Sparta najala na místo hlavního trenéra Uweho Kruppa. Před pár týdny fantasmagorie, dneska fakt. Hodně lidí jistě nebude souhlasit, včetně zarytých sparťanů. Tuhle skutečnost budou skousávat stejně těžko, jako celkem nedávno stěhování z holešovické haly do O2 areny ve Vysočanech. Možná to budou považovat za zaprodanost. Nebo dokonce vlastizradu. Jenže zcela bez nadsázky, tohle je nejlepší tah, jaký Petr Bříza za dvanáct let šéfování pražskému klubu předvedl.
Proč nám má kázat zrovna Němec? Copak nemáme dost vlastních lidí? Odpověď zní: nemáme. Bez ohledu na to, kam spěje německý hokej a kam český, a na skvostnou historii Uweho Kruppa. Není moc kde brát, taky Spartou docela dost trenérů v posledních letech už prošlo. Vždyť jen od posledního titulu v roce 2007 se jich na pozici hlavního kouče vystřídal tucet.
Tímhle radikálním krokem Sparta každopádně nabírá úplně jiný směr. Nehodlá dál přešlapovat na místě. Chce opravdovou změnu, vymanit se ze zahleděnosti sama do sebe. Český hokej ztrácí pozice, kam se podívá.
Andrea Stramaccioni za pár měsíců rozhasil fotbalovou Spartu tak, že si bude lízat rány ještě dlouho. I na to budou v návalu vlastenčení poukazovat odpůrci německého řešení. Ale jako ve fotbale to nedopadne. Krupp je na evropské poměry skutečná supertřída. Stramaccioni? Ani náhodou. Krupp je spíš hokejový Jürgen Klopp.
Má za sebou sedmnáct sezon v NHL jako hráč, trenérské úspěchy na klubové úrovni, restart německé reprezentace, kde z nevýrazného eintopfu připravil chutný pokrm, dostal mužstvo do elitní skupiny mistrovství světa a v roce 2010 do semifinále. Netáhne za sebou vůz plný nohsledů, nehodlá hned všechno překopávat. Navíc český, nebo chcete-li československý, hokej mu není cizí. V rodném Kolíně nad Rýnem jednu dobu hrál pod Jozefem Golonkou. České hokejisty a českou mentalitu poznal jako spolubojovníky, soupeře i svěřence.
Na druhou stranu má obrovskou přednost, že nepřichází v botách plných písku z českých báboviček. Je profesionál se vším všudy a hlavně není zatížený zdejšími vazbami a kamarádšofty. Nebude poslouchat našeptávače, kteří by mu chtěli radit, kdo by měl co hrát, aby vedle jedněch chodil po špičkách a po druhých dupal. Nehrozí, aby hokejisty rozlišoval podle věku, zásluh, natož jmenovek na zádech. Dvacítko, nechce se ti? Tak seď dál.
Je jasné, že ne každému se tohle bude líbit, ne všichni jsou na takovou změnu připravení a ne všichni si ji přejí. A budou to taky určitě dávat všemožně najevo. Při první příležitosti začnou Kruppa pucovat a mydlit mu schody. Bude možná potřebovat podporu klubu, jíž se jeho předchůdcům často nedostávalo. Když mu nevyjde začátek, ještě to neznamená, že v listopadu je po sezoně.
Pamatuju, jak takhle byl svého času po návratu z německého angažmá do Sparty na pokraji vyhazovu revoluční a dodnes oslavovaný trenér Pavel Wohl. Nakonec to s ní dotáhl do finále, pak vedl reprezentaci, než se ke škodě všech stáhl do ústraní. Celá generace hráčů se i kvůli němu rozhodla později trénovat, rádi na něj vzpomínají. Uwe Krupp je člověk podobného ražení. Může dokázat víc než vyléčit nemocemi stíhanou Spartu. Může rozjet všeobecný úklid.
Témata:
extraliga, blog, trenér, Del, Pavel Bárta, Německo, sport, sparta, hokej, Uwe Krupp, Hokej na Heureka.cz
Související články
