nevyužili práva závěrečné řeči.
„Návrh našeho rozhodnutí, dle toho, co jsem dnes řekl, že chybí přímý důkaz o vině, je, aby soud obžalovaného zprostil viny ve všech bodech obžaloby a přistoupil k náhradě škody pro obžalovaného.“ Tím Gřivna ukončil svoji pětasedmdesátiminutovou řeč.
Gřivna ve své řeči délkou pomalu dohání svého předchůdce Michala Sýkoru, už mluví téměř hodinu a čtvrt. Dlouhý monolog zřejmě přestává bavit i Romana Berbra. Hlavní obžalovaný „Náčelník“ si často opírá hlavu o ruku, zpod rukávu od saka mu koukají luxusní hodinky značky Breitling.
Gřivna vysvětluje pojmy jako organizovaná, zločinecká skupina a mafie, což jsou termíny, které v souvislosti s Berbrem a dalšími obžalovanými použil v obžalobě státní zástupce Jan Scholle. Proběhl i krátký historický exkurz, kdy a jak vznikla mafie a proč se liší od údajné skupiny kolem Romana Berbra, což u některých v síni vyvolalo drobné úsměvy.
Státní zástupce podle Gřivny v závěrečné řeči pronesl, že skupina měla víc členů, než se podařilo prokázat. „Tady budeme dávat na pocity? Čekal bych, že dáme na dokazování,“ hřmí Gřivna. „Dokonce tuhle údajnou skupinu označil za mafii. To je velmi urážlivé.“
„Zatčeno bylo cirka dvacet osob, všichni jsou trestně odpovědní. To sedí. Je to skupina. Ale musely by jim dokázány vzájemné hlubší vztahy. A tak se nestalo. Úvahy o existenci takové skupiny spolehlivě vyvracejí všechny svědecké výpovědi i výpovědi obžalovaných. A také spolupracujícího obviněného Grímma.“
Gřivna se začíná věnovat obvinění z účasti v „organizované zločinecké skupině“, která zvyšuje právní kvalifikaci trestného činu.
Nejprve se věnuje definici organizované zločinecké skupiny. A ta zní:
- skupinová zločinecká aktivita tří a více osob
- dlouhodobá soustavná činnost orientována na zisk a moc
- zločinecká základna s organizační strukturou
- vysoký stupeň hierarchických vazeb založených na disciplině a profesionalitě
Policie má za to, že „Takto upravenou fakturu zaslal v příloze Tomáš Grímm e-mailem téhož dne Michalu Káníkovi. V textu faktury byla doplněna cena za stravování a ubytování pro 38 lidí, pronájem sálu, videotechniku a lektory. Jako odběratel uvedených služeb a zboží byl na fakturách uveden Plzeňský krajský fotbalový svaz,“ uvádí policejní obvinění.
V krátkosti, Policie ČR, potažmo státní zástupce, došly k názoru, že žádné semináře se neuskutečnily. Po předchozí domluvě Rogoz předal faktury Berbrovi, a ten nařídil jejich proplacení z účtu PKFS. „ Peníze se pak měly dál rozdělit mezi čtveřici obviněných (Berbr, Rogoz, Káník a Grímm). „Takto získané neoprávněné finanční prostředky si uvedená skupina přesně nezjištěným poměrem rozdělila, kdy Roman Berbr dne 16. března v 11.14 na čerpací stanici MOL u Horoměřic osobně převzal od Romana Rogoze část takto nelegálně získaných finančních prostředků v přesně nezjištěné výši,“ zaznamenali vyšetřovatelé.
Gřivna vysvětluje, že semináře byly naplánované, ale přišla celosvětová pandemie a nikdo nevěděl, co bude dál. Navíc na podzim roku 2020 došlo k zatčení obžalovaných
Jeden z přísedících se při závěrečné řeči usmívá a ironicky kroutí hlavou. A to právě ve chvíli, kdy Gřivna přešel k dalšímu tématu - tři faktury za 850 tisíc korun vystavené na firmu 100čes Group, přičemž cílem plnění měly být semináře mládežnických trenérů.
Proč Berbr použil vietnamského obchodníka, o kterém se u soudu mluvilo již v předchozích jednacích dnech? „Za míče pro mistrovství Evropy 2020 zaplatil svaz mnohem nižší částku. Šlo o velkoobchodní cenu, svazu pan Berbr ušetřil dva miliony korun," připomíná Gřivna.
Gřivna vysvětluje, na základě výpovědi svědků Hudečka, trenéra mládeže na PKFS, a Dudy, že zboží na faktuře bylo PKFS dodáno. Že bylo ve skladech, které svaz využíval. A že Hudeček osobně věci přenášel z jednoho skladu do druhého. „V červnu 2021 přesně tuto zásilku dostal předseda komise rozhodčích, aby se věci využily pro začínající rozhodčí,“ cituje Gřivna Hudečka.
Dále říká, že z výpovědí svědků je zřejmé, že nic, co bylo uvedené na faktuře, nechybělo. A také obvinil Policii ČR, že při obřím zásahu na podzim roku 2020, nepečlivě provedla kontrolu materiálu tří skladů, které využíval PKFS.
Gřivna hovoří o tématu zpronevěry. První na řadě je faktura pro společnost Zempol Profi.
Takhle zní obžaloba: „Obvinění Berbr, Káník, Rogoz a Tarkovský v září 2019 poškodili Plzeňský KFS, když Káník po domluvě s Berbrem a Rogozem vystavil jménem společnosti Zempol Profi fakturu na 733 744 korun na dodání vybavení pro rozhodčí a částku 744 392 na dodání sportovního vybavení. A přestože Káník věděl, že k dodání fakturovaného vybavení nedojde, tuto fakturu doručil poškozenému PKFS k proplacení. Berbr pak z pozice předsedy PKFS rozhodl v úmyslu obohatit se o jejich proplacení."
Gřivna zmiňuje, že podle něj policie neprovedla ve skladech, které Plzeňský svaz využíval, na začátku vyšetřování důkladnou inventuru. „Pokud by v říjnu 2020 proběhla policií řádná prohlídka prostor, zboží by bylo pravděpodobně nalezeno.“
