Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 18. května 2023
Soudce: Byla nějak spolupráce při domluvě o sázce mezi Rogozem a Káníkem?
Grímm: „To netuším, pan Rogoz ale o možnosti sázky věděl. Byla tam nabídka, že utkání bychom mohli ovlivnit, o konkrétní podobě jsme se nebavili. Dozvědět jsme se to měli těsně před utkáním, ale k tomu nedošlo.“
Těsně před začátkem přišel Káník naštvaný, že sázky uskutečnit nejdou. Měl podezření, že Rogoz se buď domluvil napřímo s hráči, nebo že si na to hráči vsadili sami. Zápas probíhal vskutku bizarně, hráči útočili na vlastní branku. Káník v poločase odjel, že je mu to jasné – vykládá si to tak, že zápas ovlivnili sami hráči. Utkání skončilo 8:3, Grímm ho odřídil korektně.
Teď se řeší přátelské utkání ČFL z 22. února 2020 Vyšehrad - Motorlet
Rogoz zajistil Grímmovu nominaci přes ligovou komisi rozhodčích. Následně Káník jeho i ostatní rozhodčí požádal o schůzku před zápasem na čerpací stanici OMV v Praze. Káník jim sdělil, že Rogoz má nějaké kontakty a na utkání by šly vydělat peníze v souvislosti se sázkami. Obecně šlo o počet branek, měl padnout jejich určitý počet v utkání. Přesnější zadání včetně výše obnosu se měli dozvědět těsně před utkáním.
Utkání skončilo 7:1 a Grímm obdržel od dalšího obviněného sudího Janocha, který byl hlavním rozhodčím a s nímž byl Rogoz také dohodnut, asi týden po zápase částku přibližně 10 000 korun s tím, že jim Rogoz děkuje. Peníze Janochovi předal další obviněný Káník, o jehož zapojení v této věci ale Grímm nic neví, často ale Rogozovi půjčoval peníze patrně na ovlivnění zápasů.
Soudce se dostává k utkání ČFL Vyšehrad - Litoměřicko z června 2019.
Obviněný Berbr využil postavení ve fotbalovém prostředí a nařídil Václavu Kohoutovi, členovi Komise rozhodčích řídící komise pro Čechy, který vypisoval nominace rozhodčích na jednotlivá utkání, aby na výše uvedené utkání nominoval jako hlavního rozhodčího obviněného Janocha a jako asistenty rozhodčího obviněného Grímma a Ladislava Sziksaye, v úmyslu usnadnit možnost ovlivnění tohoto zápasu nabídkou úplatku ze strany obviněného Rogoze.
Když vám předával pan Rogoz peníze, pro koho byly?
„Peníze byly pro rozhodčí, řekl mi jen: Musíme vyhrát. Věděl, že budou i pro delegáta, předpokládal, že se i s ním jako rozhodčí domluvíme.“
Soudce: Jaká role byla v tomto utkání (Vyšehrad-Ústí) pana Berbra?
Grímm: „Panu Berbrovi jsem řekl o nabídce Záp (200 000 korun za ovlivnění ve prospěch Ústí nad Orlicí, protože potřebovaly, aby Vyšehrad prohrál). On reagoval, že v žádném případě takovou nabídku nesmím akceptovat."
Státní zástupce: Proč jste přijal nabídku od pana Rogoze?
Grímm: „Řekl mi, že nechce, aby Ústí vyhrálo. Pokud by Ústí vyhrálo, mimo jiné by to znamenalo, že jsem přijal předchozí nabídku od Záp."
Soudce: Proč jste neřekl panu Berbrovi, že jste inkasoval peníze od pana Rogoze, ale nahlásil nabídku Záp?
Grímm: „200 tisíc byla velká částka, chtěl jsem, aby o tom věděl, bylo na něm, jak s tím naloží. Chtěl jsem, aby věděl, že Zápy se snaží ovlivnit zápas."
Hovoří se o utkání Vyšehrad - Ústí nad Orlicí z roku 2019, kde měl Grímmovi předat Roman Rogoz 30 tisíc korun.
Soudce: Jak probíhalo předání úplatků?
Grímm: „Jednu část dostával rozhodčí, druhou delegát. Dvacet tisíc bylo výhradně pro mě, peníze se předávaly po zápase. Rozhodčí jsme jeli jedním autem, delegáti jeli zvlášť.“
Státní zástupce: Událo se během utkání něco odlišného od běžné praxe?
Grímm: „Utkání nebylo nahráváno na video.“
Po přestávce se bude soudce Žák doptávat na druhý skutek, v němž figuruje spolupracující obviněný bývalý sudí Grímm. Konkrétně jde o utkání ČFL mezi Bohemians B a Brozany z března 2020, které mělo být ovlivněno ve prospěch Brozan (zápas vyhrály 2:0). Obviněný Martin Svoboda měl sudím Grímmovi, Janochovi a Štychové nabídnout 50 000 korun, 40 000 následně předal a Grímm i jeho sudí asistenti je přijali.
Soudce Žák udělal krátkou přestávku, pokračovat se bude po jedenácté hodině.
Rogozův obhájce: Jakým způsobem Káník pomáhal Rogozovi?
Grímm: „Většinou se za něj přimlouval, abych mu nějak pomohl. Někdy mu půjčil třeba 100 tisíc, na co, to nevím.“
Státní zástupce: Jaký byl vztah Romana Berbra s rozhodčími?
