Muž z oceli Voženílek. Po zápasech do nemocnice, vadí mu kašovitá strava
Když po operaci zlomené čelisti oznámil trenérům, že hodlá nastoupit, napřed docela koukali. Ale nebyl to vtip. Úraz utrpěl na Apríla. Zákrok podstoupil 4. dubna, za další tři dny Daniel Voženílek už zase hrál. „Je to těžké, ale hlavně proto, že jsem za ten týden hodně shodil,“ líčil 26letý útočník Motoru po čtvrtém semifinále play off extraligy se Spartou (3:1). Už v tom předchozím, hned po návratu však skóroval, v pátek znovu. Do střel a soubojů se vrhal, jako by se venku neženili všichni čerti.
Hráči v play off nastupují s kdejakými šrámy, se kterými by jim během základní části nedovolili ani navléknout tkaničky do bruslí. Vítkovický bek Roman Polák končil čtvrtfinále se zlomenu nohou, českobudějovický drsoň Daniel Voženílek je další tough guy. Hraje s prasklou čelistí, zranil se den před prvním semifinále při tréninku po zásahu pukem do obličeje.
Do tváře mu vsadili titanovou destičku, jinak je ale z oceli. Chtěl hrát. Druhé ani sebe vůbec nešetří. Každý jeho pobyt na ledě je znát, v play off nesmírně platný hráč. Sluší se smeknout za to, co na ledě odevzdává po všem, co ho potkalo. Když si Voženílka po čtvrtém duelu žádali novináři na rozhovor, zprvu jim bylo sděleno, že není jisté, zda promluví, protože se zpevněnou čelistí nemůže pořádně artikulovat. Přišel. Slova ještě trochu cedil skrz zuby. Trochu překvapil i tím, že víc než rozbitý obličej mu vadí jiný problém.
„Za ten týden, co můžu jíst jen kašovitou stravu, jsem hodně kil shodil, hraje se hodně těžko. Čelist drží gumičky, po zápase mi je tam doktor dává zpátky. Můžu aspoň mluvit, ale nejhorší je ta strava,“ líčil. Kvůli ochraně musel nasadit obličejový kryt. Hůř se pod ním dýchá, může se mlžit. Ani tohle však Voženílka tolik netrápí. „Nevím, jak dech, ale nejhorší jsou pro mě právě nohy. Jen z pití do sebe nedostanu tolik živin. Je to fakt náročné,“ pokračoval.
| základní část | ||
| Motor | 43 zápasů | 8 bodů (2+6) |
| Sparta | 8 zápasů | 3 body (1+2) |
| play off | ||
| Motor | 7 zápasů | 6 bodů (4+2) |
Do sestavy chtěl zařadit na vlastní přání. Sledování zápasů z televize v nemocnici mu působilo větší muka a nervy, než být na střídačce a v kabině s ostatními. Přemlouval lékaře, ať ho pustí, aby to mohl zkusit. „Moc se jim to nelíbilo, ale říkali, že mi nic zakazovat nemůžou, že je to na moji zodpovědnost. Jestli se cítím a není žádný problém, tak ano. V rámci možností to šlo. Pořád to konzultujeme, po zápase jezdím do nemocnice, kde se na to podívají. Čelist ještě moc nesedí, musíme ji pokaždé stáhnout. Ale hrát můžu, takže je to dobré. Uvidíme, jak to půjde dál,“ řekl.
Jakmile Voženílek sdělil trenérům, že chce nastoupit, napřed mysleli, jestli se nepomátl. Motor přitom nemá širokou soupisku, v play off je každá ruka a noha dobrá. Jenže on nepřišel jen doplnit prořídlé stavy. Je neskutečné, že vůbec hraje. Navíc si počíná stejně, jako kdyby žádné potíže neměl. Navrátilci jako on nebo taky Jindřich Abdul jihočeskému týmu pomohli góly a během série mu dodali novou šťávu.
