FAČR odsouhlasila „slevu“ pro Berbra ve výši 2,5 milionu. Otázka je, zda ji přijme
Fotbalová asociace, přesněji řečeno její dceřiná společnost STES, v únoru 2023 podala žalobu na někdejší funkcionáře Romana Berbra a Zdeňka Zlámala kvůli náhradě škody za neoprávněné vyplacení mimořádných prémií. To bylo ještě za velení Petra Fouska. Nové vedení FAČR nyní odsouhlasilo návrh na mimosoudní vyrovnání s tím, že by žalovaní zaplatili pouze polovinu původní částky. Rozdíl v Berbrově případě dělá přibližně 2,5 milionu korun.
Berbr a Zlámal byli ve své době místopředsedy asociace a zároveň, což je pro tento příběh podstatnější, členy představenstva STES. To je dceřiná společnost FAČR, která se stará o marketingové plnění. Jinými slovy, shání komerční peníze do fotbalu.
Z této pozice si vypláceli řádné odměny. V roce 2020 si však v několika mimořádných splátkách nechali poslat na účet milionové částky za rok 2019. U Zlámala mělo jít o sumu kolem milionu korun, Berbr si polepšil o 2 809 342 korun. Ovšem STES na něm chce – nyní lépe řečeno chtěl – vysoudit včetně odvodů částku 5 376 834 korun.
Vysvětlení pod čarou, proč by měl Berbr inkasovat vyšší peníze než Zlámal. Jednalo se o období, které zahrnovalo i domácí přátelský zápas proti Brazílii v březnu 2019 (1:3), který měl silný ekonomický úspěch a na jehož organizaci se Berbr zásadně podílel.
STES svou žalobu před dvěma lety opřel o to, že mimořádná odměna nebyla řádně schválená. Správná procedura by měla vypadat tak, že dozorčí rada společnosti navrhne odměnu své valné hromadě, což je v jejím případě výkonný výbor FAČR. Ten pak musí návrh schválit.
Minulé vedení si prý pečlivě ověřilo, že žádný zápis z jednání výkonného výboru či dozorčí rady, který by dal štempl na vyplacení odměny, neexistuje. Proto se rozhodlo věc řešit právní cestou. A nabídlo vyřešení záležitosti mimosoudní cestou, tedy dohodou.
Teď se informace v jistém bodě rozcházejí a z právního pohledu je to poměrně zásadní. Minulé vedení tvrdí, že nabídlo dohodu všem členům představenstva, tedy Berbrovi, Zlámalovi a Miroslavu Platilovi, což byl tehdy předseda představenstva STES. Platil (proto o něm doposud nebyla řeč) nabídku přijal a částku vrátil na konto STES, ovšem v rámci svého pracovního zařazení zůstal na Strahově a je docela možné, že si peníze vydělal zpátky…
Berbr a Zlámal prý nabídku odmítli.
Všem, nebo nikomu
Současné vedení říká, že to bylo jinak. „Dne 28. února 2023 rozhodl výkonný výbor FAČR o uzavření dohody s jedním ze tří členů tehdejšího představenstva STES. Dalším dvěma členům dohoda nebyla nabídnuta,“ říká ve svém včerejším stanovisku pro Sport předseda asociace David Trunda.
A teď onen avizovaný zásadní bod. „Představenstvo společnosti je ze zákona považováno za kolektivní statutární orgán a nelze na něj uplatňovat rozdílný přístup vůči jeho jednotlivým členům. Neexistuje větší nebo menší odpovědnost jednoho člena statuárního orgánu. Z toho vyplývá, že tehdejší výkonný výbor se měl buď dohodnout stejně se všemi členy představenstva STES, nebo s žádným. Tímto rozhodnutím vznikla patová situace i pro budoucí právní vztahy mezi žalujícím a žalovanými. Náklady na právní služby již vynaložené a potenciální budoucí mohou přesahovat výši vymáhané částky. Výsledek soudního sporu nelze předem předjímat,“ vysvětluje Trunda.
Věc mezitím dospěla k soudu, kde již proběhlo několik jednání. A logicky se vše točí či točilo kolem toho, zda existují dokumenty stvrzující procedurální správnost – tedy schválení výkonným výborem FAČR a dozorčí radou STES.
Soud už podle informací Sportu vlastní spis dokládající, že výkonným výborem záležitost prošla v rámci prezentace dodané tehdejším generálním sekretářem Janem Paulym. STES zastupovaný advokátní kanceláří Havel & Partners ovšem trval na tom, že výbor může odměny schválit až na základě návrhu dozorčí rady.
