20. srpna 2007 • 00:00

Chtěli jsme si svatbu užít

Autor:



Útočník Patrik Eliáš se na Maledivách tajně oženil se svojí přítelkyní Petrou Volákovou KARLOVY VARY - Bílý písek, azurové moře a palmy. Právě takové pohádkové prostředí si vybrali Patrik Eliáš a Petra Voláková ke svatbě. Své ano, tedy v anglické verzi, si řekli před necelým měsícem během pobytu na Maledivách, ostrovech v Indickém oceánu. "Chtěli jsme si užít svatbu jen my dva," říká kapitán New Jersey. Až na rodiče a několik kamarádů o jejich svatební akci nikdo neměl sebemenší tušení. Eliáš své velké tajemství oficiálně prozradil až v sobotu během vyhlášení ankety Zlatá hokejka. "Je to koumák," ocenil povedený kousek i Jaromír Jágr. * Patriku, takový kompliment přímo od Jágra vás jistě musí těšit, ne? "Ale mně to nepřipadalo tak těžké. Prostě jsme to nikde nevykládali." (Petra Voláková doplňuje) "A nikdo po tom ani nepátral." * Skutečně bylo tak snadné udržet to v tajnosti? V: "Pojali jsme to spontánně, odjeli jsme na dovolenou a vzali se. (Patrik se přidává) "Začali jsme se bavit o našich plánech do budoucna a vyšlo to opravdu spontánně. Najednou jsme došli k názoru, že je to ten správný čas." * Kdy vás to skutečně napadlo, že si řeknete své ano? V: "Víš, kdy nás to napadlo? (podívá se na Patrika) Když jsme byli poprvé na dovolené na Bahamách. S Patrikem jsme leželi na pláži a najednou šel Alessandro Del Piero se svou snoubenkou za ruku.... (Eliáš skočí do řeči) "Ale mně to bylo jedno, co dělali. Mě jen zaujalo, že je tam Alessandro Del Piero, tedy jako fotbalového fanouška." V: "Ne, ne, Parťas jako stará drbna, stará Kelišová, tam hned šmíroval. Oni přišli na pláž a jen sami dva se tam vzali. My jsme na to koukali a říkali si, že tohle je bomba. Bez toho kompletního stresu, bez těch všech starostí, bez všeho plánování, že právě takhle by se nám to líbilo. Tak jsme to po čase zrealizovali." * A prozradíte přesné datum svatby? Společně: "28. července!" (A Petra pokračuje) "Původně to mělo být šestadvacátého, kvůli Patrikově číslu na dresu, ale pak jsme si řekli, že by to nemělo tu spontánnost." E: "Pak jsme chtěli 27. 7. 07, ale někdo nám řekl, že dva a sedm dává devět a že je to špatné číslo, tak jsme to udělali osmadvacátého. Takže jsme to vlastně neměli vůbec naplánované." (lehce ironicky) * Svatba je vždy velkou rodinnou událostí. Jak tedy zareagovali rodiče, když se dozvěděli, že o to přijdou? E: "Rodiče to vědí, nedozvěděli se to teď z televize. My jsme jim to trošku nadhodili při Petřině promoci. Je to tak? (podívá se na Petru) V: "Říkali jsme si, že pro rodiče je to důležité, na nich nám záleží. Když jsme tedy po mojí promoci seděli na obědě, Patrik jenom jakoby nadhodil, co by na to říkali. Pak jsme si o tom povídali a oni to uznali, a řekli: "hele máte ve finále pravdu. Byl by to jen váš den a nebyla by to oslava pro davy lidí se všemi různými tradicemi. Nakonec se to našim líbilo." E: "Nebylo to ale tak jednoduché. Z každý rodiny byl jeden, kterému to bylo líto. U mě táta, u Petry máma. Ti pak drželi při sobě." V: "Ale teď už jsou zajedno. Jak viděli fotky, hned říkali, že jsme udělali dobře. Když se chystá svatba, jsou jen dvě cesty. Buď dělat obrovskou mega oslavu, nebo to udělat jako den, který patří jen těm dvěma." * A cítíte teď jako novomanželé, že se něco změnilo? V: "Já jsem nějaká starší." E: "Já jsem za ty poslední dva tři týdny taky vyzrál." (oba se smějí) V: "Ne. (na chvíli zvážní) Asi tím, že jsme nezažili ten stres kolem a že jsme opravdu ten den seděli a jen tak v pohodě uvažovali, jestli to uděláme dneska nebo zítra, tak jsme si to užili. Šli jsme se prostě koupat a pak jsme si řekli, dneska je fajn, dneska je hezky, tak se vezmeme. Opravdu jsme to nehrotili." E: "Neměli jsme ani daný den. (přikyvuje) Přijeli jsme tam a jenom čekali, až se objeví chvíle, která se