Pardubický rodák a odchovanec byl dosud vnímán převážně jako bijec. Přitom od mládí vynikal, pravidelně nastupoval s hráči staršími o dva roky. Svou postavou mezi ně snadno zapadl. V 17 letech debutoval v extralize, chválili ho, že umí přitvrdit. Ale v pozici defenzivního útočníka hlavně vyhazoval puky po prknech, taky hůř bruslil. Tohle, stejně jako rychlý nástup Voženílkovi paradoxně uškodilo.
Hokejový osud se s ním taky nemazlil. Když v Pardubicích končil, vyprovázeli ho se slovy, že má kondici jak průměrný číšník. Nicméně pracoval na sobě, dost věcí se naučil a zdokonalil, hodně mu dal pobyt ve Finsku. Ale Voženílek není jen tvrďák a bojovník. Před dvěma lety skončil coby kapitán Litoměřic druhý v bodování Chance ligy.
V letošním play off se opět připomněl. Zatímco v základní části posbíral v 51 utkáních 11 bodů, po sedmi zápasech vyřazovacích bojů má bilanci 4+2. Ve třetím semifinále, svém prvním zápase po návratu, dal gól za přispění bruslí sparťana Adama Poláška po výpadu zpoza branky. V pátek otevřel skóre čtvrtého duelu.
„Začal jsem dobře už play off proti Pardubicím. Tím víc mě pak štvalo to zranění. Potom jsem se vrátil a o to je sladší, že to tam padá a že jsme čtvrtý duel vyhráli a prodloužili sérii. To je nejvíc. Z obou stran to byl zodpovědný výkon. Pro fanoušky to asi není nějaký super atraktivní hokej. Back to back zápas, nikdo nechce udělat chybu. Nedá se říct, že jsme byli šťastnější, ale dali jsme víc gólů,“ vyprávěl Voženílek.
Zároveň je dál platný fyzickou hrou, tvrdostí, obětavostí. V klíčovém momentu před brankářem Dominikem Hrachovinou skáče do střel. Ani ho nenapadne, že by se měl šetřit. Hlavní je zvládnout těžkou situaci a ubránit se. „Mám v čelisti titanovou destičku a ještě plexi. Možná je to bezpečnější než bez něj,“ prohodil po pátečním duelu.
Během sezony Voženílek hostoval měsíc ve Spartě. Pražský klub v té době chtěl oživit mužstvo, nabídl za něj Zdeňka Doležala. Ten předtím prožil dobrou sezonu právě v Českých Budějovicích, byl jejich nejlepším střelcem i lídrem bodování. Voženílek si v pražském týmu nevedl zle, ale ocelový muž dál nepodepsal. Asi i proto, že už měl jiný plán. Po měsíci se vrátil na jih. Ve Spartě teď možná litují.
Jaroslav Modrý, kouč Motoru „Začal jsem hrát hokej proto, že nám říkali, že hokejisti jsou chlapi. Ale on to posunul ještě dál. Ukázka jeho charakteru. Klobouk dolů, jak se vrátil a co ještě dokáže přinést týmu, to je něco neuvěřitelného. O takových příbězích by se mělo psát, ne o tom, co se stalo Milanu Gulašovi (vyloučení ve třetím zápase série se Spartou).“ |
Lukáš Pech, útočník Motoru „Klobouk dolů před ním. Tři dny po operaci a šel do toho, přestože věděl, že to s sebou nese riziko. Dal důležité dva góly. Tam vidíte charakter toho kluka.“ |
Patrik Martinec, asistent kouče Motoru „Je to hrdina. Čtvrtého dubna byl na operaci, sedmého hrál. Když poprvé řekl, že chce nastoupit, mysleli jsme, jestli se nezbláznil. Ale vede si výborně, hraje, jako kdyby žádné zranění neměl. Jeho návrat nám hodně pomohl. Co předvádí, je neskutečné. Je to i odměna za to, co obětuje. Hraje úplně stejně, jako kdyby žádné zranění neměl.“ |
