Třicetiletá Vítková startovala na světovém šampionátu v Östersundu poprvé v roce 2008. V roli českého talentu, už jako juniorská mistryně světa, dostala v devatenácti letech šanci. "Je to návrat po... moc letech," smála se Vítková.
"Poprvé v kariéře jsem rozjížděla štafetu," řekla a měla na mysli smíšenou štafetu, v které se Zdeňkou Vejnarovou, Ondřejem Moravcem a Jaroslavem Soukupem skončili dvanáctí. "Ráda na šampionát vzpomínám. Byla jsem tam ještě jako juniorka a zajela jsem si pěkný výsledek," připomněla 14. místo ve vytrvalostním závodu.
V Östersundu od té doby závodila vždy na začátcích sezon ještě v sedmi dílech Světového poháru. Podílela se tam například na výhře smíšené štafety v roce 2013 a o rok později dojela ve sprintu stříbrná, takže podmínky dobře zná. "Střelnice dokáže být hodně zrádná. Ač je tam relativně jednoduchý příjezd, tak tam většinou dost fouká, ale uvidíme, jaké bude v březnu počasí," uvedla.
Bronzová olympijská medailistka ze sprintu z loňských her v Pchjongčchangu nemíří na šampionát v nejlepším rozpoložení. V této zimě se běžecky trápila a před startem měla jen jedno přání. "Aby mě to v závodu tak strašně nebolelo a netrápila jsem se. Pak z toho vzejde třeba nějaký výsledek. Nevím. Neřeším to," řekla.
Přiznala, že v běhu prožívá nejhorší pocity v kariéře. "Řekla bych, že tohle je nejbolavější sezona, co kdy byla. Ač by tělo chtělo, tak to nejde a nevím úplně proč," pokrčila rameny. Alespoň na střelnici většinou moc nechybuje.
Většinou se ve výsledcích pohybovala na místech, na která nebyla v poslední době zvyklá. V Oberhofu dojela ve sprintu 63., v mrazivém kanadském Canmore byla ve vytrvalostním závodě až 72. a trenéři na ni dokonce volali, ať odstoupí, ale ona dojela. "Ale já jsem jela v takovém tunelu, že jsem to ani neslyšela."
Náladu si vylepšila v posledních závodech před MS v americkém Soldier Hollow. Ve sprintu skončila 19. a ve stíhačce se poprvé v sezoně dostala do desítky (9.). "Jo, tohle jsem potřebovala," řekla Vítková, ale sama nevěděla, co se změnilo. "Pořád jsem věřila, že se to musí zlomit. Dělám všechno, aby sezona byla dobrá."
Zatímco před jedenácti lety patřila k vycházejícím nadějím, letos bude na šampionátu nejstarší českou ženou. Teoreticky tak i vzhledem k vývoji sezony může jít o její devátý a poslední šampionát. "Těžko říct. Nedělám zatím žádné závěry," dodala.