U soudu proto vypovídali svědkové, a to tehdejší členové dozorčí rady Libor Kabelka, Rostislav Votík a Pavel Kotásek. První dva potvrdili existenci návrhu, Kotásek, který na velké části jednání dozorčí rady chyběl, u soudu nejprve prohlásil, že neví. Pak změnil výpověď a řekl, že se souhlas neprojednával.
Soud následně žalující stranu vyzval, ať doloží zápisy z dozorčích rad, které by dokázaly, že k žádnému návrhu nedošlo. „Havlové“ tak učinili, podle jedné z verzí příběhu prý však nedodali zápisy všechny.
Právníci už za 1,4 milionu
Další jednání mělo proběhnout v květnu, tedy před valnou hromadou, ovšem Roman Berbr se z něj omluvil, a tak k němu nedošlo.
V úterý 2. září 2025, tedy před týdnem, jednání výkonného výboru přineslo zásadní novinku. Hlasováním prošel návrh, aby výbor oslovil právníky Berbra a Zlámala s návrhem na kompromis. A sice, že oba zaplatí půlku požadované částky.
Iniciativa vzešla od Berbra se Zlámalem. „Na předsedu FAČR jako představitele nově zvoleného výkonného výboru se nyní obrátili právní zástupci obou žalovaných s žádostí doručenou do datové schránky FAČR. Předmětem žádosti bylo ukončení soudních sporů dohodou. O těchto žádostech byl informován v bodu Různé výkonný výbor na svém zasedání dne 2. září 2025.“
Deset členů hlasovalo pro, dva se zdrželi, jeden byl nepřítomen.
Důvodem schválení má být obava, aby asociace spor neprohrála. Ekonomický výsledek by pak byl nula minus náklady na právní služby pro Havel & Partners, které se v čase vyšplhaly do řádu milionů. „Stály 1,4 milionu na právních službách. Spor přitom stále není rozhodnut ani v první instanci. Na základě výše uvedeného, s péčí řádného hospodáře, rozhodl výkonný výbor přijmout žádost advokátů žalovaných a nabídnout jim dohodu na principech rozhodnutí VV FAČR ze dne 28. února 2023,“ říká Trunda s tím, že asociace chce v obdobných případech podobně postupovat i nadále, aby ušetřila „desítky milionů korun“, které vynakládá na soudní řízení.
Navzdory tomu, že aktivita vzešla od obžalovaných, není vůbec jisté, že kompromisní návrh přijmou. Pravděpodobnější to je u Zdeňka Zlámala, jenž by třeba přivítal ukončení soudních tahanic a půlmilionový výdaj ho netíží.
Berbr by sice v případě neúspěchu u soudu ušetřil přibližně 2,5 milionu korun, jenže informace říkají, že nechce platit nic. Věří v soudní vítězství a kontakt s novým výkonným výborem je jenom součástí jisté taktiky.
Může tedy dojít na výše napsané. Namísto více než šestimilionového zisku půjde asociace do milionových minusů.
Další Berbrovy kauzy
Šváb
Ve věci zpronevěry peněz na Plzeňském krajském fotbalovém svazu si Roman Berbr vyslechl nepravomocný podmíněný trest na tři roky s odkladem na pět let a dostal dvoumilionovou pokutu. Vůči verdiktu se odvolal. Nyní je spis u Krajského soudu v Plzni, čeká se na jeho rozhodnutí. Dosud ani není nařízeno veřejné zasedání.
Dezinfekce
Roman Berbr čelí žalobě, že v době covidu spolu s dalšími úmyslně předražil na částku 9,89 milionu korun zakázku na dezinfekci desítek fotbalových stadionů, kabin a chodeb. Státní žalobce mu navrhuje podmíněný trest 2,5 roku s odkladem na 4 roky a peněžitý trest 3,75 milionu korun. Ovšem v součtu s kauzou Šváb následně navrhne státní zástupce Jan Scholle – má pod sebou Švába i Dezinfekci – souhrnný trest, který by patrně už byl nepodmíněný.
Tuto kauzu však od počátku provázejí procesní potíže související s novelou trestního řádu. Mohlo by dojít k tomu, že jedna ze stran by verdikt napadla z procesního hlediska a celé jednání by bylo zbytečné. Proto se předseda soudu obrátil na Ústavní soud.