Grímm: „Jednoznačně jsme ho brali jako šéfa rozhodčích. Nemůžu mluvit za jiné soutěže, ale za námi (sudí ČFL) jezdil na semináře, probíral s námi různé věci. Pan Kohout (sekretář Řídící komise pro Čechy), byl jeho podřízený. Historicky působil i jako sekretář na Plzeňském svazu, kde fungovali společně.“
Grímm vysvětluje soudci tehdejší pozici Romana Berbra v českém fotbale.
„Byl to tehdy nejvyšší muž v českém fotbale. Měl nejsilněší politickou moc. Dokázal komunikovat se zástupoci okresů, krajů, s majiteli klubů v lize. Bavil se s nimi o fotbale, jejich problémech, které se snažil řešit. Objížděl valné hromady, neustále s kluby komunikoval."
Soudce: Ovlivňoval Roman Berbr dotace?
Grímm: „Na to vůbec nedokážu odpovědět, u takových jednání jsem nebyl. Scházel se s různými politiky a funkcionáři, ale nemůžu odpovědět tak, že Roman Berbr nakupoval přes dotace politickou moc."
Grímm: „V rámci ČFL se dělaly delegace sudích zhruba týden dopředu, kdy byly vypsány v informačním systému. Dřív byly delegace třeba měsíc dopředu, ale docházelo k hodně změnám, proto se to pak dávalo v kratším termínu.“
Státní zástupce se ptá na vazby mezi obviněnými.
Grímm: „O Káníkovi Berbr nemluvil příliš často, ale o Rogozovi se vyjadřoval hodně. Říkal, že je to jediný syn. Říkal to i na seminářích, vnímal jsem to tak, že pokud má jediného synka, tak nechce, aby byl poškozen."
Jak jste vnímal postavení pana Svobody?
Grímm: „Nazval bych ho jedním slovem, lobbistou."
Měl podle vás nějaké oficiální postavení?
Grímm: „Byl něco jako poradce ve Viktorii Plzeň, ale v jaké pozici přesně, to nevím."
Soudce Žák se ptá:
Proč jste finanční nabídky na ovlivnění zápasu nenahlásil policii? Třeba první nabídku Radotína.
Grímm: „Určitě to byla chyba."
Koho jste vnímal jako svého nadřízeného?
Grímm: „Určitě pana Berbra. On rozhodoval, kdo bude v komisi rozhodčích. Byl to místopředseda FAČR, když se listiny schvalovaly, lobboval za to, aby se schválila jména, jaká chtěl."
Kdy vznikla povinnost volat po zápasech panu Berbrovi?
„Snad odjakživa. Určitě deset let to tak fungovalo."
„Co se týče fotbalu, Rogoz chtěl pomoci Vyšehradu do druhé ligy a v tom mu dle mého názoru pomáhal Káník,“ sdělil Grímm.
Soudce Žák: Přesvědčoval vás někdo k přijetí financí od pana Rogoze?
„Přesvědčoval mě pan Káník před utkáním, že by bylo dobré, aby vyhrál Vyšehrad."
(utkání ČFL proti Ústí nad Orlicí ze dne 25. 5. 2019, Grímm měl od Rogoze dostat 30 000 korun)
Grímm dočetl svou výpověď, nyní se ptá soudce Žák.
Jste trestně stíhaný?
„Ano, jsem stíhaný v Českých Budějovicích.“
Jaká byla role pana obžalovaného Káníka?
„Je možné, že jsme si volali před zápasy, je možné, že jsme se bavili i o fotbale, scházeli jsme se. Ale nevím, kde pracoval."
Utkání Bohemians - Brozany
Před utkáním ho pozdravil vedoucí hostů pan Kudlička a zeptal se ho, zda už ho kontaktoval Svoboda. Na to mu Svoboda zavolal s tím, aby se podíval na telefon, co mu pošle. Do aplikace WhatsApp mu přišla obrázková zpráva s číslem 50, což pochopil jako nabídku úplatku 50.000 Kč pro případ výhry hostů. Tuto informaci ukázal asistentům rozhodčích a delegátovi. Utkání skončilo 0:2. Utkání ovlivnil jen nepatrně, v pár momentech rozhodl ve prospěch SK Brozany. S delegátem se domluvil, aby vyřešil „finance“ se Svobodou, nebo se mohli potkat v Praze.
Pár dní po utkání ho kontaktoval Miroslav Jedlička (vedoucí A týmu ve Viktorii Plzeň), že mu veze dokumenty od Svobody, a přivezl mu zalepenou obálku, v níž byly nějaké tiskoviny a 40.000 Kč. Obratem zavolal asistentům obv. Janochovi a obv. Štychové, aby se každý stavil pro 10 „petek“, peníze jim předal. „Petka“ byla kódované označení pro 1.000 Kč.
Grímm mluví o pokusu o ovlivnění zápasu Radotín proti Dobrovicím ze 4. května 2019. Věděl, že na zápasy Radotína se jezdí hodně dívat obviněný Svoboda, s nímž si domluvil schůzku, která se odehrála ve městě Loděnice. Obviněný Svoboda mu sdělil, že v Radotíně působí jako sportovní manažer a že mají postupové ambice. Na schůzce mu obviněný Svoboda nabídl 50 000 korun, pokud zápas ovlivní ve prospěch Radotína. Ještě před zápasem ho kontaktoval další obviněný Roman Rogoz pracující pro Vyšehrad, který chtěl zjistit situaci – předal mu proto informace získané od Svobody. Rogoz se dovtípil, že Radotín se ho pokusil ovlivnit, a zareagoval, že on dá dvakrát tolik, co nabízí Radotín.