nám bude líbit." * Takže abych to shrnul, jednou ráno jste vstali a řekli si, že se vezmete? E: "My jsme se samozřejmě domlouvali a zjišťovali, jak to tam na Maledivách chodí a jestli by nám vůbec nějaký obřad udělali. Konkrétní datum ale nebylo dané. Jo a k tomu, co se změnilo. Hodně se lidem z mý strany ulevilo, že jsem se k tomu rozhoupal. Byli potěšení." V: "Jako že já jsem divná? (ptá se Petra udiveně) E: "Ne, právě že naopak. Ulevilo se jim, že jsem si tě konečně vzal." * Neměli jste potíže sehnat na obřad takhle narychlo kněze? V: "Já mám pocit, že nás oddala nějaká Australanka." (Patrik skočí do řeči): "Byla z Nového Zélandu, holka. Stoprocentně! A říkala, že dělala nějaký sport. Vodní lyžování nebo co to bylo. Byla hrozně udělaná." * Při podobných obřadech snoubenci obvykle odříkávají romantické texty. Platilo to i ve vašem případě? E: "Ne, ta Novozélanďanka nám říkala vlastně stejné věci, jaké povídají oddávající u nás. V bohatství i v chudobě a takové věci. A přiznám se, že jsem se rozesmál." * Zvládl jste vůbec říci "ano"? E: "Samozřejmě. (významně) Tedy v angličtině, což je I do." * Nenapadlo, že se pokusíte o malý žertík a řeknete ne? "Chvíli jsem to natahoval." (směje se) * Co se podávalo jako svatební menu? V: "To bylo zajímavé. My jsme jim řekli, že se u nás tradičně jí polévka s játrovými knedlíčky, čemuž oni vůbec nerozuměli, o co jde. Ale udělali nám překvapení. Protože se tam podává indická kuchyně, tak připravili polévku.... (Patrik skočí do řeči) "Která pálila jako čert." V: "Ano, pálila pořádně. Byla tam spousta šafránu, vonělo to a hlavně chutnalo úplně jinak. Ale večeřeli jsme sami na pláži, takže i ta polévka byla nakonec dobrá." * A po polévce následovalo...? V: "My jsme to snědli a šli se koukat na detektivku, takže si to nepamatuju." (žertuje) E: "Ne, ptá se, co jsme měli za další jídlo." V: "Ale já přece vím." (směje se) E: "Takže co jsme měli. Myslím, že humra. Já jsem byl ale tak unešený, že ani pořádně nevím. Fakt. Ale dezert byl výborný, citronový. A udělali nám ještě další překvapení. Po focení jsme šli zpátky do chaty, kde jsme bydleli, a najednou se ozvala hrozná rána. Když jsem se připravoval, že se nechám vyfotit, jak přenáším Péťu přes práh, oni tam rozbili talíř. Představte si, našli si na internetu, co se u nás při svatbě dělá." * Když byli tak dobře připravení, nepokusili se unést nevěstu? V: "Já jsem byla sama unešená." E: "A já jsem hned usnul. Pustili jsme si film, koukali na kreslenou pohádku Zvědavý George, a konec." (Petra dodává) "My jsme nehrotili ani tyhle věci." (směje se) * Během léta jste se bleskově zasnoubili a hned i vzali. Co chcete ještě společně stihnout, než Patrik odjede do zámoří? V: "Žádný takový další rychlý plány nemáme." (směje se) E: "Zase tak rychlej nejsem." V: "Asi bychom měli říci, že se nám to podařilo utajit i díky tomu, že ten obřad nebyl podle našich zákonů. Na Maledivách není naše ambasáda, takže by to ani nešlo takhle zařídit. Udělali jsme si krásný obřad pro nás, ale vše musíme samozřejmě ještě legalizovat v Čechách. Ovšem chceme to už pojmout vesměs v džínách. Až budou mít na úřadu volno, tak počkáme a někde to podepíšeme." * U Patrika se nic nemění, ale jak jste na tom s příjmením vy, Petro? V: "Teď v pátek mě všichni na Moravě vítali, že jsem konečně Eliášová. Z ryze praktických důvodů a taky kvůli tomu, že taťka nemá syna a chtěl, aby byl ještě nějaký Volák nebo Voláková, tak Patrikovo jméno dám doprostřed a nebude tam ta přesmyčka. Budu tedy asi Petra Eliáš-Voláková. Do Ameriky to bude praktičtější a tady mi snad budou fungovat platební karty, když na nich mám jméno Voláková." * Domluvili jste se předběžně i na jménu pro vaše budoucí potomky? V: "To bude Eliáš nebo Eliášová. Viď? (otočí se na Patrika) E: "Co? Jo, jo." (směje se)

Témata: 


Články odjinud


Články odjinud