KOMENTÁŘ PAVLA HARTMANA | Vzkaz českých hokejových vůdců po výbuchu na olympiádě: „Zvykejme si, že už nejsme velmoc.“ Český fotbal ve stejném čase: jedno vítězství, jedna prohra při výkopu jarní části Konferenční ligy. Nižší liga se v evropských pohárech nehraje.
Prostě – buďme menší a menší až budeme nejmenší. Nikdo si nás už sice pak nevšimne, ale budeme mít klid na naši specifickou práci v našem specifickém prostředí. Ještě aby nám do českého klídku někdo házel vidle náročnosti a inovací odjinud. Nás nikdo nebude učit, jak to máme dělat. Berbrovská klika to řekla jasně: Přece nechceme, aby o výsledku zápasů rozhodovali hráči.
Je to k smíchu, nebo k pláči?
Pohrobci Josefa Švejka hlasují pro první variantu. Jenže také platí, že stokrát opakovaný vtip přestává být vtipem. A tuplem, když mocní, kteří rozhodují o budoucnosti, a nejen ve fotbale nebo v hokeji, dělají žertovné kroky, aniž by jim docvaklo, že jsou žertovné. Oni to myslí vážně!
Demonstrujme si to na čerstvých příkladech.
Kdo není slepý, vidí, že hokej, fotbal, ale i další sporty, se transformovaly do vyšší rychlosti a dynamiky. Ve zkratce – kdo chce prorazit, musí být schopen týmově koordinované bleskové kombinace na jeden dva doteky a raketového přepínání z útoku do obrany a naopak.
Jak na to zareagovali stavitelé české hokejové reprezentace před olympiádou?
Pochopitelně že složili tým ze zkušených hráčů s uvadající dynamikou a s DNA hračičků, co se rádi mazlí s pukem. Celkem logicky z toho byl průšvih už v úvodním vystoupení s Dánskem.
Reakce hlavního trenéra i generálního manažera: Musíme zjednodušit hru, rychleji střílet a víc se tlačit před bránu. Aha, takže to chce přes noc změnit návyky hráčů.
Výsledek?
Samozřejmě rána palicí od Švýcarů. Kdo je léta zvyklý si několikrát pohrát s pukem, než ho pustí dál, nebo nejet ve sprintu do útoku, respektive do obrany, ten to nepřestane dělat na přání trenéra poté, co se jednou vyspí.
Hodnocení generálního manažera a hlavního kouče: „Už nejsme velmoc. A taky puky se neodrážely, jak jsme si přáli.“
Jako fór to fakt nemá chybu.
Jejich nadřízení se dozajista taky zasmáli, jsou to veselé kopy. Na opakující se propadáky na velkých akcích našli lék v kanadském modelu. Všechno řídí a za všechno nese hlavní odpovědnost generální manažer. Jenže zapomněli, že to má smysl jedině, když je v roli GM fundovaný machr opřený o prokazatelné manažerské či trenérské úspěchy. Profese hráče je zcela jiná disciplína.
Ale v Česku máme, na rozdíl od Kanaďanů, specifický smysl pro humor.
Takže teď budou stejní vtipálci analyzovat neúspěch a hledat nové vrchní léčitele českého hokeje.
Pešán po návratu z Pekingu: Nechci utíkat, nechám si čas na analýzu
Video se připravuje ...
Přesný opak moderních trendů
Honem k fotbalu.
Nová svazová vláda slibovala – zatočíme s korupcí, se všemi jinými nešvary a nastolíme nový směr. Fajn, dnes máme už tři čtvrtě roku na Strahově reformní vládu a technický ředitel svazu nikde. Abyste věděli, technický ředitel je obvykle chlapík, který by měl určit, kam a jakým způsobem bude kráčet fotbal v dané zemi. Aby nemusel být menší z nejmenších.
Co klubová úroveň?
Elita vykročila do Konferenční ligy. Soupeřem byly celky, jejichž hra se míjí obloukem s moderními trendy. První tým toho využil a vyhrál venku. Sláva nazdar výletu!? Bacha na to, hra už není na prohnání Barcelony nebo Dortmundu. A doplňování kádru?
PRVNÍ DOJEM: Sparťanský kombinační zmar. Ani mládí proti Partizanu nezabralo
Video se připravuje ...
Znáte ten vtip: Klub si ověří, že top mezinárodní fotbal vyžaduje super atlety, kteří kmitají od první do poslední minuty, pokud možno sprintem, a navíc si rozumějí s míčem i vysokým presinkem. Ale pak sáhne po prototypu opaku. A do toho si pohrává s myšlenkou návratu hráče, kterého předtím musel přesměrovat jinam, neboť nekorespondoval s požadavky fotbalu potřebného pro Ligu mistrů.
No, on to vlastně vtip ani není.
Stále je však tenhle klub z hlediska fotbalového progresu v Česku daleko nejdál. A nejen kvůli tomu, že jeho největší rival si domácí prohrou založil na brzké jarní vyřazení i z nejslabší evropské pohárové soutěže. On totiž snídá, obědvá i večeří českou vtipnou kaši.
Vyhlašuje útoky na tituly, na Ligu mistrů, ale zároveň stahuje do stáje zkušené koně, které už mají své nejrychlejší dostihy za sebou. A těm mladým se v jejich přítomnosti utahují opratě.
Co na to hlavní kouč?
Mimo jiné skuhrá po propadácích nad absencí jednoho hráče, neboť ten je pro něj z pohledu ofenzivy klíčový.
Pardon, ví hlavní trenér, že se už pohybujeme v éře, v níž nerozhoduje o vítězích především kvalita jednotlivců nebo souboje jeden na jednoho, ale hlavně precizní týmová souhra?
Jak dopadl Juvetus Turín, když angažoval Cristiana Ronalda s cílem, aby klub vytáhl k triumfu v Lize mistrů? Nedosáhl na prvenství v Champions League a pak už ani ne na první místo v italské lize.
Nebo Barcelona s Messim? Ligu mistrů vyhrála jedině, když se génius podvolil za trenérů Guardioly a Luise Enriqueho týmovým pravidlům a nemohl se jen tak toulat po trávníku. Potom sám na Zlatých míčích a rekordních statistikách viděl, že to prospělo i jemu.
V tuzemsku to ovšem stále bereme za nejapný vtip. Je přece blbost super hvězdy svazovat týmovými principy, to by přišly o kreativitu! A že by měly i bránit? Dejte pokoj, nechte jim síly na střílení gólů.
Zkrátka - sportovní verzi pořadu Vtipnější vyhrává, si v Česku vzít nedáme. Ani tehdy, až se Jamajčani naučí bruslit a porazí Jágrovy následovníky v čele s nesmrtelnou osmašedesátkou v první lajně, protože ta bude bodovat ve vtipné české extralize určitě i po šedesátce.
Fenerbahce - Slavia 2:3. Skvělý Sor, Pražané mají na postup
Video se připravuje ...
Témata:
komentář, sport, Pavel Hartman, Filip Pešán, SK Slavia Praha, AC Sparta Praha, Konferenční liga, ZOH22, Česko, Liga mistrů UEFA, Olympijské hry, fotbal, hokej, Barcelona, Cristiano Ronaldo, Extraliga ledního hokeje, trenér, Josef Švejk, Fotbal na Heureka.cz
Související články
