Jen Pán zachránil víc. Parent (†80) byl ikonou Flyers, bez něj by nevyhráli Stanley Cup
Během krátké doby odešli tři velcí hokejoví brankáři – 5. září zemřel Ken Dryden, devět dní po něm Eddie Giacomin a minulou neděli Bernie Parent, ikona Philadelphia Flyers. Bylo mu 80 let. Jako gólman pomohl definovat jedno z nejdivočejších období NHL. Byl jedním z hlavních strůjců a klíčovou postavou vítězných tažení klubu v letech 1974 a 1975, kdy ve finále porazil mocný Boston a pak Buffalo. „Bernie byl naprosto nepostradatelný. Bez něj bychom to nedokázali,“ připustil Bobby Clarke, tehdejší kapitán mužstva.
Flyers vybojovali Stanley Cup jako první nový tým po velké expanzi NHL v roce 1967. Prvního triumfu dosáhli po sedmi letech existence, až předloni je o rok předstihlo Vegas. Dostali přiléhavou přezdívku Broad Street Bullies. Nebo taky Filadelfská chřipka.
Rvačky a zastrašování povýšili na součást taktiky, ale násilníci z Broad Street ničili soupeře i obrovským nasazením a palebnou silou. Clarke, Reggie Leach, Bill Barber tvořili jeden z nejlepších útoků v lize. A především, v brance chytal fenomenální Bernie Parent.
Bernie ParentNarozen: 3. dubna 1945 v Montrealu (Kanada) Zemřel: 21. září 2025 (80 let) NHL: 13 sezon, 608 zápasů, 2,55 gólů na zápas, úspěšnost zákroků 91,5%, v play off 71 zápasů, 2,44 a 91.6% Úspěchy: 2x Stanley Cup (1974-75), 2x Vezina Trophy (1074-75), 2x Conn Smythe Trophy (1974-75), 2x první all-star tým NHL (1974-75), 1x finalista Hart Trophy (1974), člen Hockey Hall of Fame (1984) |
„On byl jediný, bez kterého bychom nevyhráli. Bernie byl naše spása,“ prohlásil bývalý obránce Joe Watson. Ve dvou nejúspěšnějších sezonách nastoupil Parent včetně play off do 173 zápasů. V 30 uhájil čisté konto. Jeho 47 vítězných zápasů z ročníku 1973/74 byl rekord, který přetrval přes tři dekády. Dvakrát získal Vezina Trophy, která se tehdy udělovala za nejlepší brankový průměr v základní části, a Conn Smythe Trophy. Cenu pro MVP play off do té doby obdržel dvakrát jen obránce Bobby Orr (1970 a 1972). Parent ji převzal dvakrát po sobě.
Philadelphia už na své dva triumfy nenavázala, ačkoli do finále se probila ještě šestkrát. V roce 1976 se to Flyers povedlo potřetí v řadě. Jenže s Montrealem prohráli ve čtyřech zápasech. Tři skončily o gól. „Zranilo se pár útočníků a hlavně vypadl Bernie. Ve finále nemohl chytat, což nás hodně oslabilo,“ vracel Bill Barber po letech v rozhovoru pro deník Sport.
Parent z Montrealu pocházel. Narodil se jako nejmladší ze sedmi dětí. Zatímco všichni kamarádi chtěli střílet jako Maurice „Raketa“ Richard z Canadiens, on chtěl puky zastavovat. Nejvíc mu uhranula jiná montrealská legenda, gólman Jacques Plante. „Hrál jsem si na něj, jak chytá ve finále Stanley Cupu proti Gordiemu Howeovi a Alexu Delvecchiovi,“ líčil.
Učil se od svého idolu
Jako teenager Parent pomohl Niagara Falls Flyers v roce 1965 vyhrát juniorský Memorial Cup. Na podzim podepsal s Boston Bruins. Po dvou letech se NHL rozrostla o šest nových klubů. Parenta jako nechráněného hráče získala v rozšiřovacím draftu Philadelphia. V raných letech patřil k nejlepším mladým brankářům NHL, ve Flyers však zprvu neměl vítěznou bilanci. V polovině sezony 1970/71 ho vyměnili do Toronta, kde vytvořil impozantní duo právě s Plantem, tehdy už čtyřicátníkem. Parentův idol se stal i jeho učitelem. Jako „stojatý“ brankář hodně ovlivnil jeho styl chytání. Mladší kolega mu koupil za odměnu krabici kvalitních doutníků.
V létě 1972 přeběhl Parent do nově vzniklé konkurenční ligy WHA. Podepsal s Miami Screaming Eagles za 600 000 dolarů, hausbót a další požitky. Na takové peníze by si v NHL tehdy přišel za deset let. „Věděl jsem, co dokážu, protože jsem se od Planteho tolik naučil. Takže když mi volali z WHA, podstoupil jsem vypočítavé riziko. Kdybych sázel na jistotu a zůstal u Maple Leafs, nenosil bych nikdy dva prsteny za Stanley Cup. Většina lidí je ochotna riskovat, ale když cítí strach, couvnou a promeškají to, co by mohla být skvělá příležitost. Co je osud? Říct životu ano. Zdá se to děsivé, ale vzejdou z toho i krásné věci,“ přemítal.
Celek z Floridy však nikdy nevyjel na led. Parentův kontrakt byl převeden na Philadelphia Blazers. Během play off však tým opustil kvůli sporům ohledně smlouvy. V NHL na něj dál vlastnili práva Toronto Maple Leafs, ale tam se vrátit nechtěl. Vymohl si trejd do Flyers. „Nikdy jsem nechtěl odejít,“ prohlásil. Zbytek je historie.
Život je krásný
Ve městě bratrské lásky se stal hrdinou a miláčkem fanoušků. „Jen Pán zachránil víc než Bernie Parent,“ hlásal nápis, který si lidi lepili na nárazníky aut. „Frenchy“, jak ho častovali, připomínal kamennou zeď. Jen v základní části chytal kolem 70 utkání a držel si průměr kolem dvou gólů na zápas. „Byl vynikající. Vždycky tam, kde měl být. Jako slunce. Ráno na východě, večer na západě,“ vzpomínal Bobby Taylor, který ve Flyers dělal dvojku.
Nejúžasnější výkony předváděl Parent v play off. Sám s odstupem přiznal, že nejvíc ho poháněl trvalý strach, aby neselhal. „Je to šedesát minut v pekle. Ale právě proto se mi na téhle pozici líbí,“ smál se. Velkou část sezony 1975/76 vynechal kvůli zranění zad. Jeho pozoruhodná kariéra netrvala dlouho. Po zásahu holí v zápase proti New York Rangers utrpěl zranění oka a nemohl pokračovat.
V roce 1979 skončil, bylo mu 34 let. Flyers hned vyřadili jeho číslo 1, pro klub začal pracovat coby brankářský poradce a stal se jeho ambasadorem. V roce 1984 byl uveden do Hockey Hall of Fame. Ale na život po kariéře si zprvu těžko zvykal. Jeho sklenka nebyla nikdy prázdná. Z problémů se však dostal, úplně přestal pít.
„Život je krásný,“ říkával s oblibou. „Bernie byl jedním z těch šťastných lidí, kteří nikdy neměli špatný den,“ prohlásil Bobby Clarke, který byl kapitánem Flyers. „Pořád se smál, vtipkoval, rozprávěl s lidmi. Byl zkrátka nesmírně šťastný člověk. A samozřejmě, Flyers by nevyhráli dva Stanley Cupy, kdyby neměli jeho,“ dodal.
