Chobotnice zasáhla Brno, sólové finesy ztratily smysl. Ale není konec
BLOG PAVLA BÁRTY | Matej Tomek mohl cítit sladké zadostiučinění, když v zápase s Kometou (5:1) po třetím inkasovaném gólu vystřídal Dominik Furch, po jehož příchodu se v Brně před časem stal nechtěným. Nejspíš to ale ani nevnímal. V play off se proměnil ve fantoma a litvínovský tým v chobotnici, která roztáhla chapadla a dosáhne jimi všude, kam potřebuje.
V prvním čtvrtfinále si jeho gólman připsal 39 zásahů, ve druhém měl jen za první třetinu patnáct. Ráz vtiskl druhému duelu zase hned na začátku, kdy vychytal upalujícího Fleka. Nedopustil, aby zápas nabral jiný vývoj. Působil opět velmi jistě, ale nejen to. Zároveň příkladně fungovala spolupráce s obranou. A pokud snad zavrzala, Tomek vystřihl i několik těžkých zákroků po sobě.
Borci z Komety se před něj zároveň těžko probíjeli, chyběl moment překvapení, rychlá jedovka jako ta, kterou Andrej Kudrna dával na 0:2. Sólové finesy Kristiána Pospíšila v play off ztratily smysl. Není pro ně prostor a o rozpoložení slovenského útočníka vypovídalo i vyloučení, kdy rozhodčím „zatleskal“ čepelí o led.
Krušnohorci dvakrát těžce zasáhli Brno, přemohli ho jeho zbraněmi. Trpělivě vyčkávali, chyby trestali s důsledností přepadového komanda. Kometa se trápila, hráčům těžkly nohy, s rostoucí frustrací působili až bezradně. Takových dvacet minut jako v prostřední části druhého dějství brněnské publikum dlouho nezažilo. Ve třetí třetině modrobílí přitvrdili, dali gól. I to byl vzkaz, že není konec a ještě se nezhasíná. Verva taky jela na první dva zápasy s tím, že aspoň jeden chce vyhrát.
