Zbořil po debutu: Někdy jsem v hlavě trochu plaval. Husina až ke kotníkům
Vážil dlouhou cestu, ostrý zápas nehrál téměř měsíc. Jakub Zbořil se dočkal vítězné premiéry v reprezentaci, navíc v rodném Brně a v hale Komety, kde vyrůstal. „Moc si vážím toho, že jsem ještě dostal první střídání. Tréma ze mě opadla snáz, hned jsem se dostal do tempa. Jak jsme stáli na modré při hymně, promítl jsem si všechno, od prvních kroků. Šla mi husina od krku až ke kotníkům. Úžasné pocity,“ přiznal 26letý obránce Bostonu.
Poslední zápas jste hrál 9. dubna, navíc už jste zvyklý na menší kluziště. Jak jste se po delší době cítil?
„Herně v klidu. Docela mi vyhovuje, že když se dostanu na puky, mám trochu víc času. V tom je to lepší. Někdy jsem v hlavě trochu plaval, když oni zakládali útok ve středním pásmu, úplně jsem nevěděl, jestli někde nestojím špatně. Ale jinak si myslím, že dobrý. Ale bylo toho na mě dost, celá tahle sezona byla mentálně těžká. Když mi zavolali z reprezentace, jestli bych přijel, vůbec jsem neváhal a hrozně jsem se tady na to těšil.“
Přijel jste s tím, že se pokusíte zabojovat o místo. Byl jste spokojený s tím, co jste předvedl?
„Myslím, že jo. Určitě můžu udělat ještě něco lepšího. To víte, nějaký bodíček by taky pomohl.“
Trenér Jalonen si postěžoval, že český tým měl dost vyloučení. Váš trest ze druhé třetiny za strčení do švédského hráče před brankou byla ale docela přísný, co říkáte?
„Myslel jsem, že šel do gólmana, tak jsem ho žďuchnul. Snažil jsem se ještě tedy usmlouvat rozhodčího, že aspoň oba dva, když tam zajel do brankáře. Ale nepřikývnul.“
Jak se premiéra v národním týmu, ještě k tomu doma, dá srovnat třeba s prvním startem v NHL?
„Moc se to srovnat nedá, protože můj první start v NHL nedopadl úplně nejlíp. To jsem se tenkrát fakt vystrašil. Přišlo to zrovna v době, kdy se mi moc nedařilo a najednou mi řekli: ‚Hele, jedeš, budeš mít první zápas.‘ Tam tréma byla neskutečná, úplně jsem ještě nevěděl, jak s tímhle vším mám pracovat. Takže tenhle zápas jsem si určitě užil víc.“
Kdysi jste řekl, že váš otec obětoval stavební firmu, abyste mohli s bráchou hrát hokej. Je to teď něco jako odměna, že se to takhle seběhlo a vy jste debutoval doma v Brně?
„To obětování firmy bylo myšleno trošku s nadsázkou. Ale táta nám s bráchou věnoval hrozně moc času, začal tehdy trénovat náš tým. Pak jsme prožili úžasná léta, kdy jsme od páté třídy do mladšího dorostu vyhráli pět let v řadě. Tohle všechno nám on obětoval. Byl s námi všude, vozil nás v létě na tréninkové kempy, jezdil s námi na turnaje. Jsem hrozně rád a šťastný, že mě mohl vidět v repre, navíc tady u nás v Brně.“
Co atmosféra? Baterky a světla v hledišti…
„To bylo super. Hrozně se mi líbilo, jak vyvolávali začátní, začínající... zahajovací sestavu... čeština těžká (směje se). Když jsem slyšel, jak všichni diváci řvou ta jména, bylo to super. A s těmi baterkami to byl také dobrý nápad. Člověk se na chvilku zastavil, myslím, že to pomůže hráči, když se podívá kolem sebe a vnímá tu atmosféru trošku víc a pak do toho jde zase znovu s čistou hlavou.“
Je tak důležité být při premiéře na ledě jít na první střídání, než sledovat hru ze střídačky?
„Takhle to je právě super, když má člověk premiéru, je to velký první, velký zápas a nedostane vůbec prostor nad něčím přemýšlet, nedívat se vůbec, jak ten druhý tým bude hrát nebo něco podobného. Hned pak můžete začít předvádět svou hru, co já chci prosadit. Nemám čas se dívat nalevo napravo, spadne z vás to napětí. A určitě potěší, když je ta premiéra vítězná.“
Váš bratr hraje za Kometu, sledoval jste, jak si vede?
„No jasně. Zaplatit jsem si VPN, stáhnul jsem si ho, abych se mohl dívat. Takže když je možnost, tak si to zapnu. Líbí se mi, jak hraje. Když vyrůstal, byl hrozný sajrajt, tlačil se do brány, tak jen říkáme s tátou, že by tohle mohl dělat víc. Ale jinak, systémově, si myslím, že centr je výbornej.“
Zprávy ze dne 7. května 2023
Kouč Kari Jalonen ještě krátce po utkání se Švýcarskem (2:3): „Dnes nám chyběla trošku energie, kterou jsme měli proti Finsku. Ale jsme spokojení s tím, že jsme dali všem hráčům šanci. Hodně hráčů jsme vyměnili. A jsem spokojený s tím, jak hráli ti, co byli v sestavě.“
Ještě slova Michala Kempného po utkání už směrem k MS: „Musíme tahat za jeden provaz. Podporovat jeden druhého. Můžu dát za tyhle kluky ruce do ohně. Vím, že parta je skvělá. Právě to, jak funguje tým, je to nejdůležitější.“
„Tisková konference by měla začít v 19.30, ale je možné, že se začátek trošku opozdí. Kouč a GM Havlát by měli oznámit 3 gólmany, 8 beků, 14 útočníků. Ale není vyloučené, že třeba kvůli zranění Jiříčka vezmou víc beků... S tím, že se na místě ukáže, jak na tom bude,“ míní redaktor deníku Sport Zdeněk Janda.
Obránce Michal Kempný, jenž by měl mít nominaci jistou, po utkání mluvil o tom, že se tvoří výborná parta. Právě týmový duch by měl být hlavní českou zbraní. Kempný se zároveň krátce vyjádřil k Jiříčkovi. Mrzí ho, že 19letého beka trápí zdravotní problémy. „Teď se to na něj nějak sesypalo,“ řekl. Dneska spolu měli hrát spolu v obraně, ale stihli jenom pár střídání.
Kouč Kari Jalonen po utkání se Švýcarskem přiznal, že obránce David Jiříček má problémy s kotníkem. Naznačil, že to nevypadá úplně dobře.... Potom odešel s tím, že začíná důležitá porada realizačního týmu.
Kteří čeští hokejisté si řekli o nominaci na mistrovství světa a komu naopak skončí sezona? Jasno bude zhruba v 19:30. Každopádně redaktor deníku Sport Zdeněk Janda má tip na několik jmen.
Na tiskové konferenci, která začne v 19.30, oznámí Kari Jalonen finální podobu české nominace pro šampionát. Kdo se nakonec dostane do výběru národního týmu, sledujte ZDE>>>
