Tým nemá účinný systém, ve hře národního týmu vládne chaos. Pokud to hokejisté nevezmou do svých rukou jako před osmi lety v Turíně, olympiáda v Soči dopadne fiaskem. Obránce Jan Hejda v rozhovoru pro Sport kouče Aloise Hadamczika nešetřil. „Věci z kabiny se nemají vytahovat na veřejnost,“ soudí o jeho ostrém vystoupení generální manažer týmu Slavomír Lener.
PRAHA - Příprava na zápasy je vysoce profesionální, záleží na tom, jak si to kdo přebere. A pokud něco nechápe, může se zeptat. Tak reaguje druhá strana na Hejdovu kritiku. Slavomír Lener v minulosti národní tým vedl jako kouč, z pozice manažera má teď taky možnost zblízka sledovat přípravu mužstva. Za trenéra se postavil.
Z Hejdovy naštvanosti vyplývá, že ji v sobě dusil a není sám. Z čeho myslíte, že to vychází?
„Vůbec nevím. Ale v kabině se řekne spousta věcí, které mají zůstat a vyřešit se tam. Tým by měl navenek znít jako jeden hlas. Hokej vždycky šlechtilo, že si to ti kluci nechali pro sebe, ať pozitivní, nebo negativní věci.“
Zrovna současný trenér tohle pravidlo občas taky nectil...
„Nejsem zastánce toho, aby se tyhle věci ventilovaly mimo. Ale vím, že novináře to samozřejmě zajímá, média se snaží dostat čím dál blíž, protože lidi o to stojí. Ta intimita kabiny je pořád vzácnější. Ovšem kabina je svatá a taky si chce ponechat něco jen pro sebe.“
Když tedy přejdeme k tolik kritizované přípravě, tam shledáváte vše v pořádku?
„Měl jsem možnost sledovat, co se v kabině říká před zápasy, mezi třetinami. To jsou velmi profesionálně připravené přípravy, podložené sestřihy, na nichž je jasně ukázáno, co má mužstvo hrát. Jak zakládat útok, přecházet střední pásmo, jak forčekovat. Záleží, jak si kdo ty informace zpracuje a jak to na ledě dokáže realizovat.“
Bylo to tak vždycky?
„Ty přípravy jsou vedeny ve stejném duchu od mistrovství světa v Bratislavě 2011, kde jsme byli v tomhle složení poprvé. Mění se podle soupeřů a bývají hodně kritické. Lojza si dost bere hráče individuálně, obránce zvlášť, útočníky taky. Využívá video i během přestávek, pokud se nějaké situace opakují, zve si hráče a poukazuje na chyby i pozitivní věci. Když to někomu není úplně jasné, může se kdykoli zeptat. Ani přípravu na olympiádu nechtěli trenéři podcenit, už na červencovém srazu v Kravařích se všechno rozebíralo, aby to měli hráči trošku v hlavě.“
Ale mluví se o tom, že Hadamczikův systém je přežitý, český tým nemá čím překvapit...
„Taktika se dělá především pro vlastní mužstvo a podle soupeře. Každý se může připravit, jak to ti Češi budou hrát, to samé víme my o Švédech. Vždycky čekáte, s čím soupeř přijde. Před prvním zápasem ho ještě nemůžete tolik přečíst, ale čerpáte z předchozích utkání, znáte trenéra. Jako my Pära Martse. Takže odhadujeme, co asi budou hrát. O přestávce nebo i v průběhu třetiny je prostor ten systém upravit. Ovšem i soupeř si stejně rozpitvá nás.“
Zasahujete do toho taky?
„Mám možnost vidět hru shora. Někdy zajdu do kabiny a řeknu svůj názor. Trenéra je důležité upozornit na jednu, dvě křiklavé věci. Vidíte jasnou tendenci, že nám třeba chodí do pásma přes levou stranu. Trenér to ví, ale pro něj je dobré, když se sejdou třeba tři názory. Nikdy to nefunguje tak, aby Josef Paleček (asistent) něco řekl a trenér to okamžitě změnil. Ale vyslechne si druhé, v něčem se utvrdí a snáz se rozhoduje. Jakmile je o něčem stoprocentně přesvědčený, tak ho nikdo nezlomí, a ani nechce. Musí mít pocit, že to drží ve svých rukách, jde cestou, které věří.“
I když je třeba nesprávná? Neprosazuje si Hadamczik stejně svou?
„Neřekl bych. Ale když je vhodná doba a mám třeba shodný názor jako asistenti, tak je podpořím a Lojza to třeba změní taky. Málokdy se však stane, aby něco neviděl nebo byl zásadně proti.“
Není lepší ponechat hráčům větší volnost? Zvlášť když se sejde zkušený tým jako v Soči?
„V tomhle je každý trenér jiný. V českém hokeji ale vždycky platilo, že defenziva byla jasně daná. Tam musí být pořádek. Ale čím blíž k soupeřově brance, tím víc je prostoru na improvizaci. Trenér ukáže základní vzorec pro přesilovku, pokud jde o hru kolem branky, tam se hodně naslouchá hráčům. Co jim vyhovuje, jak to kde hrají. Necháte je, aby do toho vložili svoji invenci, protože mužstvu to jen prospěje. Aby se cítili dobře, taky je těžko můžete předělávat.“
