Ze zlaté generace patřil mezi první, kdo se postavil na střídačku a zapojil se do práce. Jiří Šlégr působí ve vedení litvínovského klubu, má zkušenosti i z vrcholné politiky. S Martinem Ručinským vyrůstal, zná ho jako málokdo. „Nikdy bych mu neradil, ať do toho nejde,“ připustil legendární obránce na dotaz, jak by se mu elegán na bruslích zamlouval v roli manažera.
Jak se vám pozdává myšlenka, že by Martin Ručinský a taky Václav Prospal měli při Světovém poháru působit u české reprezentace?
„Kdyby se to mělo stát, tak jako hráči, kteří za sebou mají spoustu let zkušeností se špičkovým hokejem po celém světě a v národním mužstvu, určitě budou přínosem. Na druhou stranu lezou do něčeho, co je pro ně úplně nové. Musí se co nejrychleji rozkoukat a hned začít makat. Jedna věc je hrát a jiná dělat organizační věci z pohledu manažera, jestli by tedy měl Růča být manažerem. V životě to nedělal, ale určitě k sobě dostane lidi, kteří mu pomůžou. Ve světě má jméno a Světový pohár se hraje v Kanadě, kde má spoustu kontaktů, známých.“

A Václav Prospal jako asistent trenéra?
„Začal trénovat děti a baví ho to, což je pozitivní. Zase je to okamžitý skok k dospělému hokeji a hned do nejvyšších pater. Tenhle kluk se s tím však dokáže okamžitě srovnat a zvládnout to. Takže taky dobrá volba, i když čas samozřejmě ukáže víc.“
Může být jejich výhodou i to, že od hráčů nemají takový věkový odstup, zatímco pro vás byl třeba Ivan Hlinka svého času někdo jako otec?
„To je dobře, můžou se hráčům dostat víc pod kůži, pořád je můžou brát jako jedny z nich. Třeba se nebude stávat to, že někdo bude odmítat reprezentaci, což se v posledních letech stávalo dost často. Ivan Hlinka měl charisma, byl osobnost. Všichni tihle kluci jsou pořád na začátku, ať je to trenér Jandač nebo Martin a Venca Prospal. Ale i Ivan jednou začínal a člověk si to musí vybudovat.“
Jak si dovedete představit Martina Ručinského coby bafuňáře?
(usměje se) „Tak to nevím... Zažil jsem ho jen jako hráče. Z vlastní zkušenosti vím, že není jednoduché slézt z bruslí a jít dělat něco úplně jiného.“
Pochopil byste, kdyby nad nabídkou nějaký čas váhal?
„To bych se mu nedivil. On opravdu neví, co od toho má očekávat. Kdyby to bylo na úrovni klubu, tak se začne učit a pomalu se vypracuje. Na té nejvyšší úrovni to je jiné, skočíte rovnou do toho. Musí se napřed informovat, co to obnáší, co by měla být náplň jeho práce, koho dostane k ruce.“
Vás se nevyptával, když ho oslovili, neprobírali jste to spolu?
„Bavíme se o spoustě věcí. Ale já bych mu asi nikdy neradil, aby do toho nešel. Musíme to vnímat z pohledu českého hokeje. Pokud lidé, kteří něco dokázali, můžou být jakkoli pracovně zainteresovaní na svazu, u národního mužstva nebo jinde v českém hokeji, vždycky to podpořím.“
I to, že Prospal nebude vychovávat jen americké děti, ale pomůže taky trochu tady, že?
„To je taky dobře. A další je třeba Jirka Fischer. Byl velice dobrý krok ho sem přivést, udělal pár seminářů, které měly hlavu a patu. V zámoří posbíral zkušenosti a může je přenést sem.“